20.10. 2012
Rozhovory v rámci Národní ceny za studentský design 2012 - PhDr. Helena Koenigsmarková
rozhovory
Uměleckprůmyslové museum v Praze se řadí mezi naše další podporovatele soutěže o Národní cenu za studentský design. V pořadí šestý rozhovor v sérii rozhovorů vám přináší odpovědi ředitelky této instituce PhDr. Heleny Koenigsmarkové.
Co si myslíte o soutěži Národní cena za studentský design? V čem se podle vás liší od ostatních soutěží? Co vás vedlo k tomu ji podpořit?
Je vždycky zajímavé vidět, co se nového na školách odehrává, jak pedagogové vedou a posuzují své studenty, jak jsou motivováni.
Považujete za důležité podporovat mladé a nadané designéry někdy ještě studenty?
Určitě, právě pro tu možnost dám jim motivaci, povzbudit je pro další „tvoření".
Sledujete současný český design a architekturu? Jaký máte názor na momentální stav?
Sledovat současný stav českého designu je i posláním muzea, není fráze, když řeknu, že právě ve srovnání s historickou zkušeností je možné vidět, co směřuje do budoucna, co je nové. Teď je český design myslím na dost dobré úrovni, čeští designéři jsou úspěšní i ve světě, jejich návrhy začaly používat i české firmy a mají úspěch.
Zajímáte se o design a architekturu vznikající ještě na vysokoškolské půdě? Zúčastňujete se klauzurních výstav či jiných akcí spojených s prezentací mladých designérů/architektů?
Samozřejmě, sledujeme i vysokoškolský design, kurátoři muzea a někdy i já jsme členy různých komisí a porot, uměleckých rad. Spolupracujeme se všemi vysokými školami, začali jsme s vystavováním výběru závěrečných prací VŠUP, prohlížíme všechny klauzurní výstavy atd. Pokud se týká třeba architektury, jedním z úkolů katedry architektury na VŠUP byla např. dostavba našeho muzea , zajímá nás přístup studentů k muzeu, jak by ho chtěli užívat.
Na jaké ceny od vás se mohou těšit případní ocenění?
Vybírám si pro Cenu ředitelky UPM, hledám produkty, které jsou kvalitní v myšlence, provedení i užitku. Vybraný předmět pak získáme do našich sbírek. Právě tady také můžeme sledovat, jak šťastnou ruku měli naši předchůdci, když vybírali do sbírek ze studentských soutěží třeba za první republiky. A často jsou to jména, která se pak neztratila.
Děkuji za rozhovor.
Ptala se Aneta Železníková
Zdroje: www.upm.cz