05.10. 2014
Rozhovory v rámci Národní ceny za studentský design 2014_Mariana Tutschová
rozhovory
Rozhovor s nominovaným účastníkem letošního ročníku Národní ceny za studentský design. Mariana Tutschová se účastnila s knihou Zkratky, které Vám poradí, jak správně naložit s časem, který pomocí zkratky získáte.
Mariana Tutschová
Zkratky
Kde se vzalo téma zkratek?
Nad tématem zkratek jsem začala přemýšlet na mé studijní stáži ve Francii. V místním kampusu, kde jsem bydlela, byly budovy a k nim vedoucí betonové cesty umístěny poněkud absurdně. Tak se stalo, že zde samozřejmě vznikl nespočet různých zkratek, které jsem využívala i já. Ovšem po pár pádech do bahna, nepříjemně mokrých nohavicích po příchodu do školy (to jsem šla vysokou trávou) a zranění palce pravé ruky jsem usoudila, že taková zkratka nemusí vždy přinést jen pozitiva.
Začala jsem se tedy zabývat pěšinkami, zkratkami v parcích, vyšlapané cestičky mě zaujaly i jako zajímavý grafický prvek. Tak jsem začala přemýšlet nad jejich vznikem, uvažováním lidí, rychlostí doby a jejími následky.
Jak často si sama zkracuješ cestu...a jak si umíš poradit s ušetřeným časem?
Jak často? Zrovna včera jsem vybíhala strmý kopeček cestou k supermarketu a následně přeskakovala zábradlí. Moc jsem si oddechla, když jsem vše zvládla bez úhony a samozřejmě jsem si hned v zápětí zadřepovala, připomněla blízkému, co pro mě znamená a ještě na parkovišti se naučila pár nových francouzských slovíček.
Tedy určitě se teď nad zkratkami více zamýšlím a zvažuji, zda pro mě bude výhodné jít přímo či kolem. Z doslechu vím, že podobně smýšlejí i další lidé, kteří si mou knihu „přečetli". Teď je jen otázka, zda tím přemýšlením neztrácíme více času...
Prohlédne-li si člověk tvou další tvorbu, je vidět, že knížka zkratky je ilustrována stylem, který je pro tebe docela charakteristický. Máš nějaký umělecký vzor? Někoho, kdo tě hodně inspiroval?
Myslím, že každého nejvíc ovlivňuje skupina lidí, v níž se pohybuje. Vždy jsem obdivovala kresebné umění některých studentů z našeho ateliéru „Grafický Design 2" na FUD UJEP. Přivedli mě k tomu, že jsem i já začala zkoušet kreslit. Můj styl je poněkud infantilní, ale snad o to vtipnější.
Umělecký vzor nemám. Snažím se sledovat práce rozličných autorů, a když mě něco zaujme, zkouším to pak aplikovat na svou tvorbu. Bohužel mám tak špatnou paměť, že inspiraci většinou zapomenu dřív, než začnu tvořit. Snažím se s sebou všude nosit notýsek.
Zdá se mi, že v tvých pracích je hodně humoru...je pro tebe tvorba především zábavou?
Jinak to přeci nejde. Zastávám názor, že ať už v životě děláte cokoliv, pokud vás to nebaví, nemá cenu v tom pokračovat. Ovšemže i já se občas zaseknu, rozčiluji se, že nepřichází žádný kloudný nápad, ale po překonání těžkostí mě pohled na hotový projekt vždy těší (ať už s ním jsem více či méně spokojená) a já si opět uvědomím, jak mě to baví a naplňuje. Humor pak už je jen prostředkem, kterým se snažím bavit diváky. Život je moc krátký na negativismus.
Čemu se chystáš v blízké budoucnosti dále věnovat?
Ráda bych po mé prvotině vytvořila i další autorské knihy a pokusila se pozitivně ovlivnit další lidi. Chci se dál ponořit do prozkoumávání ilustrativních technik a zkoušet své možnosti a dovednosti. Také přemýšlím o nabídnutí knihy „Zkratky" nakladatelstvím.
Co by pro tebe znamenalo umístění v soutěži Národní cena za studentský design 2014?
Umístění? Samotná nominace mě velice potěšila, mírně řečeno. Je skvělé vědět, že má práce baví i někoho jiného než mě, že to má smysl. Zpětná vazba, natož kladná, je pro rozvoj člověka a jeho práci to nejdůležitější. Tedy musím říct, že za umístění bych se vůbec nezlobila. Děkuji.
Já děkuji za rozhovor.
Květa Čulejová
