07.11. 2023
Rozhovory k Národní ceně za studentský design 2023 – Jan Vítek
rozhovory
Seznamujeme vás s účastníky soutěže Národní cena za studentský design 2023. Provoz ve velkých městech houstne a to „otravuje“ jak samotné řidiče, tak ovzduší. Přispět k řešení tohoto problému se snaží i Jan Vítek, který vám v následujícím rozhovoru představí svůj návrh motocyklu na elektrický pohon.
Do soutěže ses přihlásil se svým motocyklem na elektrický pohon. Pro koho a do jakého prostředí by měl být tento motocykl určen?
Cílový zákazník vycházel ze zaměření spolupracující firmy. Mělo jít o spíše movitějšího obyvatele velkého města, či jeho aglomerace, který by používal motocykl především na cestování do práce a obecně na cestování po městě. Dále se mělo jednat o liberálněji smýšlejícího člověka, který nevyžaduje vzhled a „feeling“ klasických motocyklů se spalovacím motorem.
Vysvětli prosím čtenářům, proč je tebou zpracovávaná problematika aktuální.
Toto téma je aktuální především kvůli tomu, že reaguje na současný masivní rozvoj elektromobility a neúnosnou dopravu ve velkých městech a následné problémy s ovzduším.
V čem všem se tvůj motocykl liší od těch běžně dostupných a jaké inovace přináší? Tvůj motocykl lze přizpůsobit potřebám uživatele, vysvětli prosím jak.
Oproti běžným motocyklům se spalovacím motorem má výhody především v hospodárnosti provozu, nižších emisích a výkonových charakteristikách. Naopak v městském prostředí, kam je stroj koncipován, odpadají klasické problémy elektrických vozidel s dojezdem, či nedostatečnou sítí nabíjecích stanic. Rozdílem oproti elektrické konkurenci je právě možnost přizpůsobitelnosti.
Na cestu do práce s sebou uživatel nepotřebuje vozit velkou a těžkou baterii, ale vzhledem k dojezdu bohatě stačí baterie menší a ušetřený prostor lze využít jako zavazadlový prostor, který se v tomto případě bude uživateli hodit daleko více. Naopak, když se uživatel po práci rozhodne vydat někam na projížďku, ocení větší baterii a delší dojezd, kdežto zavazadlový prostor už tolik nepotřebuje.
Mé řešení s dělenou baterií, kdy se jedna její část dá vyjmout a vzniklý prostor použít jako úložný prostor, tento problém řeší. Dalšími inovacemi jsou například odnímatelné zadní stupačky, či phoneholder integrovaný v kapotáži motocyklu.
Čím se tvůj motocykl vyznačuje po vizuální stránce?
Hlavním vizuálním prvkem je napojení kapotáže na přední vidlici a její rozčlenění výraznými spárami, které celou kompozici odlehčuje, čemuž napomáhá i subtilní zadní stavba. Důležitým prvkem je také modulární box, který je vyveden v akcentní barvě a tvoří pomyslný střed celé kompozice. Zajímavým prvkem může být i to, že motocykl z každé strany vypadá jinak, a to kvůli asymetricky umístěnému zadnímu tlumiči, na což musel návrh reagovat. Netypicky jsou také řešeny blinkry, které jsou plně integrovány do hmoty motocyklu.
V čem je motocykl přizpůsoben zvýšeným nárokům na bezpečnost v městském prostředí?
Především v dobré viditelnosti, čemuž odpovídá barevnost s výrazným akcentem a také blinkry, které jsou přetaženy i na bok. Dále je důležitý taky dobrý rozhled z motocyklu, tomu je uzpůsobena i ergonomie posedu.
Z jakých materiálů by měl být motocykl případně vyráběn?
Materiály pramení z technického základu, který byl poskytnut spolupracující firmou. Obecně řečeno by šlo o uhlíkový kompozit, hliník a plast.
Na návrhu jsi spolupracoval s firmou Jetsurf. Jak tato spolupráce probíhala a co ses díky ní naučil nového?
Ke spolupráci jsem se dostal díky škole – byl zapojen do jiného projektu s touto firmou. Z počátku bylo nutné vyjasnit si vzájemná očekávání, cílovou skupinu, a především technické možnosti a limity a následně už vše probíhalo hladce. Určitě jsem se díky tomu naučil domýšlet věci více do hloubky a nabral zkušenosti s vývojem v reálných podmínkách.
Jaká by byla v případě výroby odhadovaná prodejní cena a jaká je přibližná životnost takového motocyklu?
Vzhledem k použitým materiálům by šlo spíše o vyšší cenovou hladinu. Životnost se pak odvíjí především od baterií, u kterých však hodně záleží na četnosti a způsobu nabíjecích cyklů. Obecně se dá říct, že by to mělo být minimálně pět let. Baterie je však měnitelná, proto ani to neznamená konec životnosti motocyklu.
Chtěl by ses touto problematikou dále zabývat? Máš ještě další nápady, jak model zdokonalit?
Zpětně samozřejmě člověk vidí věci, které by šly udělat i lépe, takže bych se k tomu rád s odstupem vrátil a zkusil to ještě doladit. Ideálně bych probral s firmou úpravy na šasi, které se nemohlo v době návrhu měnit, přitom je ve výsledku poměrně vizuálně důležité.
Byla práce na tomto projektu časově náročná? Jak dlouho celý proces trval?
Celý proces trval přibližně rok. Vzhledem k tomu, že jsem se návrh snažil řešit i konstrukčně, bylo to poměrně časově náročné. Nejdéle trvalo převést skici do prostoru tak, aby byla zachována i funkčnost, ergonomie a realizovatelnost.
S jakými potížemi ses při designu potýkal? Přepadly tě během práce na projektu nějaké pochybnosti? Musel ses vypořádat i s komplikacemi?
Hlavním problémem bylo, že jsem ve svém návrhu musel použít části, které byly dodány spolupracující firmou. Šlo zejména o samonosné šasi či přední světlo. Na tyto části bylo nutné nějak harmonicky navázat, což mi do jisté míry svazovalo ruce, na druhou stranu mě to svým způsobem i nasměrovalo. Dalším klasickým problémem bylo říct si „dost“ při skicování.
Motocykl na elektrický pohon je tvou diplomovou prací, kterou jsi zpracovával v rámci svého studia na Fakultě strojírenského inženýrství na Vysokém učení technickém v Brně. Jak jsi se studiem na této škole spokojený a v čem tě zdejší prostředí obohatilo?
Obohatilo mě především o okruh lidí, v rámci kterého jsme se od sebe spoustu věcí naučili a navzájem jsme se podporovali na cestě studiem. Škola mně dala nutné základy pro designérkou práci, ale spoustu věcí se musí člověk stejně naučit až v praxi.
Jaké další návrhy už máš za sebou, čemu se běžně věnuješ a s jakým výtvorem jsi nejvíce spokojený?
Já to mám docela pestré, kromě produktového a průmyslového designu jsem se například dostal i k porcelánu, což mě bavilo velice, protože to kromě odlišného přístupu k navrhování obnáší i podíl manuální práce. To mně přišlo osvěžující, jelikož při navrhování v současné době strávím většinu času za počítačem. Ve výsledku jsem asi nejvíc spokojený s návrhem, se kterým jsem se přihlásil do soutěže.
A co tě přivedlo k tomu se přihlásit do soutěže Národní cena za studentský design?
Asi možnost nějak veřejněji prezentovat svoji tvorbu a dostat zpětnou vazbu od odborníků v oboru.
Jak důležitá je pro tebe reakce okolí na tvou tvorbu? Snášíš dobře kritiku?
Při tvorbě tohoto typu má člověk sklony brát kritiku trochu osobněji, takže nebudu lhát, že mě nezajímá, co si myslí ostatní. Nicméně pokud je kritika konstruktivní, nemám s ní problém.
Máš nějakou zásadu, kterou se snažíš v rámci své designérské práce řídit?
Pokouším se vyhýbat samoúčelnosti a zbytečnému plýtvání.
Zabýváš se tématem udržitelnosti i v rámci tvých dalších projektů?
Snažím se, i když ve výsledku nejudržitelnější by bylo možná nenavrhovat nic.
Kde hledáš nápady pro svou tvorbu?
To hodně záleží na tom, co zrovna navrhuji, u průmyslového designu je pro mě asi nejdůležitější sledovat aktuální trendy a udržovat si určitě povědomí, takže je ve výsledku těžké říct, odkud inspirace konkrétně pochází.
Kdo tě nejvíce ve tvé tvorbě podporuje? Za kým se jdeš poradit, když nevíš, jak dál?
Vždycky jsem se radil především se spolužáky z ročníku, když jsem chtěl případně znát obecnější názor, ptal jsem se přátel.
Chtěl by ses designem živit?
Určitě, nicméně v Česku není tolik firem s vlastním vývojem, takže to není úplně jednoduché.
Máš nějaký designerský nebo umělecký vzor? Kdo je pro tebe inspirací?
Mám oblíbené designéry, ale asi bych je neoznačil za svůj vzor.
Máš nějaký sen v oblasti designu? Čeho bys chtěl jednou dosáhnout?
Ideální stav je samozřejmě dělat práci, co mě může nějakým způsobem naplňovat a zároveň uživit, konkrétní představu ale nemám. Design je natolik různorodá oblast, že je těžké říct, kam mě osud zavede, což je na tom to zajímavé. Každá sféra má něco do sebe.
Jak ses k designu dostal? Myslel sis odjakživa, že budeš designérem, nebo jsi v dětství snil o jiné profesi? Co pro tebe design jako takový znamená?
Já snil o spoustě profesí – od dojiče krav až po lékaře. Od mala jsem ale rád kreslil, navíc mě bavila i technika a něco kutit. Konkrétně motorkami jsem měl na gymplu pokreslené celé sešity, takže to nakonec tak nějak vyplynulo. Design je pro mě činnost, která není nikdy stejná a dává možnost vytvářet věci, které mohou dále pozitivně ovlivňovat životy ostatních.
Stává se, že tě někdy trápí tvůrčí krize? Máš nějakou strategii, jak ji úspěšně překonat?
Hlavně dřív jsem míval v prvních fázích návrhu problém skončit skicování a vybrat jednu variantu, na kterou se dál soustředím, protože jsem si říkal, co když mě ještě napadne něco lepšího a tím pádem jsem se do toho zamotal. Postupem času jsem přišel na to, že skicovat by člověk mohl do nekonečna, a proto si předem stanovím, kdy si řeknu dost. Často je taky problém, že když je člověk ponořen v nějakém projektu už moc dlouho, přestává vidět chyby, a proto je dobré se chvíli věnovat něčemu jinému a vytvořit si odstup.
Na čem právě pracuješ? Jaké jsou tvé plány do budoucnosti a kam směřuješ?
Pokračuji ve spolupráci s Jetsurfem – pracujeme na novém projektu. Začal jsem také studovat doktorát na FaVU, kde se věnuji vlivu výrobních technologií na automobilový design a zároveň pracuji jako asistent na své bývalé fakultě, kde řeším další projekty i výuku.
Jak odpočíváš? Co tě kromě umění či designu baví a nabíjí energií?
Pěstuji bonsaje, to mě baví velice. Nejen, že to je velmi uklidňující, navíc to člověka naučí trpělivosti, protože zde na výsledky musí člověk čekat opravdu dlouho. Jinak mě nabíjí energií chození po přírodě, trávení času s přítelkyní a s přáteli a také náš kocour Maxík.
Co tě v poslední době potěšilo?
V mé oblíbené hospodě mají utopence stále za třicet pět korun. :)
Děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí v tvorbě.
Julie Vojtková
O práci se můžete dovědět více také na: https://www.studentskydesign.cz/cs-cz/detail/833/
Připojené soubory
- Jan Vítek - životopis - (1 MB)