Design Cabinet CZ

01.10. 2022

Rozhovor vítěze Národní ceny za studentský design 2022 *JUNIOR _Konrád Karlík

rozhovory

Seznamujeme vás s oceněnými účastníky soutěže Národní cena za studentský design 2022. Možná jste Konráda Karlíka již zahlédli na divadelních prknech se souborem „Strop je nahoře, podlaha je dole“ a jeho práci jste mohli též zaregistrovat díky spolupráci s divadelním festivalem ZLOMVAZ. V rozhovoru vás seznámí se svým návrhem notové sazby pro lineární bezserifové písmo, za kterou získal cenu Národní cena za studentský design 2022 *JUNIOR.

Do soutěže ses přihlásil s návrhem notové sazby pro lineární bezserifové písmo. Proč jsi zvolil zrovna toto téma? Jsi sám také aktivním hudebníkem?

Problematika spojení typografie a notového zápisu je něco, čemu se kupodivu nevěnuje dostatečná pozornost. Z grafického hlediska jde podle mě o výzvu propojit dva velké světy, které hovoří trochu jiným jazykem. Vždycky mě trochu rozčilovalo, že v některých zápisech spolu noty a písmo dostatečně nekomunikují. A ano, aktivním hudebníkem do jisté míry jsem.

Vysvětlíš prosím čtenářům, proč ses rozhodl tuto problematiku řešit právě v rámci opery?

Opera je pro tuto problematiku naprosto ideální, jelikož v klavírních přepisech, které používají například dirigenti, se vyskytuje kombinace rozsáhlých notových zápisů a libreta.

Zvolil jsi operu Don Giovanni Wolfganga Amadea Mozarta. Proč jsi pracoval zrovna s touto operou? Máš k ní nějaký osobní vztah?

Don Giovanni je bezesporu jedna z nejlepších oper všech dob. Je dynamická a má v sobě zajímavě temné poselství. Pro demonstraci mého záměru se mi zdá jako ideální kandidát. Navíc je to i tak trošku naše opera.

Jaké výhody přináší použití lineárního bezserifového písma?

Spíše jde o snahu nastavit nějaký kurz v tomto tématu. Je to vlastně s podivem, že notové zápisy ve své grafické podobě nezaznamenaly tak dynamický vývoj jako typografie, která je často jejich neoddělitelnou součástí.

Prezentuješ čtyři „řezy“ not – Regular, Outline a experimentální Puncher a EAN. Čím se od sebe liší?

Regular je základním řezem, klasickým notovým zápisem. Outline je zbaven notové osnovy a slouží spíše jako dekorativní prvek. Puncher a EAN jsou čistě experimentálním návrhem zápisu not, odvozeným od novodobé tendence všech hudebních programů odlišně vizualizovat hudební stopy.

Tvůj návrh počítá i s variantou pro nevidomé. Jak tě to napadlo?

Můj návrh s ním ještě přímo nepočítá, ale jeden řez (Puncher) je částečně inspirovaný Braillovým písmem. Každopádně v minulosti už takové snahy byly.

S jakými potížemi ses v rámci tohoto designu potýkal?

Největší problém bylo sladit noty s bezserifovým písmem. Pak samozřejmě všechny použité noty překreslit v Glyphs tak, aby se s nimi dalo dobře pracovat.

Svůj návrh prezentuješ na jednoduchých dvojlistech. Proč jsi zvolil právě tento způsob?

Chtěl jsem, aby prezentace připomínala jednoduché listy v hudební partituře. Zároveň jsem chtěl vytvořit i jakýsi vzorník, který bude především přehledný.

Ačkoliv je návrh velmi čistý, nechybí mu hravost v podobě malých detailů a barevnosti. Je pro tebe v rámci designu důležité zapojovat právě humor a hravost?

Žádný design asi nemůže fungovat bez vizuální přitažlivosti. K té může přispívat i hravost a humor, je-li dobrý.

Co ti tvorba notové sazby přinesla? Naučil ses něco nového?

Přinesla mi především výzvu do budoucna a nesnadné téma, kterému bych se rád věnoval dál.

Proč ses přihlásil do soutěže Národní cena za studentský design?

Sám jsem se nepřihlásil. Práce vznikla na střední škole jako moje volná maturitní úloha, poslala ji do soutěže moje střední škola. Čehož si velmi vážím a těší mě to.

Co považuješ za svůj největší úspěch v oblasti designu? Na jaký výtvor jsi nejvíce pyšný?

Jsem na začátku, takže mluvit o úspěších asi není zcela na místě. Snad za úspěšnou můžu považovat každou práci, která mi dělá radost i s odstupem času.

Studoval jsi na Vyšší odborné škole grafické a Střední průmyslové škole grafické (Hellichovce) v Praze. Byl jsi zde spokojený? Jak tě studium na této škole obohatilo?

Na své střední škole jsem byl velmi spokojený. Je to škola s úžasným zázemím a moc dobrými učiteli. Rozhodně posílila můj zájem o obor a spoustu mě toho naučila.

V současné době studuješ na UMPRUM v ateliéru Tvorby písma a typografie. Je tedy patrné, že tě typografie hodně zajímá. Čím je pro tebe právě tato oblast atraktivní? Jak si se k ní dostal?

Je to stěžejní disciplína grafického designu, která má neskutečně zajímavou historii a vývoj. Zároveň je nesmírně náročná, ale i hodně podmanivá. Navedlo mě asi víc věcí, ale především rodinné prostředí a moje střední škola. Shodou okolností tento ateliér v současnosti vede i můj bývalý profesor ze střední školy Filip Kraus, který mě a mým spolužákům věnoval spoustu času a energie navíc, aby nás pro tento obor nadchnul.

Mezi tvé poslední velké projekty patří spolupráce na vizuálním stylu divadelního festivalu ZLOMVAZ. Jak tě tato práce bavila? Užil sis i samotný festival?

Práce mě bavila velmi. Měl jsem to potěšení na tom spolupracovat se svojí spolužačkou Žofií Kosovou a výbornou fotografkou Viktorií Macánovou. Festival jsem bohužel nestihl, protože se mi kryl s klauzurním obdobím na škole.

Je patrné, že kromě typografie tě zajímá i divadlo a spolupracuješ se souborem „Strop je nahoře, podlaha je dole“. Jak se na inscenacích podílíš?

Divadlo mě baví, i když je to v mnoha směrech vyčerpávající disciplína. V inscenacích hraju, ale hlavně se rád podílím na jejich hudební složce.

Co pro tebe design a umění jako takové znamená?

Možnost kultivovat, ale i příležitost pokusit se nahlížet na věci jinak.

Máš nějaký designérský vzor? Kdo je pro tebe inspirací?

Mám spoustu vzorů. Vždy je kde brát inspiraci. Hodně v díle Oldřicha Hlavsy, který dokázal fenomenálně zacházet s písmem.

Máš nějaký sen v oblasti designu? Čeho bys chtěl dosáhnout? Co bys chtěl navrhnout?

Rád bych se vždycky věnoval práci, ve které vidím smysl.

Stává se, že tě někdy trápí umělecký blok? Pokud ano, jak s ním bojuješ?

Nepovažuji se za umělce. Bloky v práci mám asi jako každý a snažím se je přetrpět a přemoct.

Kde hledáš nápady pro svou tvorbu?

Kdekoliv to jen jde. V knihách, na internetu, ve svém okolí.