29.06. 2015
Rozhovor s ing. Josefem Vosolsobě z firmy Hestego
rozhovory
Pane inženýre, jste šéfem vývoje úspěšné společnosti s působením na domácích a zahraničních trzích. Je známo, že design není ve výrobních firmách vnímán vždy pozitivně a často se na něj nahlíží jako na zbytečnou a drahou službu.
Jste v Hestegu zvyklí s designéry spolupracovat, jak na tuto profesi nahlížíte Vy osobně?
Design provází každý produkt, který je vytvořen. Design chápu jako komplexní návrh produktu. Návrh má za úkol splnit veškeré známé i skryté požadavky ve funkčních souvislostech s estetickým výsledkem. Není nutno definovat hranice mezi konstruktéry, designéry a technology, důležité je tvořit, navrhovat a produkovat hodnoty. Důležité je správně pochopit požadavky a při návrhu produktů propojit vždy vyváženou skupinu lidí s potřebnými znalostmi. Vrátím se k první myšlence - každý produkt vizuálně ovlivňuje naše emoce - a emoce je potřeba udržet vysoko. Produkty musí přinášet maximální možnou estetickou hodnotu v definovaných nákladech.
Intenzivní spolupráce s designéry v Hestegu probíhá již 5let, a to zejména s rozvojem výroby kapotáží strojů. Nejlepšími zakázkami v tomto směru jsou komplexní redesigny celých řad strojů. Z významných projektů jmenuji TOS Varnsdorf, Trens, Trimil, Walter. Výběr designéra je většinou ovlivněn koncovým zákazníkem a ochotou investovat a podstoupit proces změny. O to víc je nutné se připravit na „útok" zastánců starých osvědčených řešení ze stran montáže, servisu, controllingu, nákupu, konstrukce a dalších, kterým je potřeba ukázat skutečné výhody nového designu - estetika zde jako argument neplatí. Úspěch designu je v tvrdé technické přípravě a schopnosti udržet uměleckou hodnotu díla. Držím palce Martinu Tvarůžkovi, který přesně v tomto duchu vychovává svoje studenty.
Co Vás vedlo k rozhodnutí nabídnout svoji technologickou a konstrukční pomoc při realizaci studentských projektů ateliéru průmyslového designu na ČVUT v Praze?
Klíčovou hodnotou pro firmu jsou lidé se znalostmi. Je důležité vytvořit podmínky pro jejich růst a konfrontaci s realitou již ve fázi studia. Samozřejmě je pro nás zajímavé a inspirativní řešit nové produkty s novými lidmi bez rutinního stereotypu. Dáváme prostor i studentům technických oborů na VUT. Učíme pět brigádníků ovládat výrobní prostředky z pozice konstruktéra.
Na jakých projektech jste pracovali? Jak byste popsal a zhodnotil přístup studentů a komunikaci s vašimi konstruktéry a technology?
Pracovali jsme na dvou projektech - kryt svářečky Tomáše Vodáka a věž pro urgentní gastroendoskopii Kláry Kohoutkové. Kryt svářečky se šil horkou jehlou, Tomáš tomu nechal volný průběh a samozřejmě vzhledem k přetlaku našich firemních priorit se octl na pozadí. Termín se podařilo splnit s lehce operativním řízením výrobních fází, jeho model jsem do výroby upravil a posunul já osobně. S Klárou jsme spojili šikovného brigádníka z VUT Martina. Vytvořili spolu několik variant funkčních řešení, z těch pak byl vybrán finální koncept, musím pochválit Kláru za konstruktivní přístup a zjištění všech potřebných informací od zadavatele i dodavatelů komponent. Klára přijela na montáž prototypu do Vyškova, aby rozhodla o aplikaci barevného doplňku ze 3 vzorků a mimochodem zjistila, že ve stolku chybí prostup kabelů - ten se vrtal pod jejím vedením přímo na montáži. Vyzkoušela si krizovou situaci i operativní řízení montážního týmu. Náklady na konstrukci a výrobu prototypů byly celkem 64 000 Kč, hodnota získané zkušenosti bude oběma studenty v reálném životě mnohonásobně splacena.
Jak jste s výsledky vaší spolupráce se studenty spokojen? Měl jste možnost po hodnocení pražský ateliér designu navštívit?
Spolupráce se podařila a u studentů vidím pochopení situace - produkty je nutno řídit na začátku vlastní vizí, malováním skic, pak konzultovat s konstruktérem všechny detaily, technické možnosti výroby a vlastní funkci. Ve fázi dokončování výroby prototypu je nutno ověřit, že se představy a dokumentace shodují s realitou. Pozvání do ateliéru jsem musel bohužel z kapacitních důvodů odmítnout, zatím mi stačila „virtuální prohlídka". Doufám, že bude spolupráce pokračovat a do ateliéru se podívám osobně.
Děkujeme za rozhovor a těšíme se na další spolupráci s ateliérem Martina Tvarůžka.
