05.10. 2022

Rozhovor pro Národní cenu za studentský design 2022 – Iga Nawara

rozhovory

Seznamujeme vás s oceněnými účastníky soutěže Národní cena za studentský design 2022. Vnímáte les jako živý organismus, jako pouhé prostředí, které vás více nezajímá či dokonce jako bytost? Polská designérka Iga Nawara vás v rozhovoru seznámí se svou sociální kampaní Les pro nás (Las dla nas), která byla oceněna cenou Excelentní studentský design 2022, vysvětlí, co les znamená pro ni a třeba také to, jak se dostala k pracovní příležitosti v Portugalsku.

Do soutěže ses přihlásila se sociální kampaní Les pro nás (Las dla nas) ukazující význam lesů. Co pro tebe znamená les? Trávíš v něm ráda čas?

Les je pro mě důležitý už od dětství. Rodiče se mnou a se sestrou jezdili na výlety. Naši prarodiče žijí v malé vesnici blízko hor. Jako dítě jsem tam trávila hodně času, sbírala jsem lesní plody s babičkou nebo se procházela a hledala houby s dědou. Později jsem se na základní škole stala členkou skautského oddílu a díky tomu jsem přes léto trávila měsíc na skautských táborech. Tehdy jsem se toho o lesích hodně naučila, začala jsem si jich vážit ještě víc. Když jsem se po několika týdnech v zelené zemi vracela zpátky do města, všímala jsem si, že město je mnohem teplejší, nevoní tak hezky jako les, je hlučné a tak dále. Časem jsem si na to sice zvykla, ale vzpomínka na tyto rozdíly ve mně zůstala.

Jak jsi přišla na toto téma? Zajímáš se dlouhodobě o ekologii a ochranu prostředí?

V hlavě mi to leželo dlouho. Chtěla jsem udělat práci o významu lesů nebo o klimatických změnách. Můj partner mi pomáhal promyslet všechny nápady tak, že jsme dělali brainstorming a diskutovali o všech podivných vizích a možnostech. Nakonec to byl jeden podcast o politice, který mi pomohl spojit pomyslné tečky.

Ano! Teď už se na designerské tvorbě spojené s tímto tématem tolik nepodílím, ale v každodenním životě se snažím být šetrná k životnímu prostředí a vědoma si svých rozhodnutí. Doufám, že moje designérská profese se opět zkříží s akcemi na ochranu životního prostředí.

Jak se otázka ekologie promítla do samotné tvorby materiálů ke kampani?

Všechny mnou vytvořené materiály jsou dostupné online. Na výstavu jsem tiskla na certifikovaný, 100% recyklovaný papír (Nautilus classic od Antalis, mohu doporučit). Přeji si, aby je lidé používali online nebo tiskli, jen když potřebují. Návody jsou koncipovány jako plakátové ziny. Na plakátech najdete samotný návod, potřebné materiály, linie na poskládání do malých publikací atd. A na druhé straně je ozdobný plakát (návod je tedy pěkný a nemizí na poličce s reklamou na pizzu z poštovní schránky). Na každém plakátu je ve formě portrétu zobrazena rostlina odpovídající typu návodu, chtěla jsem dát přírodě lidskou tvář, aby se lidé oslovení mou kampaní mohli s těmito tvory ztotožnit. Hledáme život v kosmickém prostoru, zatímco zde žijeme s nějakými cizinci. Nemůžeme komunikovat, protože máme různé způsoby života, různé jazyky a různé vnímání času. Jak pečovat o něco, co bereme jako pozadí našeho života? Pokud se dokážeme ztotožnit, pokud je nám někdo blízký, staneme se starostlivějšími. Pojďme k další otázce! Jinak o tom můžu mluvit dlouho.

Z čeho se soubor materiálů ke kampani Les pro nás skládá?

První část obsahuje výukové plakáty, prozatím jich je osm, ale téma má určitě ještě mnoho dalších způsobů, jak na něj můžeme pohlížet! Každý plakát se dotýká jednoho z případů, jak les ovlivňuje kvalitu našeho života nebo životního prostředí. Druhá část je sada instrukcí (plakátových zinů) a každý z nich má deset jednoduchých bodů, kterými se musíte řídit. Můžete začít pomáhat přírodě s obnovou! Třetí částí je outdoorová část kampaně, samolepky podle postav z plakátů. Všechny zmíněné materiály mají QR kódy, které odesílají účastníky nebo veřejnost na webové stránky, kde je myšlenka kampaně prezentována a všechny materiály jsou k dispozici k použití, stažení a šíření dál.

Jakým způsobem tě les inspiroval ve vytváření vizuální stránky projektu?

To je tak zajímavá otázka! Dovolte mi začít logem kampaně. Jak popsat les jedním symbolem? Pravděpodobně první myšlenkou je strom, ale tady je čas říci, že jen strom nemůže reprezentovat tento bohatý a rozmanitý ekosystém. Jako příklad uvažujme o průmyslových lesích, které jsou plné stromů, ale nejsou plné života. To je důvodem, proč jsem se rozhodl pro modulární logo. Logotyp je vždy stejný (silná černá písmena, inspirovaná jádrem lesa: stromy) a vztah se symbolem je také stejný, aby se vybudovala a zachovala rozpoznatelnost. Samotný symbol lze změnit, navrhla jsem přes třicet různých symbolů. Můžete vidět, že každý plakát, nálepka a symbol návodu jsou jiné! Zmínila jsem typografii, v logu jsou písmena černá a silná, jako větve stromů nebo stromy, ostatní písmena objevující se na materiálech jsou ručně psaná a organická. Jsou jako jiné, menší, měkčí rostliny, například keře ostružin. No, lesy jsou plné kontrastů. Stejný kontrast se objevuje i v kresbě, použila jsem ostřejší okraje pro portréty lesních tvorů. Na druhé straně jsou zde zcela odlišné à la komiksové kresby, pomocí kterých vysvětluji jak sázet. Oba styly kresby se potkávají na plakátech. Protože jsem míchala tolik různých stylů, rozhodla jsem se je všechny sjednotit velmi jednoduchou paletou barev, kde dominantní barvou je zelená jako hlavní barva lesa. Práce na tomto projektu byla takové dobrodružství, užila jsem si hodně experimentování!

S jakými potížemi ses při práci na projektu potýkala?

Světová pandemie, počítá se to? Všichni jsme tomu museli čelit, tak to dále nerozebírejme. Z designové části jsem měla spoustu vzestupů a pádů, nápadů, které se nikdy nenaplní. Barva byla moje Achillova pata, nechci počítat, kolik návrhů jsem udělala nebo kolikrát je změnila. Nakonec jsem se rozhodla to zjednodušit a myslím, že to byla nejlepší volba.

Co je hlavním cílem tvé kampaně?

Vzdělávat! Věřím, že se správnou výchovou přijde vůle, péče a činy.

Co ti tvorba této kampaně přinesla? Naučila ses něco nového?

Ano! Jsem trpělivý člověk, ale po prvních měsících budování strategie jsem měla pocit, že se nic nedělo. To nebyla pravda, ale tehdy jsem neměla žádné dobré vizuální řešení. Teď už ale vím, že díky dobrému základu jsem dokázal tak složitý projekt dokončit sama s dobrými výsledky. To mi dalo sílu věřit, že s jinými projekty to zvládnu taky. Takže týdny práce bez větších výsledků mě nezklamou.

Kdo je autorem textů použitých v rámci projektu?

Všechny texty jsou od (nebo na základě informací od…) profesora dr hab. Marka Kosmala, našla jsem jeho krátký text zveřejněný online. Po co ludziom drzewa? V překladu to znamená  Proč lidé potřebují stromy? Informace o něm a jeho práci jsem uvedla na plakátech. Texty k návodům píši já na základě různých instrukcí, které jsem během svého výzkumu našla.

Jak dlouho jsi na projektu pracovala?

Uff, docela hodně. Jen výzkum a první pokusy mi zabraly semestr. Po vybudování strategie pro kampaň se všechny prvky začaly objevovat poměrně rychle. Celkem mi to trvalo asi osm měsíců.

Proč ses přihlásila do soutěže The Czech International Student Design Award / Národní cena za studentský design? Jak ses o ní dozvěděla?

Díky mému profesoru Arturu Skowrońskému, který mi o soutěži řekl a provedl mě podáním přihlášky.

Na jakou ze svých dosavadních prací jsi nejvíce pyšná?

Ty jo, myslím, že tato kampaň je zatím nejlepší z mých komplexních děl. Jsem také hrdá na svou komiksovou kresbu pro polský čtvrtletník Przekrój!

Projekt Les pro nás je tvou diplomovou prací v rámci studia na Akademii umění a designu Eugeniusze Gepperta ve Vratislavi (Wroclawi). Byla jsi na této škole spokojená? Jak tě studium obohatilo?

Se svou školou jsem spokojená. Potkala jsem spoustu úžasných lidí a vytvořila si s některými z nich silné vazby. Milovala jsem oddělení tisku, to bylo takové hřiště! Měla jsem čas učit se nové věci a objevovat cesty, které jsem si sama nikdy nemohla vybrat, jako je typografický design nebo život v Portugalsku!

Původem pocházíš z Polska, ale v současné době prý spolupracuješ s ilustrátorem Gémeo Luísem v Portugalsku. Jak ses k této příležitosti dostala? Ovlivňuje tě při tvorbě portugalské prostředí? Získáváš novou inspiraci?

Využila jsem příležitosti a jela jsem na výměnný pobyt v rámci Erasmu. Dostala jsem dobrý tip od jednoho profesora a hledala jsem člověka, se kterým bych se mohla hodně naučit v oboru, který mě zajímá. Našla jsem takového člověka na Belas Artes v Portu. Nakonec mě tam ale zasáhla realita a nenašla jsem s tím profesorem společnou řeč. Ale stalo se, že ilustrační kurz poskytoval Luis Mendonca, jiný profesor, než jsem našla na stránce univerzity. I když jsem nemluvila portugalsky a on nemluvil moc anglicky, dokázali jsme najít spojení díky vášni pro ilustraci. Povzbuzuje mě a vyzývá mě! Líbilo se mi to a rozhodla jsem se jet na letní stáž do jeho ateliéru. Po promoci jsme navázali spolupráci.

Nyní žiji rok v Portu, učím se portugalsky a získávám nové dovednosti v oblasti designu a ilustrace! Někdy si připadám jako na druhé škole.

Máš nějaký umělecký nebo designerský vzor? Kdo je pro tebe inspirací?

Ráda bádám, sleduji, prohledávám a nořím se do publikací, blogů, tištěných časopisů a výstav. Někteří umělci a návrháři jsou inspirativní pouze pro chvíli, jiní se mnou zůstávají déle. Ráda bych zmínila alespoň některé. Umělci a ilustrátoři Małgorzata Gurowska (spojení přírody a systémy), Ola Niepsuj (ilustrace a humor) a Henryk Tomaszewski (formy a řešení). Grafičtí designéři z celého světa jako Paul Rand (umělecký směr), Erik Kessel (neotřelý humor), Hansje van Halem (experimenty a typografie) a Viktor Papanek (kritika).

Máš nějaký sen v oblasti designu? Čeho bys chtěla dosáhnout? Co bys chtěla navrhnout?

To je pro mě docela těžká otázka. Mám spoustu nápadů, ale ne všechny se realizují. Dělám si poznámky do skicáku, do telefonu, na náhodné kousky papíru a sbírám je, abych je neztratila. Až budu mít čas, vrátím se k nim a zkontroluji nápady. Občas některé používám ve své práci. Větší plány zatím nemám, chci se stabilizovat a za nějaký čas se vrátit ke studiu. Právě teď poznávám úžasnou komunitu ilustrátorů tady v Portu, získávám pěkné vedlejší zakázky nebo pracuji na ilustracích pro soutěže, abych si vytvořila svůj vlastní způsob ilustrování (je to neustálý proces!).

Jak ses k designu dostala? Co pro tebe design a umění jako takové znamená?

Vybrala jsem si uměleckou střední školu, protože jsem neustále kreslila. Když jsem se hlásila, netušila jsem, že střední umělecké školy mají profily. A v Krakově byla jedna: reklama. Myslela jsem si, že se budu více věnovat umění, ale absolvovala jsem hodiny, které představovaly design, začala jsem s prvními experimenty v této oblasti a nadchla jsem se. Stojím mezi uměním a designem a pro tvorbu v oblasti ilustrace je to velmi užitečné. Pro mě je to způsob komunikace, hledání vizuálních překladů pro předávání informací. Přijde mi to přirozenější než mluvení nebo psaní.

Stává se, že tě někdy trápí umělecký blok? Pokud ano, jak s ním bojuješ?

Ano, myslím, že to tak má každý. Blokuje mě hodně stresu nebo únavy. V takových chvílích potřebuji pauzu, dobrou knihu a osamělý výlet na kole. Někdy se resetuji tím, že udělám něco, co jsem nikdy předtím nedělala. Prožitky jsou důležité, může to být něco hravého, vkusného, co nemusí být spojeno s typem práce, kterou dělám.

Kde hledáš nápady pro svou tvorbu?

V životě, dobrodružstvích, výletech. Čtu knihy, sleduji obrázkové publikace a tiché kino. Fotografuji podivné formy, zaznamenávám si mnoho náhodných nápadů, tvarů a situací. Všimla jsem si, že když to neudělám, nápady se tak rychle vypařují. A díky poznámkám vždycky můžu skočit do svých skicáků pro inspiraci.

Pracuješ právě na něčem? Jaké jsou tvé plány do budoucnosti?

Nyní pracuji pouze na malých projektech, většinou ilustračních. Teď se snažím zajet do zahraničí, mám nějaké plány, ale budoucnost je záhadná a nejistá. Uvidí se, co to přinese.

Čemu se věnuješ ve volném čase?

Ráda vařím, pomáhá mi to relaxovat. A je to dvojnásobným potěšením, protože nakonec můžu sníst něco dobrého. Další věcí je objevování města a blízkých vesnic v mém okolí.

Co ti poslední dobou udělalo radost?

Jednoduché věci. Vychutnávám si dobré jídlo, jako si agent Cooper pochutnával na kousku třešňového koláče v Twin Peaks! Setkání s přáteli na ulici, vůně kůže na slunci, pokec v portugalštině v pekárně nebo výhled z Fontainhas v Portu.

 

Děkuji za rozhovor. Přeji hodně štěstí v tvorbě.

Julie Vojtková

---