03.01. 2025
Rozhovory s pedagogy českých škol designu
rozhovory
Ing. Dana Rubínová, Ph. D. - Průmyslový design ve strojírenství VUT Brno
Studijní obor Průmyslový design ve strojírenství byl na strojní fakultě brněnského Vysokého učení technického založen počátkem 90. let 20. století. U jeho zrodu stál grafický designér ing. arch. Jan Rajlich jr. Pro studium je charakteristické užitečné spojení s inženýrskými disciplínami, které čistě umělecké školy nedokážou zajistit. Je zde také užita prověřená metoda členění předmětů na přednášky a praktická cvičení. Škola ani nemá důvod vyučovat s užitím ateliérového systému, nebo ten nevede k potřebné profesionální univerzalitě. Na otázky nám odpověděla dlouholetá pedagožka paní Ing. Dana Rubínová, Ph. D. jejímž oborem je seznamovat studenty s důležitou interakcí člověk – stroj (human factors, ergonomie).
Jak charakterizujete vizi vaší školy vztahující se k výuce designu?
Dana Rubínová: Odbor průmyslového designu v Ústavu konstruování Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně ve svém programu Průmyslový design ve strojírenství důsledně uplatňuje vyváženost inženýrské a umělecké složky vzdělání. Cílem programu je příprava univerzálně vzdělaného průmyslového designéra se silným technickým základem, který při tvorbě využívá hlubších znalostí metod designérské tvorby.
Studium klade důraz na přípravu komplexních tvůrčích osobností schopných pochopit produkt v kontextu estetických, funkčních, technických, ergonomických, společenských a environmentálních aspektů a reagovat na ně ve svém návrhu. Naši absolventi, průmysloví designéři se strojírenským základem, jsou na trhu práce velmi dobře přijímáni právě pro svoji technickou fundovanost, která je v rámci českých škol designu spíše výjimkou.
Co z metod ukázkových škol Bauhaus a Hochschule FAK Ulm považujete za užitečné užívat i dnes?
Dana Rubínová: Metody výuky umělecké školy Bauhaus, které byly v dané době progresivní, jsou v dnešní době stále aktuální a využitelné. Inspirace Bauhausem a Školou umění ve Zlíně propojující praktickou část výuky s průmyslem a řemesly byla patrná již při založení Odboru průmyslového designu v roce 1993. Studijní program kombinuje tradiční designérské postupy spolu s možnostmi progresivních technologií. Zejména v magisterském studijním programu je pak větší část zadávaných úkolů postavena na spolupráci s průmyslovými partnery. Práce na projektech v součinnosti s firmami přibližuje našim studentům reálné technologie a nejnovější trendy v dané oblasti.
Máte nějaké současné školy ve světě, které vnímáte jako následováníhodné?
Dana Rubínová: Podobně zaměřená a pro nás inspirativní je UMEA University of Design ve Švédsku, přední světová vysoká škola umění a designu.
Jak vnímáte diskusi o potřebě změny tradičního systému ateliérové výuky užitého umění. Zaznívají v ní hlasy, že se hodí především pro volnou tvorbu a pro užité obory je vhodnější komplexní výuka vedoucí k univerzální profesionalitě, praktikovaná například pro obor zakázkové fotografie v 60. – 80. letech na FAMU, nebo po roce 1990 na Slezské univerzitě.
Dana Rubínová: Nevylučuje se to. Tradiční systém ateliérové výuky je i pro současné studenty průmyslového designu nenahraditelný. Tvůrčí klima ateliéru je formující nejen pro inspiraci a sdílení nápadů, ale slouží také k budování tolik potřebného kritického myšlení. Ateliérová forma výuky cílená na posílení dovedností a tvůrčího potenciálu v oblasti průmyslového designu má své místo v jinak tradičním schématu výuky ostatních předmětů. Protože však celý vzdělávací proces směřuje nejen k silné odborné kompetenci průmyslových designérů, ale také k jejich schopnosti adaptace v praxi, je třeba to akcentovat při formulování zadání a projektů. Široký záběr zadání tak připraví studenty na reálnou praxi, kde se s největší pravděpodobností setkají s různorodými projekty.
Jak na Vaší škole funguje užitečná spolupráce mezi společenskovědní a inženýrskou teorií? Jsou reprezentanti inženýrských věd součástí Vaší vědecko-umělecké rady?
Dana Rubínová: Odbor průmyslového designu je etablován na Ústavu konstruování Fakulty strojního inženýrství. Členové vědecké rady jsou významní představitelé oborů, ve kterých fakulta uskutečňuje vzdělávací a tvůrčí činnost, zastoupeni jsou tedy především ředitelé ústavů. V Radě studijního programu působí jak zástupci Odboru průmyslového designu, tak Ústavu konstruování. V souhrnu v těchto sborech významně převažují reprezentanti inženýrských věd, což je vzhledem k situování vzdělávacího programu na technické škole pochopitelné.
Existuje u Vás tvůrčí komunikace mezi praktickými (uměleckými) pedagogy a pedagogy teorie umění? Jak probíhá?
Dana Rubínová: Na pracovišti probíhá neformální komunikace vyučujících teorie umění a designu s ostatními pedagogy formou diskuzí o inovacích ve výuce, vypsaných zadáních, vytvořených návrzích i aktuálních trendech v umění. Vzhledem k zaměření pracoviště i vzdělávacího programu není praktikovaná formalizovaná spolupráce obou skupin a spoluúčast na projektech nebo workshopech.
Máte ve škole aktivní koordinaci výuky tzv. „doprovodných disciplín“, aby se obsahy přednášek nepřekrývaly a nevznikaly prázdné mezery? Znají přednášející navzájem obsahy své výuky? Je to aktuální například u oborů osvětlování, akustika, ergonomie, teorie barvy apod.
Dana Rubínová: Obsah vyučovaných studijních předmětů, praktikované metody výuky, forma ateliérové a laboratorní výuky a způsob hodnocení je deklarován v kartách jednotlivých předmětů. Studijní plán programu Průmyslový design je vytvořen za úzké komunikace jednotlivých vyučujících, jsou zohledňovány náplně i přesahy jednotlivých předmětů, což zaručuje plynulé návaznosti v rámci jednotlivých vzdělávacích oblastí.
Je u Vás vyučována komplexní teorie barvy složená z částí fyzikální, fyziologické, psychologické, sociální, estetické a chemické (barviva)? Máte pro výuku k dispozici laboratoř barvy alespoň běžného vybavení?
Dana Rubínová: Předmět Barevná kompozice je zaměřen na teorii, zákonitosti vnímání a používání barev, jejich historické a technologické souvislosti, a zvláště estetické účinky. Praktická cvičení jsou věnována kompoziční barevné studii, základním principům a aplikacím těchto poznatků při vlastní návrhářské práci, barevným variantám, souladu barev s koncepcí designu, použitými materiály, technologií výroby, marketingovými, uživatelskými a bezpečnostními požadavky, logice barev jednoho výrobku a ucelené produktové řady. Laboratoř barvy nemáme na pracovišti k dispozici, není to ani nutné při zaměření našeho odboru.
Jak seznamujete studenty s komplexními kvalitami lidského organismu, pro který vytvářejí své designové návrhy?
Dana Rubínová: V předmětech Ergonomie ve 3. ročníku a Aplikovaná ergonomie v 5. ročníku je věnovaný prostor pro seznámení se s aspekty systému člověk-stroj-prostředí se zvláštním zřetelem na užitnost a bezpečnost soustavy. Formulujeme požadavky na vztah člověka k libovolnému produktu, vedeme k respektování jeho rozměrů, psychofyziologických možností i limitů ve vztahu k vykonávané činnosti pracovního i nepracovního charakteru. Studenti aplikují získané znalosti na praktických úkolech a učí se tak přizpůsobit navrhovaný design schopnostem, možnostem, potřebám i omezením uživatele s cílem optimalizace pozice člověka při pracovních i nepracovních činnostech.
Má u Vás výuka marketinku vyvážení ve výuce profesní etiky, kterou je studentům optimální nabízet formou diskusního semináře?
Dana Rubínová: Identifikování cílových skupin, rozlišování a respektování jejich potřeb a preferencí je základem výuky marketingu. Stejně tak jsou studenti v ateliérové výuce vedeni ke korektním a autentickým návrhům, etice, udržitelnosti a sociální odpovědnosti. Profesní etika jako samostatný předmět však vyučován není.
Myslíte si, že je pro Vaše studenty dostatek českých učebnic a skript, nebo se domníváte, že studenti – umělci se mohou učit z běžných titulů odborné literatury?
Dana Rubínová: Literatury zaměřené na průmyslový design je obecně nedostatek. Pro odborný růst a rozvoj dovedností v oblasti průmyslového designu je rozsah odborné literatury klíčový. Odborná literatura v dané oblasti je spíše obecného charakteru, chybí tituly umožňující hlubší vhled do problematiky průmyslového designu, porozumění specifikům designérské tvorby a jejího širšího kontextu. Vzhledem k rychlému vývoji technologií by bylo potřebné i více zdrojů zaměřených na aktuální trendy v designu.
Komplexní analýza kvalit produktů designu je důležitá, přičemž většina kvalit, kromě estetických se nedá hodnotit prostým pohledem, ale musí se laboratorně testovat. Spolupracujete s nějakými laboratořemi, nebo vytváříte vlastní školní laboratoře jako například na Akademii umění v Krakově?
Dana Rubínová: Výuka odborných předmětů studijního programu Průmyslový design ve strojírenství probíhá ve špičkově vybavených laboratořích Ústavu Konstruování FSI VUT v Brně: laboratoři kolejových vozidel, laboratoři kontaktní únavy, polobezdozvukové komoře, laboratoři tribologie, strojní dílně, laboratoři SLM, laboratoři optické digitalizace a studentské dílně. Při práci na semestrálních a magisterských projektech z oblasti průmyslového designu mohou studenti využívat zařízení a technologie dostupné v Odboru průmyslového designu v dílnách a ateliérech Odboru průmyslového designu.
Co si myslíte o informacích o prokazatelné časové a další vyšší náročnosti studia, se kterými přicházejí čeští studenti zahraničních škol designu například i z Asie? Je taková náročnost aplikovatelná také u nás?
Dana Rubínová: Že je studium programů zaměřených na průmyslový design časově náročné, je nesporné. Zkušenosti ze zahraničních výjezdů nejsou jednoznačné, často je studium náročnější u nás než v zahraničí. Týmová práce praktikovaná na zahraničních univerzitách je sice v mnoha ohledech přínosná, ve smyslu náročnosti je tomu však spíše naopak, což sami vidíme u týmových zadání. V našem programu Průmyslový design ve strojírenství je náročnost posílena širokým záběrem předmětů od technických přes přírodovědné k uměleckým. Vždy však záleží na individuálních schopnostech a možnostech studentů. Náročnější výuka může být pro jednoho studenta motivující, pro jiného vyčerpávající vedoucí k nezvládnutí studia a jeho případnému zanechání.
I volnější průběh studia může být pro některé umělecky citlivé studenty psychicky náročný. Školy proto angažují psychologické konzultanty. Důležité je ale také zřizování účelně vybavených relaxačních prostor pro studenty, máte takové? Na vyšší úrovni výuky lze pak zřizovat duchovní centra škol.
Dana Rubínová: Studenti VUT mohou využívat služeb poradenského centra Alfons, které poskytuje poradenství a služby pro studenty se specifickými potřebami. Univerzita nabízí studentům psychologické poradentství, wellbeing, workshopy a kurzy, ve kterých se mohou studenti naučit relaxovat, dozvědět se více o duševním zdraví nebo si zacvičit jógu. Ohled na duševní zdraví pomáhá předcházet vážným psychickým problémům. Fakulta strojního inženýrství se v rámci nedávných rekonstrukcí zaměřila na vytvoření zázemí a pointů určených studentům. Jsou tak v dostatečné míře pokryty jejich potřeby na odpočinek v rámci mnohdy celodenního pobytu na fakultě.
V počátcích existence uměleckoprůmyslových škol byla samozřejmostí úzká spolupráce s uměleckoprůmyslovými muzei, zejména s jejich sbírkami, která se postupně mnohde vytratila, jak například uvádí český historik designu profesor Michl. Dnes by byla spolupráce užitečná bezpochyby také, ale nejen školy, ale i muzea si poněkud odvykla, byť existují i v ČR výjimky. Některá muzea se dokonce vymlouvají na náročné sbírkové předpisy, což ale odborná publicistika přesvědčivě zpochybnila. Spolupracujete s muzei, která sbírají design? Mají ho i mnohá vlastivědná muzea. Je to užitečné i v rámci výzkumné činnosti oboru.
Dana Rubínová: V rámci výuky jsou pravidelně organizovány exkurze do galerií a muzeí. Aktuálně je napřílad plánovaná návštěva výstavy nově otevřené stálé expozice výtvarného umění s názvem „+ - Zlín“ v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně, kterou naše studenty provedou vyučující teorie designu a kurátor KGVU. Spolupracujeme s Národním technickým muzeem v Praze, které má ve svých sbírkách několik prací našich studentů, z nichž některé jsou vystaveny v rámci stálé expozice. S Technickým muzeem v Brně dlouhodobě spolupracujeme na výstavách diplomových prací a na mezinárodním bienále studentského designu DesignS. V TM v Brně proběhla i výstava Design v pohybu ve spolupráci českých a slovenských vysokých škol zaměřených na design.
Přesto, že některé osobnosti společenských věd přesvědčivě zpochybňují praxi i smysl tzv. uměleckého výzkumu, není třeba jej odmítat, je jen důležité jej držet v úzkém kontaktu s vědeckým výzkumem. Jak se to daří u Vás?
Dana Rubínová: Akademičtí pracovníci a studenti Odboru průmyslového designu spolupracují s průmyslovými partnery a dalšími subjekty z oblasti výzkumu a vývoje zaměřujícími se na průmyslový design, jsou aktivní v grantové a publikační činnosti v národním i mezinárodním měřítku. Jsou úspěšnými řešiteli projektů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva průmyslu a obchodu a autory řady průmyslových vzorů zapsaných v národní databázi průmyslových vzorů.
Odbor průmyslového designu rovněž spolupracuje s tuzemskými i zahraničními institucemi na pořádání workshopů, do spolupráce se zapojují i akademičtí pracovníci partnerských zahraničních univerzit. Výsledky tvůrčí činnosti akademičtí pracovníci prezentují na samostatných i společných výstavách a vykazují v RUVu.
Profil absolventa vytváří soubor odborných kurzů (přednášek), které na škole absolvoval. Doba mnohé požadavky mění, ale školy se přizpůsobují někdy jen velmi pomalu (viz následování užitečných metod Bauhausu nebo Ulmu). Dokonce se obecně říká, že univerzitní prostředí je velmi konzervativní. Jsou do studia u Vás zařazeny teorie (vizuální) komunikace, případně alespoň semiotika, psychologie vnímání, sociologie, ekologie….
Dana Rubínová: Předmět Vizuální komunikace má ve studijním plánu již tradiční místo, v rámci inovací byly do studijního plánu nově zařazeny předměty jako např. Udržitelný design, Design, kultura a společnost, Exponenciální technologie, Multimédia a technologie a Virtuální realita, které reagují na požadavky praxe a aktuální trendy v oblasti průmyslového designu.
Používáte při výběru studentů klasické metody praktických talentových zkoušek, nebo využíváte i testy vícečetné inteligence, které projeví rozdíly mezi jednotlivými schopnostmi uchazečů? Jsou pro výběr uchazečů o studium designu opravdu důležité znalosti dějin umění, které si mohou doplnit později ve škole?
Dana Rubínová: Talentová zkouška na program ověřuje předpoklady pro výtvarně zaměřené studium. Hodnotí se domácí práce (práce kreslířské, malířské, sochařské, modelářské ap.), vypracování tří praktických úkolů jednodenní talentové zkoušky - kresba dle skutečnosti, úkol zaměřený na grafické schopnosti a prostorovou představivost uchazeče a návrh designu jednoduchého výrobku. Součástí zkoušky je i ústní pohovor ověřující zájem uchazeče o design, techniku a výtvarné umění, všeobecný rozhled a motivaci ke studiu průmyslového designu. Spíše než na zkoumání znalostí z oblasti dějin umění a designu sleduje ústní pohovor zájem a motivaci uchazečů.
Pedagogický výzkum již déle tvrdí, že při výuce nemá smysl příliš plýtvat čas zaměřením na technologie, které se do skončení studia stejně změní, ale podporovat výukou krystalizaci hodnotového systému mladých lidí a s tím související dovednost třídit množství informací na rozhodující a nedůležité. Jak se to projevuje ve vašem systému výuky?
Dana Rubínová: Bez znalostí tradičních i progresivních technologií, materiálů a výrobních procesů není možné navrhovat moderní design. Nejde jen o nalezení rovnováhy mezi technickými znalostmi a volností kreativního myšlení, ale i o emoce uživatele. Jedno ani druhé nesmí průmyslový designér opomenout, znalost trendů a možností výroby je však zásadní. Naši studenti jsou při řešení úkolů z oblasti průmyslového designu vedeni ke schopnosti předložit a jasně definovat originální výtvarný názor při respektování technologických a materiálových možností, ergonomických a bezpečnostních požadavků.
Děkujeme za rozhovor
Tomáš Fassati
