16.10. 2013
Rozhovory v rámci Národní ceny za studentský design 2013_Barbora Šimková
rozhovory
Rozhovor s jedním z nominovaných účastníků letošního ročníku soutěže. Barbora se do výběru dostala svým návrhem obkladu do koupelny Pouli.
Milá studentka keramiky v krátkém rozhovoru prozradila, jak se dostala ke svému oboru a jaké jsou její plány do budoucna.
BARBORA ŠIMKOVÁ_OBKLADY DO KOUPELNY POULI
Co tě přivedlo ke studiu designu keramiky?
Studovala jsem střední grafickou školu v Jihlavě. Ke keramice jsem se dostala trochu záhadným způsobem. Jsem všestranný člověk, takže jsem chtěla studovat ještě něco jiného nad rámec grafiky, i když mě grafika bavila. Šla jsem se na přijímací zkoušky na produktový design, kde jsem dvakrát skončila první pod čarou, takže jsem se nedostala. Posléze za mnou přišel pan profesor, jestli by se mi třeba nelíbilo studium keramiky a měli jsme spolu několikahodinový rozhovor, ve kterém mě lákal do ateliéru, a musela jsem se pak do chvíle rozhodnout, jestli to zkusím. A pro mě to byla nová příležitost, nová možnost a velmi se mi ten materiál líbil. Tak jsem se tam přihlásila a vrhla jsem se do toho po hlavě.
A u jakého profesora studuješ?
U Pavla Jarkovského.
Co znamená název Pouli?
Pouli znamená pták. Je to japonsky.
Ten návrh obsahuje 4 motivy, které na sebe navazují. Jak jsi dosáhla toho, že ti motivy navazují ve všech směrech?
Je to jedna dlaždice, které při čtyřech natočeních vytvoří čtyři vzory. Je to vlastně tapetová nebo látková skladebnost. Při tom otočení se dekor naváže vždy v jiném místě.
Jakého dojmu, jakých pocitů jsi chtěla dosáhnout při volbě motivu a barevnosti dlažby?
Obklad byly od začátku koncipovaný pro dětské uživatele, do dětských domovů a nemocnic. Děti mi jsou blízké a motiv je spojený i s folklórem Moravy, kterému se věnuji již několik let. Ty tapetové vzory a jejich návaznost k tomu dětskému světu přeci jen patří, stejně jako zvířátka a přírodní motivy. Ale v jiné barevnosti, než v této pestré by to byl obklad, který si někdo může pořídit nejenom do koupelny, ale, což je dneska již trend, třeba i do obývacího pokoje.
Jakou technologií jsi dlaždice vyráběla?
Je to sítotisk s větší hrubostí. Na obklady se v té bílo/bílé variantě se používá sítotisk, při kterém se prosypává skleněná drť, ta vytváří výsledné vlysy a lesklost.
Máš pro svůj obklad již nějaké uplatnění? U zákazníka, výrobce nebo například ve spolupráci s nějakým architektem, který by to začlenil do konkrétního prostředí?
Zatím se to nikde, například přes nějakou firmu, neprodává. Ale už bylo spousta zájemců, kteří mě motivují k tomu, abych to nabídla firmám a začala vyrábět. Takže se k tomuto určitě chystám.
Jaké jsou tvé plány pro nejbližší budoucnost? Na čem se chystáš pracovat?
Zrovna se snažíme založit novou firmu. Je to úplná novinka. Kde bych se samozřejmě chtěla propagovat porcelánem, obklady a tapetami. Je to zatím hodně v plenkách, nemáme ještě ani jméno, bude to však všestranný projekt, který se bude, ve spolupráci s grafiky a designéry, zabývat interiéry. Chtěli bychom expandovat až do Ameriky.
Kde budete sídlit?
Zatím budou navrženy kolekce internetově a budeme se prezentovat na například na Designbloku a design marketech. Časem, pokud se bude dařit, založíme i obchod.
Přeji hodně úspěchu a děkuji za rozhovor.
Květa Čulejová
