13.10. 2013
Rozhovory v rámci Národní ceny za studentský design 2013_Maria Nina Václavková
rozhovory
Rozhovor s jedním z nominovaných účastníků letošního ročníku soutěže. Maria navrhla obuv inspirovanou pravěkem.
Maria je mladá talentovaná návrhářka. Navzdory shonu právě probíhajího Designbloku si udělala čas, aby mi odpověděla na pár otázek.
MARIA NINA VÁCLAVKOVÁ_RECTANGLE
Co tě přivedlo ke studiu designu obuvi a módních doplňků?
Vlastně hrozná náhoda, mě móda vždy hodně zajímala a bavila, ale nikdy mě, ani nevím proč, nenapadlo to jít studovat. Chtěla jsem se věnovat studiu šperku, nebo designu jako takovému, ale potom jsem náhodou objevila přijímací zkoušky na úplně nový obor do Plzně, právě design obuvi a módních doplňků. Tak jsem se přihlásila a dostala jsem se. Moc mě to baví, jsem za to opravdu ráda.
To je nově vzniklý obor?
Ano, my jsme byli první prváci, kteří to absolvují, teď nastupuji do druhého ročníku.
Vím, že spolupracuješ s Eliškou Knotkovou, tvoříte návrhářské duo, můžeš mi k tomu něco povědět? Proč a jak jste se daly dohromady? Co děláte?
My jsme spolužačky z ateliéru, jsme ze stejného ročníku a v průběhu studia jsme zjistily, že přemýšlíme podobným způsobem, že máme stejné estetické cítění, a tak jsem za Eliškou jednoho dne přišla, jestli by se mnou nechtěla jít do společného projektu na soutěž Start-up pro Prague Fashion Week, kterého jsme se účastnily s kolekcí pěti klobouků/objektů na hlavu, které se dostaly do finále, byly vybrány a byly předváděny před pár týdny na Prague Fashion Week večeru na přehlídce.
Jakou módu ty sama preferuješ, máš nějaký vyhraněný styl, nebo nějaký návrhářský vzor, za kterým jdeš?
Vzorů mám hodně, ale nejdu za nimi bezvýhradně. Oceňuji návrháře, kteří pracují nadčasově a jsou to velmi originální věci, které když uvidím, řeknu si „wow", ale nejsou nijak přepestré. Mám ráda minimalistickou módu, jednoduchou, která bude mít půvab i za sto let.
Váš semestrální úkol byl návrh obuvi na základě rešerše historických období. Bylo tam ještě nějaké jiné období, než pravěk, které tě zaujalo a chtěla bys na něj navázat?
Ještě se mi líbily renesanční punčocháče, které se nosily ke krátkým nabouchaným kalhotám, k takovým těm klasickým francouzským a ty punčocháče vedly až úplně dolů a byla na ně přišitá jen podešev. Dotyčný člověk neměl obuv, ale měl jen punčocháče s podešví. To mě hodně zaujalo a myslím, že by se s tím dalo hodně pracovat. Ale pravěk to převážil.
Ta obuv je určená pro ženy. Uvažovala jsi o tom, že bys udělala i variantu pro pány?
Určitě by to bylo zajímavé, ale zatím jsem nad tím nepřemýšlela. Spíše třeba v nějakém jiném projektu, určitě bych to chtěla zkusit, protože pánové si na obuv potrpí podobnou měrou jako ženy a jsou mnohdy mnohem náročnější, protože odmítají měnit boty po pár letech, ale chtějí, aby jim nějakou dobu vydržely.
Je to obuv, které je určena k použití anebo jsi ji zamýšlela spíše jako umělecký objekt? Pro jako příležitost by sis je sama oblékla?
Oblékla bych si je třeba na nějakou jinou módní přehlídku, na kterou bych se šla podívat, na opravdu zvláštní příležitost, nebo na nějaký ples.
Jsou boty Rectangle nositelé?
Jsou, modelka v nich byla focená a párkrát se v nich prošla, jsou nositelné a myslím, že by zvládly i přehlídku.
Neuvažuješ o vytvoření celé kolekce? Třeba i doplňků ve stejném stylu?
Ano, ráda bych se k nim vrátila, zatím mě škola docela zaměstnává dalšími projekty, ale určitě bych se k tomu chtěla vrátit.
Jaké jsou tvé plány pro nejbližší budoucnost? Na čem se chystáš pracovat?
Teď máme ve škole zadání perspektivy, které je shodné se zadáním soutěže Arts of Fashion v San Franciscu, které se naše škola každoročně účastní. Budu dělat návrh obuvi, ale jaké to ještě nevím.
Děkuji za rozhovor.
Květa Čulejová
