13.11. 2014
Rozhovory v rámci Národní ceny za studentský design 2014_Dita Krouželová
rozhovory
Rozhovor s oceněnou účastnicí letošního ročníku Národní ceny za studentský design. Dita získala ocenění Dobrý studentský design a cenu časopisu Architekt za grafický návrh památníku 1. českého aviatika Ing. Jana Kašpara v Pardubicích.
Dito, tvůj grafický návrh památníku (ranveje) prvního českého aviatika Ing. Jana Kašpara v prostorách rekonstruované budoucí pěší zóny na třídě Míru v Pardubicích byl na místním zastupitelstvu diskutován, jaké jsou v současné době jeho vyhlídky na realizaci?
On právě vůbec diskutován nebyl. Na zastupitelstvu byl pouze dohodnutý termín prezentace, ale zrušili ho bez udání důvodu pár hodin před mým odjezdem do Pardubic. Dostala jsem jen informaci, že se návrh bude probírat na dalším zasedání, ale ani to nebylo jisté... Grafický návrh ranveje byl mou diplomovou prací, porotu při její obhajobě samozřejmě zajímalo, jestli se bude památník realizovat. Prezentace městu se měla konat 2 dny před samotnou obhajobou diplomky a já se těšila, že budu mít pro porotu reakci ze strany města, ale bohužel se tak nestalo. Hned po obhajobě se mi ale ozvali z MF Dnes a požádali o rozhovor, díky kterému se grafický návrh památníku dostal do médií a mohla se s ním seznámit i veřejnost. Oslovil i některé politiky, mezi nimi dnes i možného budoucího primátora města, který se mi sám ozval a požádal o schůzku a prezentaci návrhu, který se pak k mé radosti rozhodl podpořit. V tuto chvíli vlastně čekám, v jakém složení bude nové zastupitelstvo, kterému bych se pak pokusila znovu návrh představit.
Inspiroval tě při tvém návrhu nějaký zahraniční příklad?
Dlouhodobě sleduji, co se realizuje v zahraničí, a trochu mě mrzí, že se podobné zaměřené grafické projekty (reagující na konkrétní místo, událost, či osobnost) neobjevují ve veřejném prostoru i u nás. Mám ráda projekty, které realizoval britský umělec Gordon Young s typografickou úpravou od londýnského studia Why Not Associates. Hodně inspirativní pro mě byly i úpravy veřejného prostoru např. v Paříži, New Yorku, nebo na bienále architektury v Benátkách, kam jsme se podívali s ateliérem během mého studia na VŠUP/UMPRUM.
Co říkáš budoucímu novému památníku Ing. Kašparovi? Navazovala jsi na jeho návrh nějak?
Přiznám se, že po zveřejnění výsledků soutěže na památník jsem měla úplně jiného favorita. Světelný stožár od P. Pinkase je podle mě ve srovnání s návrhy novodobých památníků v ČR velmi odvážné, ale pro nezasvěceného návštěvníka Pardubic bohužel i dost abstraktní řešení. Nápad s ranvejí se vlastně zrodil jako reakce na vysokou pořizovací cenu světelného stožáru (i jeho následnou údržbu). U ranveje by podle jejího iniciátora Davida Macháčka stačilo pouze v místě pruhů vyměnit barevnost dlažby, což by město vyšlo na několikanásobně nižší částku, než dvoumiliónový stožár. Na předposledním zasedání dosluhujícího zastupitelstva byl návrh P. Pinkase bohužel právě kvůli vysoké ceně smeten ze stolu. Teď záleží, jak se k oběma návrhům postaví nově zvolené zastupitelstvo.
Vím, že jsi spolupracovala se studiem A 69 Architekti. Jak se ti zamlouvá spolupráce s architekty?
Spolupráce s A69 na historiogramu pro pěší zónu v Chebu byla na české poměry docela nevídanou akcí, tehdy se nestávalo moc často, aby si architekti přizvali na pomoc grafika. Já měla v tomhle ohledu štěstí, dostala jsem se k projektu vlastně úplně náhodou. Návrh musel splňovat spoustu technických a bezpečnostních požadavků, také ho limitovala cena za výrobu. A to je asi i důvod, proč se do podobných projektů vrhám s radostí nadále, baví mě dostat určité mantinely a hledat pro architekta (hlavně proveditelné) a zadavatele (hlavně cenově přijatelné) řešení. Z výsledku i spolupráce mám radost dodnes, A69 za něj dokonce dostali dvě ocenení Grand prix architektů.
Návrh byl tvou diplomovou š další plány, teď, po ukončení studiaprací, jaké má?
Přeci realizaci ranveje! Umím si představit, že vytvoříme její dočasnou variantu (buď nátěrem na dlažbu, nebo pomocí fólie, která se využívá na dočasné dopravní značení) v rámci např. městských slavností, nebo k výročí nějaké události spojené s osobností Ing. Kašpara. Pokud se toto řešení setká s ohlasem, ráda bych pak zkusila vyřešit ranvej z trvalejšího materiálu... Jinak v současné době spolupracuji s průmyslovými designéry a dodělávám ještě jeden návrh pro městský park v Litoměřicích, podobným projektům pro veřejný prostor se chci věnovat i nadále.
Co tě na práci grafika baví nejvíce?
Asi to, že s každým novým projektem přichází na stůl i nové téma, o které se začnu zajímat. U ranveje jsem potřebovala nastudovat letecké předpisy, kvůli textům si přečetla pár knížek o historii letectví, řešila zpracování různých povrchů materiálů, naučila se číst projektové dokumentace a snažila se pochopit specifika značení pro veřejnou dopravu... Také mě baví různorodost projektů, jednou navrhuju site specific objekt do veřejného prostoru, podruhé ovládací panel, jindy piktogramy nebo infografiku na výrobek nebo řeším digitalizaci písma.
Co pro tebe znamená nominace v soutěži Národní cena za studentský design?
Nominace mě hodně potěšila, můj projekt totiž úplně nezapadá mezi typické kategorie grafického designu, jako je třeba kniha nebo vizuální styl. Myslím, že je důležité ukázat v soutěžích, jako je tato, i práce s mezioborovým přesahem. Věřím také, že samotná nominace by mohla být i dobrým argumentem v dalším jednání s městem Pardubice a pomoci tak třeba i s realizací projektu.
Děkuji za rozhovor.
Květa Čulejová
