27.04. 2009
Rozhovor s Jakubem Koroušem a Janem Klossem
rozhovory
Rozhovor s Jakubem Koroušem a Janem Klossem, studenty ateliéru Grafický design a vizuální komunikace VŠUP v Praze
Jak jste se dostali ke spolupráci s firmou Botas?
Ke spolupráci s firmou Botas jsme se dostali díky semestrálnímu úkolu v ateliéru. Profesor Rostislav Vaněk nám zadal udělat vlastní návrh sportovní obuvi. Obdobné úkoly, čas od času dostáváme. Ne z toho důvodu, abychom ukázali, že danou problematiku zvládneme stejně dobře, jako ateliéry na to specializované. Spíše proto, abychom se na produktový design, a vůbec věci, co jsou kolem nás, začali dívat z trochu jiného, než čistě konzumního úhlu. Tentokrát jsme, ale oba společně (Jan Kloss a Jakub Korouš) rozhodli vzít si za základ již stávající a notoricky známou sportovní obuv. Na jejím příkladu jsme chtěli ukázat, jak může být pro jakoukoli, i takto zaběhlou společnost, přínosná užší spolupráce s grafickým designérem. Nejde přitom samozřejmě pouze o obuvnictví, ale zadání bylo jasné. Naše volba tím pádem taktéž – model Classic od firmy Botas. Lákalo nás to, že je tento produkt v naší zemi všeobecně známý a i v současné době, více než čtyřicet let od svého vzniku, stále vyhledávaný. Mimo jiné byl roku 2005 zařazen mezi 100 českých designových ikon. I to se nám zdálo jako dostatečné pro ukázání síly grafického designu na místě, kde je často opomíjen nebo se mu nepřikládá takový důraz, jak by podle nás měl. Cílem tedy bylo víceméně jednoduchými prostředky a silnou myšlenkou posunout již existující produkt, u kterého by to málokdo předpokládal. V ideálním případě ho posunout na úroveň zahraničních konkurentů. A ať se hlavně dostaneme k samotnému navázání spolupráce s firmou.
Již těsně před samotným zveřejněním klauzurní výstavy v zimním semestru školního roku 2007/08 jsme zkontaktovali společnost Botas. Zatím spíše s úmyslem pouze ji o celé věci informovat, a v lepším případě je tam i přesvědčit. Například k alespoň částečnému sponzorování tisků, kterými jsme výrazně překročili ateliérem nastavené minimum a které si každý semestr musíme samostatně hradit. V tu dobu nás samozřejmě nenapadlo, jak se celá věc vyvine. Nicméně, jak se říká, jen „hloupý se nezeptá“. Pánové z Botasu přijeli po klauzurách na prezentaci u nás v ateliéru a celá věc se dala, v tu dobu ještě velmi pomalu, do pohybu.
Postup byl tedy takový, že jste vzali starší typ obuvi a měnili jej podle vás? V procesu výroby jste některé návrhy realizovali?
Ano, postup byl takový – vzali jsme stávající podobu modelu Classic a na něm se čistě pomocí grafických postupů snažili dokázat, k jak rozdílným výsledkům se dá dospět. Bez znatelnějších zásahů do samotné konstrukce boty. Sami jsme byli zpočátku překvapeni, do jaké míry se charakter u různých modelů, kterých jsme měli již v průběhu školního projektu připravených snad na devadesát, liší. Při vzorkování se ale vše muselo přehodnotit a přizpůsobit dostupným materiálů, kterých je na našem území, kde takřka denně některé podniky krachují, bohužel opravdu velice omezeně. Kromě samotné čistě vizuální polohy se však povedlo změnit i několik konstrukčních detailů. Například nahrazení syntetiky pravou kůží, rozšíření kopyta pro zpohodlnění obuvi pro běžné nošení apod. Velkým omezením je samozřejmě také finanční stránka, kdy námi požadované materiály bylo třeba, díky velké rozmanitosti kolekce, sehnat v poměrně malých objemech. Několik z nich se muselo dokonce dovézt třeba z Itálie. Na Botas si však nemůžeme vůbec stěžovat. Po nějakém čase, kdy pochopili, že celou věc myslíme opravdu vážně, a ne jen jako školní hru, se i přes jejich nepříliš jednoduchou finanční situaci snažili všem našim požadavkům vyhovět. Byli a jsou si vědomi toho, že se má jednat o kolekci prestižní obuvi. To samozřejmě nejde bez počáteční investice. Zde se nedají dělat věci „na oko“. Celý koncept, včetně obalového systému a návazné kampaně, která se v současné době připravuje, je v podstatě založen na upřímnosti a vlídnosti.
Získali jste evropskou cenu za design. Jak jste se k soutěži dostali?
To bylo ještě v době, kdy byl projekt v čistě akademické rovině. K nám do ateliéru přišel Filip Blažek z odborného magazínu typo.cz, který měl ten rok možnost udělit v České republice, myslím že tři „žolíky“ grafickým pracím, které ho osloví. To znamená, že jejich autoři poté nemusí za přihlášení do této mezinárodní soutěže, které se účastní mnoho renomovaných evropských designových studií (jako např. holandský Dumbar, řecký Beetroot a další) platit startovní poplatek činící nějakých 100 eur. My jsme si velké šance nedělali. Zpočátku jsme si i trochu vyčítali, že musíme vše připravit a odeslat v přímo šibeničním termínu. O to milejší pak bylo překvapení, že jsme ve zvolené kategorii získali první cenu. Myslíme si, že v náš prospěch při výběru hrál i fakt, že pracujeme s místním produktem, s tradicí. Do jisté míry se snažíme o udržení značky a přehnaně řečeno „místní rozvoj“. Skutečnost, že model Classic Botas se stále vyrábí na území naší republiky, chápeme za velikou výhodou jak z praktického hlediska, tak i z „ideologického“ hlediska. Můžeme na cedulku vytkat „made in Czech Republic“, a to nás těší.
Vrátím se k soutěži. Co je hlavní cenou, nebo co vítězství přináší?
Cena sama, kromě jakési chvilkové mediální popularity a kovové sošky ve tvaru hranolu, neskýtá nic. Účast v katalogu, prezentace na webových stránkách soutěže a v pár spřátelených magazínech, žádná tučná „prize money“ se nekoná. Účastníci si cestu, bydlení a dokonce i vstup na přednášky hradí sami.
Prezentace na výstavách není?
Ne, jedná se o jednorázovou akci. Má za úkol shrnout, co se za uplynulý rok v Evropě v oblasti grafického designu a reklamy událo. Není to něco jako Czech Grand Design, který je zaměřený hlavně na produktový design, módu a řekněme spíše hmatatelnou stránku věci. ED-Awards je čistě o grafickém designu. Skládá se asi ze třiceti kategorií, jako je firemní styl, knižní layout, plakát, multimediální prezentace a další. Pro nás bylo tedy do jisté míry složité už samotné přihlášení, jelikož z nabízených kategorií jsme mohli obsáhnout většinu – od firemního stylu přes plakát a prezentaci až po obalový design. Nicméně volba nakonec padla na nesnadno přeložitelnou a pro mne i vyslovitelnou Miscellaneous Printed.
Co pro vás vlastní účast v soutěžích znamená?
Každá účast v soutěži je přínosem. Příležitostí ukázat něco, na čem jsi určitý čas svého života pracoval, třeba i s větším nasazením, „než by bylo nutné“. Možnost ukázat svou práci lidem, ke kterým by se jinak nedostala. Šance konfrontovat se s ostatními lidmi z oboru. Či dokonce příležitost oslovit možného klienta, ale tento bod bych nijak moc nepřeceňoval. Někdy se může jednat i o jakési zadostiučinění, i když člověk věci nedělá rozhodně kvůli soutěžím. V našem případě například projekt Botas 66 škole nepřipadal dostatečně výrazný na udělení semestrální ceny. Obratem na to se stejnou věcí, navíc ještě poslanou ve značně menším rozsahu, jsme vyhráli soutěž za evropský design a souběžně s tím se rozjela spolupráce s výrobcem. Člověk by si myslel, že alespoň to bude dodatečným impulzem pro zařazení studentského úspěchu do novinek na školním webu. Nestalo se tak však.
Spolupráce vás dvou není jednorázová. Na jakých společných projektech pracujete nebo jste už společně pracovali?
Děláme spolu už nějaký čas víceméně kontinuálně. Jmenovitě to byl třeba fiktivní festival o robotech nazvaný Roborans. Jeho součástí kromě plakátů, pozvánek, vstupenek, triček a jiných materiálů byla i snad stopadesátistránková kniha o robotech, na kterou jsme si sami dávali dohromady i veškeré podklady. Shodou okolností ve stejnou dobu, jako se finišoval ve škole náš projekt Botas 66. Dále pak rozsáhlejší písmový projekt, založený na laicky řečeno „kreativním kurvení“ známých abeced, se kterým jsme se měli možnost účastnit mimo jiné vánočního Designsupermarketu 2008. Část projektu bude nejspíš k vidění na chystané výstavě v Trafo galerii (Galerii Trafačka) od 27. dubna 2009. Stále je však v počátcích. Bohužel se mu přes dostatek jiných zakázek, na kterých ať už společně nebo každý sám pracujeme, nemáme možnost věnovat naplno. Jinak děláme na hudebních obalech, korporátních stylech, výstavních projektech, časopisech... Důležité pro nás je, pokud možno vždy k zakázce najít zároveň i realizaci. Snažíme se, když je to alespoň trochu možné, nerozdělovat svou tvorbu na tu, za kterou je chléb a na tu, která přináší uspokojení. Do jisté míry totéž očekáváme od každé, ať už je honorovaná nebo dělaná pro přátele nebo jen pro dobrý pocit a z čistého zapálení pro věc. Například Botas se, alespoň do jisté míry, zdá být hlavně díky otevřenosti firmy – nechceme to zakřiknout – kombinací obojího.
Máte tedy nějaký nový projekt na spadnutí?
Ano, a nejeden. Nechceme, aby za nás mluvily plány, ale činy – produkty. Totiž, další věc, které máme také dostatek, je v současné době nedostatek času. Ten je, co se plánů týče, takříkajíc nepřítel číslo jedna.
Jak bude pokračovat spolupráce s firmou Botas? Budete mít prezentace na veletrzích?
Doufáme, že bude spolupráce pokračovat tak dobře, jako tomu bylo doposud. Nalezli jsme, po jisté době, kdy ani jedna strana příliš nevěděla, co od té druhé očekávat, společnou řeč. Vzájemně se respektujeme. My si vážíme příležitosti, jakou každý nemá, (i když evidentně každý jiný mít mohl a tedy i může). Na oplátku za to doufáme, že i v Botasu si váží práce, kterou pro ně s nemalým nasazením děláme. Důkazem je i oslovení k další spolupráci pro nadcházející sezónu a uvidíme, co ještě společnými silami dokážeme. Vše je však odvislé od prodeje. I produkt, o jehož kvalitě budeme sebevíce přesvědčeni, je bez dostatečné odezvy na trhu odsouzen k zániku. Nezbývá nám než vyčkávat a doufat, že kroky, které jsme zatím učinili, nebyly „zcestné“.
Co se zmiňovaných prezentací na veletrzích týče, tak je domluvena koncem dubna účast na Czech Selection v italském Miláně. Doufejme, že toto nebude první a poslední výstřel tímto směrem. Pro Botas se po mnoha stranách také jedná o pohybování se v nepříliš probádaných vodách. Najednou se společnost zaměřená na čistě sportovní klientelu, dostává do úplně jiné roviny. Na úplně jiné komunikační kanály a veletrhy... Před úplně jiné potenciální kupce.
Jak funguje Botas?
Těžko odpovídat. Stále stojíme do jisté míry mimo. Asi obdobně, jako jakákoli jiná, takto velká společnost, v dnešní nepříliš optimistické době. Původně se nám zdála být taková ospalá. Asi hlavně díky finanční situaci do jisté míry až příliš opatrná. Ve finále se zdá být velice schopným partnerem pro realizaci našich představ. Lidé, se kterými přicházíme do styku, a s nimiž sublabel botas classic 66 společně budujeme takřka od nuly, jsou přátelští, otevření. Našim myšlenkám a nápadům někdy až nekriticky naklonění a vstřícní, za což jim z naší strany patři velký dík. Myslíme si, že nejspíš není tolik firem, které by dokázaly dát podobnou volnost. Doufejme jen, že tento stav přetrvá. Především, že celý projekt skončí happyendem.
A co logo a vůbec korporátní design projektu Botas 66?
Jedno logo jsme měli už připravené a prezentované na klauzurní výstavě ve škole. Postupem času jsme ho však sami, i když již bylo i Botasem schváleno, zaměnili za méně konvenční. Jedná se o 12 teček, které mají svým uspořádáním znázorňovat dvě hrací kostky, na kterých je na obou šestka. Prostě 6 a 6 vedle sebe...když si to tak napíšete blízko sebe, dostanete 66 - jasný kód. Baví nás ta neprvoplánovost a hravost. Na ní se snažíme založit celý koncept kolekce, zahrnutý do hesla „botas rules" (pravdila Botasu nebo také Botas boduje). Každý může být svého štěstí strůjcem. Každý si může hrát podle pravidel, jaká si nastaví. My nyní nastavujeme ta Botasu 66. To je hlavní myšlenka, na které kampaň stojí a padá. Síla a chuť si splnit sny. Jít za něčím! Snaha vybízet lidi k aktivitě a ne pasivnímu přístupu k dění kolem sebe. Nekřičet na případné kupce z billboardu na D1, ale být jim partnerem. Být jedním z nich. Stejně tak, jako i my osobně jsme vlastně jedni z nich. Nemáme žádný velký kapitál. Možnosti jsou značně omezené, ale i tak se snažíme dokázat věci, kterým věříme. K podobné aktivitě chceme kampaní a vším kolem vybízet i ostatní. Každý jednotlivý model bude mít svůj příběh, každý má svou roli. Stejně jako zákazník, který si ho přečte. Něco ve smyslu sloganu „Chodím, tedy jsem“.
Krásný slogan... Rozdělujete na dámskou a pánskou obuv nebo je kolekce unisex?
Kolekce jako taková je unisex. Neliší se například šíře kopyta pro dámské a pánské modely. Je to hned z několika důvodů. Zaprvé se již odjakživa u tohoto modelu jednalo o unisexový střih. Jak z praktického, tak řekněme logistického důvodu to nechceme alespoň zatím měnit. Za druhé nechceme nikoho omezovat ve výběru jen proto, že ten či onen model my, nebo pánové z Botasu, určíme třeba jako dámský. Tam máme ještě rezervy. O žádném modelu nemohu říct, že by byl pro kluka nepřijatelný. Vše se plánuje vyrábět ve velikostech EUR 36-46 a až samotné objednávky z obchodů si toto vyřeší. Poptávka tak ovlivní do jisté míry v tomto bodě nabídku. Ty tenisky jsou tak prostě od počátku koncipované. Je to původně nohejbalová obuv.
Bývalo to tak!
Ano, společnost si snad i nyní do jisté míry myslí, že to tak pořád je. Někdy jsme zaznamenali údiv při vyslovení faktu, že po Praze chodí spousta lidí všech možných věkových kategorií v botaskách. Již dávno se jedná o lifestyle vycházkovou obuv. Národní produkt, jehož nošením se tak lidé k čemusi hlásí. Záměna syntetiky za, pro nohejbal nevhodnou kůži, byla jedním z bodů, kdy toto bylo obzvláště zřejmé. Doufáme tedy v tuto změnu. Stejně jako třeba již zmiňované nepatrné rozšíření boty ve špičce bude ve většině chápáno jako přínos. O tom jsme vedli několik diskuzí a dotazovali se mnoha stálých či potenciálních uživatelů. Nyní jsme o rozšíření zcela přesvědčeni. Jedná se o změnu z funkčního hlediska, bez jakéhokoli dopadu na samotný výraz boty.
Uvažujete o doplňcích?
O nich jsme uvažovali od samého počátku. Bohužel čas natolik letí a spolupráce postupuje po krocích. Je spousta přednějších věcí. V současné době se finišuje obalový systém a podobně nezbytné části. Tak se do zahájení prodeje nemůžeme doplňkovým produktům věnovat s takovou intenzitou, jak bychom si přáli. Nechceme pouze nakoupit neznačková trička a na ně natisknout logo produktu. Vše musí sedět pohromadě. Pokud tak učiníme, třeba pod tlakem prodejců, bude se jednat o čistě reklamní produkty. Ne však o apparel jako takový, který by si zasloužil širší pozornost. V první vlně tak budou samotné boty doplněny pohledy, plakáty a obdobnými maličkostmi, rozvádějícími a popisujícími produkt, než nějakou ucelenou širší módní řadou. Na všem se však pracuje. Plánů je dostatek. Doufejme jen, že není všem dnům konec. Toto je také dosti vázané na prodejní místa. S vlastním conceptstorem by se nejspíš řešilo i toto. Jinak díky finanční a časové situaci jsme dnes odkázáni na nějaký velký řetězec a pár menších butiků a design shopů. Jsme rádi, že se nám dostalo s kolekcí velkého ohlasu třeba u Bati. To je skoro ideální prodejce takto velkého rozsahu. Díky své historii, množství poboček nejen po celé republice, ale i faktu, že se jedná také o českou společnost s věhlasným jménem a jasnou tradicí. Tedy obdobnými hodnotami, na jakých se snažíme stavit Botas Classic. Samozřejmě, že z našeho pohledu by bylo ideální prodávat boty spíše pro nadšence či sběratele. Takto se nikam dojít nicméně nedá. Čím větší ohlas se dostaví, tím větší možnosti se otvírají. Toto je, doufejme, jedna z cest, jak toho dosáhnout a přitom se „nezaprodat“ a nezpronevěřit se původním myšlenkám.
Co plánujete k uvedení kolekce?
Kampaň by měla probíhat od května. Čeká se také na reakce prodejců, a podle toho se odvine její rozsah a směřování. Většinu času ale stále věnujeme samotnému produktu. To je to, na čem záleží. Tím, že jsme v oboru noví, učíme se za chodu. Stejně, jako firma musí nasmlouvávat nové materiály či postupy. Vše se pomalu rodí a průběžně jsme si vědomi chyb nebo kroků, kterých jsme se mohli vyvarovat. Je problém s dodavateli, kdy narážíme na to, že výroba v Čechách už takřka zanikla. Není z čeho vybírat a problémem mohou být i termíny dodání. Není to jednoduché, ale je to zkušenost, na které se vzájemně všichni společně učíme. I komunikace mezi námi a vzorkovým oddělením se zefektivňuje a cítíme větší radost z práce a flexibilitu než zpočátku. Věříme ve společný produkt, a to nám musí být tou nejlepší „reklamou“, i když jsme si vědomi, že vždy je co zlepšovat. Celé je to o hledání a doufejme, že tak, jako jsme my našli společnou řeč s partnery z Botasu, že si i náš společný produkt najde „přátelskou řeč“ se svým kupcem.
Děkuji vám za rozhovor a přeji hodně úspěchů vám a firmě Botas za sebe i Design Cabinet CZ.
Děkujeme za zájem
Dita Hálová
Jakub Korouš a Jan Kloss jsou nositeli 3. ceny Czech Grand Design 2008, kategorie Výrobce roku za kolekci „Botas 66“ a oceněn European Design Awards
www.ed-awards.com
www.sensu.cz
www.zerwox.com
www.801030.com
www.czechgranddesign.cz
