05.12. 2018
Rozhovor s nositelem ocenění Dobrý studentský design 2018 Adamem Komůrkou
rozhovory
Přinášíme Vám rozhovor s nositelem ocenění Dobrý studentský design 2018, kterým je Adam Komůrka z Fakulty multimediálních komunikací ve Zlíně. Adam vytvořil vizuální identitu pro Design na hranici (vizuální komunikace konference Design).
Kdo je Adam Komůrka?
To jsem já, těší mě. Jestli to někoho zajímá, tak jsem z Rýmařova, studuji ateliér digitálního designu na FMK UTB ve Zlíně, ale momentálně jsem na semestr v Malajsii. Až vyrostu, tak budu Alan Záruba, Lukáš Veverka, Marek Cimbálník nebo Martin Hruška. Problém je, že mi metr ukazuje už pár let furt ta samá čísla.
Jakémáš pocity po udílení cen? Jakou máš radost z Dobrého studentského designu, který jsi získal?
Udílení cen jsem bohužel prospal, protože u nás bylo brzo nad ránem. (Adam je momentálně v Malajsii.) O to hezčí pak bylo probuzení. Jakou mám radost? Můj táta vždycky říká, že dobrý je za tři. Taková byla i má radost. Vnitřně to potěší, ale
lověk stále ví, že má ještě co dělat, aby to za něco stálo. (A to doslova :D).
Co je hlavním tématem tvého vizuálního stylu?
Mám rád upřímnost, prostořekost. Když jsem měl šanci na škole při
ichnout k marketingovékomunikaci, zjistil jsem, že to je jen snaha vytvořit co nejuvěřitelnější lež. Proto jsem chtěl odkomunikovat konferenci Design na hranici takovým jazykem, jakým stejně téměř všichni normálně mluví a na nic si nehrát. Proto vznikly plakáty, na kterých bylo například napsáno“Stejně ten vizuál všichni zhejtují, tak co se s tím budu srát.” Ta sprostá slovíčka byla vždy přelepená lehce průhlednou lepící páskou, jakožto znak ur
itéhranice. Černá páska s nápisem “Design na hranici” se pak celkově stala takovým maskotem celékomunikace. Lidi ji na sebe lepili, pak ji nemohly sundat. Ty fotky zni
ených věcí páskou byly dost na hranici.
Co tě při jeho tvorbě nejvíce bavilo?
Svoboda. To, že jsem si díky téposunutéhranici mohl dovolit téměř cokoliv.
Co je pro tebe už za hranicí?
Německo, Polsko,..Ne, já mám tak celkově posunutésvéosobní hranice dosti daleko, takže je těžkéur
it, co by za nimi mohlo být.
Hranicí v designu je však podle mě vnímání světa a otevřenost zadavatele, jehož hranice jsou navíc zužovány jeho zákazníkem. Tyto hranice je někdy dobrédodržet. Mnohdy se však stane, že jsou příliš limitující a prudící.
Děkuji za rozhovor.
Katrin Bittnerová
Více in formací o práci na www.studentskydesign.cz
