13.11. 2023

Rozhovor k Národní ceně za studentský design 2023 – Anna Martinková

rozhovory

Seznamujeme vás s účastníky soutěže Národní cena za studentský design 2023. Mnozí z nás při vstupu do kostela či kaple v údivu obrací oči nahoru ke stropu. Anna Martinková však do svých děl promítá samou podstatu těchto staveb a to, z čeho vyrůstají. V následujícím rozhovoru vás seznámí se svou Kropenkou.

Do soutěže ses přihlásila se svou skleněnou Kropenkou, která balancuje na hranici užitého a volného umění. Čím ses při práci na ní inspirovala?

Často nad sklem přemýšlím jako nad architekturou, v této práci jsem z architektury přímo vycházela hned v několika rovinách. Téma navazuje na stavby barokní gotiky, objekt tvarově vychází a pracuje s architekturou konkrétní kaple a v neposlední řadě patří přímo do prostoru, kde může plnit svou funkci.

Kromě kropenky inspirované kaplí sv. Anny v Panenských Břežanech jsi navrhla také rituální misky, které vychází z půdorysů kaple svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře a kaple Panny Marie v Mladoticích. V čem tě barokní gotika a práce Jana Blažeje Santiniho oslovila?

Santini mě ohromil již několik let zpátky a s postupným studiem jeho staveb jsem v podstatě vyrostla. Vždy mě jeho stavby budou ohromovat a překvapovat svou rafinovaností. Pracoval s prostorem, světlem, geometrií i symbolikou. To vše dokázal dát do dokonalé harmonie, a přitom udržet prostor důstojný i ohromující. V mé práci se snažím odrazit především přístup, se kterým Santini konstruoval stavby, kropenka se tak stává zprostředkovatelem komunikace mezi člověkem a sakrální stavbou.

Chystáš se tuto kolekci skleněných objektů inspirovaných stavbami v budoucnosti rozšířit? Pokud čtenáře tvé výtvory osloví, mohou si je nějakým způsobem pořídit i domů?

Momentálně pracuji na novém projektu, který bude odkazovat k období gotiky a bude opět realizován prostřednictvím architektury. Další díla navazující na tvorbu Santiniho rozhodně nevylučuji, nicméně je to pro mě opravdu osobní téma a nelze ho z mého pohledu „těžit“. Celý tento projekt je v první řadě důstojným odkazem J. B. Santinimu a jeho stavbám.

Až na výjimky, ke kterým mám silné pouto, jsou má díla prodejná. Prohlédnout si má díla může kdokoliv na webových stránkách (www.annamartinkova.com) a může mě případně kontaktovat e-mailem, vyplněním formuláře nebo přímo na sociálních sítích. Vybraná díla jsou také k vidění v Galerii Glassimo v centru Prahy.

S jakým cílem kropenka vznikla a k čemu může sloužit?

Kropenka vznikla jako vyústění klauzurního zadání na UMPRUM, které bylo založené na prožitku. Moje práce pramenila z vlastního prožitku a vzniklý objekt zase slouží k prožitku ostatním. Při vstupu do kaple člověk může smočit prsty ve svěcené vodě a přímo se tak konfrontovat s objektem. Voda vytvoří v kropence pravidelný kruh a symbolicky odkazuje na dominantní kupoli kaple sv. Anny. Sklo je v tomto případě opravdu úžasné médium, splňuje veškeré požadavky, které Santini realizoval ve svých stavbách.

Jaké techniky byly při práci na kropence použity? Jakým způsobem ses podílela na samotné výrobě?

Kropenka je vyrobena technologií tavené plastiky do formy, kde se sklo taví do připraveného reliéfu ve formě a následně je broušením utvořena čočka. Povrch po obvodu kropenky je ponechán přirozeně z formy a tvoří tak kontrast k dokonale vyleštěnému povrchu, do kterého se nalévá svěcená voda. Celý proces výroby je velice dlouhý, náročný a také nákladný. Já vše vyrábím sama, od modelů, forem až po finální broušení.

Jak dlouho tedy celý proces trval?

Jak jsem již naznačovala, práce s tavenou plastikou obsahuje mnoho kroků, které není dobré podcenit. Výroba jedné kropenky mi tak může zabrat až měsíc každodenní práce, která je často poměrně fyzicky náročná.

Co ti práce na kropence přinesla? Naučila ses něco nového?

Přinesla mi mnoho zkušeností, možností setkávat se a konzultovat s odborníky, teoretiky i se skvělými mistry z oboru. Naučila jsem se toho opravdu hodně, a to jak v profesní, tak v osobní rovině.

S jakými potížemi ses při designu potýkala? Přepadly tě během práce na projektu nějaké pochybnosti? Musela ses vypořádat i s komplikacemi?

Samozřejmě se v průběhu výroby objeví mnoho otázek nebo komplikací. V tomto případě šlo spíše o drobné kompromisy při výrobě, naštěstí se vše vždy vyřešilo. Samotný koncept projektu byl několikaměsíční proces. Jak už to tak u skla bývá, vždy je problém s časem, kterého si tento materiál vyžádá vždy o trochu více, než očekáváme.

Máš nějakou zásadu, kterou se snažíš v rámci své designérské práce řídit? Na který svůj výtvor jsi nejvíce hrdá?

Stále se mi daří řídit se zásadou, že co jsem schopna fyzicky zvládnout, to si vyrábím sama. Je to pro mě obrovská škola, ale nakonec se mohu pod práci podepsat s čistou hlavou a dobrým pocitem.

Spíše, než že bych byla hrdá, bych řekla, že jsem spokojená s každou prací, kterou jsem dovedla až k finální realizaci. Občas je člověk více silný v konceptu, občas v technologii nebo procesu.

Jak už bylo zmíněno, kropenka vznikla jako tvá klauzurní práce v rámci studia užitého umění na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Jak jsi se studiem spokojená a jak tě zdejší prostředí ovlivnilo?

Studuji v Ateliéru skla, kde jsem měla neuvěřitelné štěstí na vedení ateliéru i kolektiv, ve kterém se navzájem podporujeme a nastavujeme si myslím poměrně vysokou laťku. Co se týče tvorby, změnil se mi kompletně přístup k tématům, která prostřednictvím tvorby řeším. To vše je ovlivněno prostředím nejen ateliéru, ale i celé školy. Ve výsledku tedy tento posun hodnotím velice pozitivně.

V současné době čekáš na vyhlášení soutěže Master of Crystal. V čem spočívala tvá práce do této soutěže.

Do finále soutěže postoupilo mé dílo Jev, které navazuje na jednu z mých klauzurních prací, kde jsem se zabývala popisem fyzikálních jevů. Odkazovala jsem tím na neviditelné, podstatné jevy, které každý den potkáváme, jako je gravitační a magnetická síla.

Co tě přivedlo k tomu se přihlásit do soutěže Národní cena za studentský design?

Hned po konání minulého ročníku, který mě velice zaujal, jsem si do diáře napsala termín pro podání přihlášek. Mám obrovskou radost, že mohu být letos součástí.

Jak důležitá je pro tebe reakce okolí na tvou tvorbu? Snášíš dobře kritiku?

Ráda získávám zpětnou vazbu přímo ale i nepřímo – například formou soutěží a výstav. Konfrontovat své práce s okolím je druhá nejdůležitější věc po samotné tvorbě. Kolikrát ocením více objektivní kritiku než neupřímnou vstřícnost.

Jaké materiály preferuješ? Hraje pro tebe roli i otázka ekologičnosti?

Mými oblíbenými materiály jsou dřevo a sklo, což je hodně ovlivněné studijním zaměřením a také mým předešlým studiem designu. Ekologičnost, příroda a udržitelnost jsou témata, která jsou pro mě důležitá v osobním i v tvůrčím životě.

Kde hledáš nápady pro svou tvorbu?

V každodenních situacích, ve který se nacházím, zároveň často pracuji s tématy, která mě v danou chvíli nejvíce ovlivňují, ať už jde o pocity nebo hmotný problém.

Kdo tě nejvíce ve tvé tvorbě podporuje? Za kým jdeš pro radu, když nevíš, jak dál?

Za nejbližšími přáteli a rodinou.

Chtěla by ses designem živit?

Neřekla bych přímo designem, ale spíše uměním jako takovým. V designu se zatím necítím příliš jistá, proto vyhledávám spíše cestu kompromisu mezi volným a užitým uměním.

Máš nějaký designerský nebo umělecký vzor? Kdo je pro tebe inspirací?

Nemám konkrétní osobu, ke které bych vzhlížela. U každého mě inspiruje něco jiného, produkt, koncept nebo pracovní postup. Je to velice individuální.

Máš nějaký sen v oblasti designu? Čeho bys chtěla jednou dosáhnout?

Mým snem v oblasti designu je pravděpodobně to, o čem sní všichni designéři, a to, aby mé produkty dostávaly pozitivní odezvu a plnily svou funkci na sto procent.

Stává se, že tě někdy trápí tvůrčí krize? Máš nějakou strategii, jak ji úspěšně překonat?

Samozřejmě, že se takové momenty objevují, pro mě je důležité zaměstnat hlavu a vyrazit do přírody. Energii čerpám především z přírody, která mě naplňuje a uklidňuje.

Na čem právě pracuješ? Jaké jsou tvé plány do budoucnosti a kam směřuješ?

Brzy mi začne nový semestr, a tak se těším, jaké výzvy mi tento rok přinese. Mimo to, že pracuji na vlastních projektech, připravujeme spolu s Kamilou Dvořákovou koncepci výstavy Ateliéru skla, která by se měla konat na začátku příštího roku.

Co tě v poslední době potěšilo?

Šla jsem nedávno kolem výlohy antikvariátu, kde byla vystavena poslední knížka o Santinim, která mi ještě doma chybí. Samozřejmě byla ihned moje. :)

Děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí v tvorbě.

 

Julie Vojtková

 

S pracemi Anny Martinkové se lze seznámit také na www.annamartinkova.com; https://www.studentskydesign.cz/cs-cz/detail/905/

---