13.11. 2013
Rozhovory v rámci Národní ceny za studentský design 2013_Pavel Coufalík
rozhovory
Známe již vítěze letošního ročníku soutěže Národní cena za studentský design 2013!!! Nejvyšší ocenění získal Pavel Coufalík se svou autorskou knihou Zlín.
Pavel je sympatický mladý grafik, jehož práce letos nejvíce zaujala porotu. Pavel byl tak laskav, že poskytl rozhovor, ve kterém prozradil, jak vznikala jeho vítězná práce a jaké další zajímavé projekty chystá.
PAVEL COUFALÍK_ZLÍN
Co tě přivedlo k zájmu o grafický design?
Ta cesta byla v mém případě docela dlouhá. Studoval jsem gymnázium, kde jsem ještě nevěděl, co chci dělat a pak jsem se dostal na fakultu architektury. Vlastně až tam jsem si uvědomil, že mě to tíhne více ke grafickému designu než k architektuře. Uvědomil jsem si to na prezentačních plakátech, které se tam vytvářejí.
Bylo to pro tebe těžké se na grafický design dostat?
No, tam je selekce opravdu velká. Hlásil jsem se na bakalářské studium do Zlína a tam berou z dvou set lidí deset. Ono vlastně i na architektuře jsou ty přijímací zkoušky drsné a na UMPRUM také.
Jestli dobře rozumím, ty jsi šel na magisterské studium do Prahy...
Ano, na obor grafický design vizuální komunikace. Studuji u pana profesora Rostislava Vaňka a moc si toho vážím. Ta energie, kterou vkládá do konzultací a vedení ateliéru je neuvěřitelná. Nicméně knížka vznikala v rámci magisterského studia ve Zlíně na tamnější Fakultě multimediálních komunikací.
Jak tě napadlo zpracovat knihu tímto, trochu netradičním, způsobem? (Pop-up skládačky, proměnlivá obálka, hry s fóliemi...)
Už dlouhou dobu jsem nosil v hlavě myšlenku vytvořit něco o Zlínu. Z tohoto města pocházím a vyrůstal jsem tam a nakonec z toho vykrystalizovala kniha. Věděl jsem, že ji chci něčím ozvláštnit. Je to autorská kniha, ve které pracuji s různými prvky, které se Zlínem souvisí. Ať už to jsou baťovské plakáty, dobová typografie nebo podoba architektury, rastr na fasádách... grafickými hříčkami jsem se snažil v knize tyto motivy prolnout. Plus, snažil jsem se k tomu přidat ještě něco navíc. A to byla třeba ta proměnlivá obálka, o které jsem měl představu již od počátku. Některé stránky jsou natištěny na průhledných fóliích, které vzájemným překrýváním vytvářejí nový kontext. Nejspecifičtější částí knihy jsou pop-up skládačky, které jsem od začátku chtěl určitým způsobem zpracovat. Přiznám se ale, že někdy to bylo docela složité, protože jsem chtěl, aby věrně kopírovaly stavby. Některé skládačky jsou zlínské stavby, některé jsou jiné významné objekty, jako například to letadlo, se kterým se Tomáš Baťa zřítil. Zejména u staveb jsem chtěl, aby byly opravdu co nejvěrnější.
Kde ses těmto „kouzlům s papírem" naučil? Učili vás to ve škole nebo ses k tomu dostal sám?
Věděl jsem, že knížku chci tímto způsobem udělat, tak jsem sprostě zkusil. Nikdy předtím jsem ale žádnou po-up knížku nedělal a ani v budoucnu asi dělat nebudu, byl to takový experiment.
Máš ke Zlínu silný vztah?
Mám, myslím, že Zlín je unikátní tím, jak vypadá. Je jedinečný v rámci republiky a možná i ve světovém kontextu a je to inspirativní prostředí. Má půvab, který jsem chtěl do jedné ze svých prací uchopit, a knížka se přímo nabízela.
Bylo to poprvé, co ses pustil do takovéto práce, nebo už jsi měl předchozí zkušenosti s nějakou publikací?
Nějaké knížky jsem už předtím tvořil, ale ne tohoto typu.
Jak dlouho jsi na knížce pracoval?
Vznikala průběžně asi dva roky. Byly čtyři nebo pět pracovních verzí, které jsem dokončil a doplnil a udělal vždy novou knížku. Tato je zatím finální, ale už vím o několika věcech, které bych ještě rád přidal, ale už jsem to nestihl.
Když jsi shromažďoval podklady a informace, narazil jsi na něco, co ti přišlo nové a zajímavé, netušené?
Zajímavé je, že na stejnou otázku se mě ptali v rádiu a já jsem na ni nedokázal odpovědět(smích). Nevím, myslím, že nic mě „nepraštilo do očí". Spíše mě bavila ta část práce, ve které jsem se pop-upové skládačky staveb snažil udělat v té podobě, v jaké ty stavby vypadaly v době svého vzniku. Dnes řada z nich vypadá již hodně odlišně, například obchodní dům, který byl postavený v roce 1932, měl řadů přístaveb, ale já se pídil po jeho původní podobě. To bylo pro mě zajímavé zjištění, jak se ty stavby v průběhu času měnily.
Myslíš, že tvůj pohled na tyto věci ovlivnilo tvé předcházející studium architektury?
Je to možné. Na Zlín se koukám zřejmě více očima architektura, ne grafického designéra. I když to město je vlastně ale unikátní tím, že se dá na něj nahlížet z obou hledisek...jsou tam baťovské plakáty, baťovská reklama, to je také fenomén. V knížce se všechny podoby Zlína mohly potkat.
Knížka by byla krásným propagačním materiálem, uvažoval jsi o jejím vydání?
Knížka letos v březnu získala v jedné talentové soutěži ocenění a na základě této ceny jsem začal spolupracovat s ředitelem od firmy Baťa. Právě tato spolupráce vedla k tomu, že ředitel představil mou knížku přímo prezidentovi společnosti Thomasu Georgovi Baťovi, který byl na návštěvě Zlína. Ten byl knížkou údajně mile překvapen, líbila se mu a tehdy uvažovalo o tom, že by ji firma Baťa vydala jako svoji výroční publikaci. Shodou okolností příští rok firma Baťa slaví 120. výročí. Představa byla taková, že by to byla publikace vztahující se k tomu výročí a prodávala by se v prodejnách po celém světě. Nicméně, vedení podniku Baťa nakonec přehodnotilo koncept, takže teď budu nejspíše hledat jiné cesty, jak vydání knížky uvést v život. Nicméně stále ve spolupráci s řiditelem firmy Baťa.
Teď trochu jiné téma. Máš v rámci svého oboru něco, na co by ses rád zaměřil, čemu se věnoval?
Mám rád tento obor právě proto, že je rozsáhlý. Je v něm řada oblastí a ke každé se dá přistupovat odlišně a liší se i přemýšlení o daném tématu. Právě tato mnohotvárnost mě na tom nejvíce baví. Teď jsem dokončil knížku, předtím jsem se věnoval vytváření navigační mapy městské hromadné dopravy ve Zlíně, dále mám v plánu digitalizovat dobové písmo, kterým byla psána motivační hesla na zeď, která ohraničovala baťovský areál. Zeď byla zbořena, ale někteří zlínští architekti prosadili, že se zachovala alespoň její část, která bude jakousi památkou. Já bych byl rád, kdyby právě tato památka mohla být hodnotná i tím, že bude zaznamenané písmo, kterým byla popsána. To je úkol, který jsem si dal a rád bych mu věnoval.
Poslední otázka se týká tvých plánu. Víš už, na čem budeš tento rok pracovat?
Musím si splnit své studijní povinnosti, dále mám nějaké projekty, které bych rád dokončil. Je to písmo, které jsem již zmiňoval, dále již asi dva roky pracuji na knížce navigačního systému newyorského metra, historických mozaikových nápisů, které tam vznikly po roce 1900, kdy bylo metro zprovozněné. Já jsem tam v roce 2011 tento systém důsledně mapoval a pracuji tedy na knížce, ve které bych rád shrnul.
Děkuji za rozhovor.
Květa Čulejová
