29.11. 2018
Rozvohor s vítězkou Národní ceny za studentský design * GRAND Markétou Oličovou
rozhovory
Přinášíme rozhovor s vítězkou Národní studentský design * GRAND, a též Ceny Asociace užitégrafiky a grafického designu, kterou je Markéta Oličová z Fakultyumění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, ateliéru Grafický design 1. Markéta vytvořila hmatové písmo a piktogramy Tactus Type.
Kdo je Markéta Oličová?
To je asi nejtěžší otázka :) No ve stručnosti jsem charakterově myslím někde mezi introvertem a extrovertem, někdy zas flegmatikem. Lidé říkají, že jsem tak trochu bohém...no myslím, že dokáži být často klidná, s chladnou hlavou a někdy naopak hodně impulzivní. Jsem povětšinou veselá a pozitivní, což ráda šířím dál. Ráda improvizuji a jsem tak trochu požitkář. Snažím se život brát tak, jak je, ale všemi doušky. Nemám ráda hlavně ty lidskévlastnosti, kteréubližují druhým a hlavněsobě. Jsem svobodomyslná a upřímná. Baví mě příroda, sport a společnost, ideálně, když je vše propojené. Proto jsem možná našla takovézalíbenív lezenípo horách. Také miluji hudbu a tanec. V grafickém designu jsem se našla už na střední škole i když štěstí jsem na něj měla až poměrně nedávno, a to díky Fakultě umění a designu v Ústí nad Labem. Ve svétvorbě postupuji od složitosti k minimalismu, mám rádačistotu a jednoduchost, která je narušena něčím dynamickým a neklidným.
Jakémáš pocity po udílení cen? Jakou máš radost z Národní ceny za studenský design Grand a Ceny Asociace užité grafiky a grafického designu, které jsi získala?
Jsem víc jak mile překvapená a vážím si toho, protože co víc si designér může přát, než docenění jeho práce a pozitivní zpětnou vazbu. Obzvláště pak z řad takovýchto kapacit a v kontextu ostatních přihlášených prací, které byly podle mne výtečné. Samotná nominace byla pro mne čest a já jen doufám, že stejně tak ocení mou práci i případní uživatelé písma a piktogramů. Protože o ně právě nejvíc jde. Ocenění je pro mne velkou motivací a to nejen k realizaci tohoto projektu, ale i v práci do budoucna. Velkédíky patří všem, kteří se na projektu jakkoli podíleli a byli mi oporou.
Jak si přišla zrovna na toto téma?
Vděčím za to mé minulépráci ve firmě zabývajícíse orientačními systémy pro zrakově postižené, kde jsem působila jako grafik a operátor výroby. Nahlédnutído této problematiky, ať už co se světa zrakově postižených týče či samotného designu, mně přivedlo k myšlence, jak zde eliminovat některénedostatky a udělat takto handicapovaným život o něco lepší. Vzhledem k velkému nedostatku vhodných hmatových písem na trhu (myšleno hmatovélatinky a piktogramů) bylo pro mne téma na diplomovou práci jasné.
Bylo těžképropojit užitou složku s estetickou? Co muselo jít stranou?
Celá tato práce se skládala z mnoha kompromisů, a je tomu i v případě funkční a estetickésložky, nicméněne primárně. Práce je určena pro ty uživatele, kteří mají buď zrakovou vadu nebo o zrak přišli úplně. Dalo by se tedy logicky vyvodit, že vizuální podoba v tomto případě není vůbec důležitá. Úplně tomu tak není. I pro tu část uživatelů, kteří trpí úplnou slepotou je bráno v potaz jejich vizuální vnímání. Oči jsou pouze zprostředkovatelem vizuálního vjemu, ale vidíme díky mozku. U nevidomých lidí je zde tím zprostředkovatelem hmat. Tak abychom dosáhli pomocí hmatu kýženého vjemu je potřeba využít nejen haptických prostředků, ale hlavnědesign respektující ergonomii hmatu. Design písma Tactus Type spolu s piktogramy má takovéproporce, kterésvým tvarem a velikostí vycházejí z velikosti článku prstu a maximální možnérozpoznatelnosti i pro slabozrakého uživatele. Estetika je zde tedy zcela podmíněna funkci, ale je přítomna, podobně jako by byla přítomna v kresbě nevidomého autora. Jakožto autor bez zrakovévady jsem snadněji docílila proporcionální vyváženosti, která vyvolává libost i vidomým. Tactus Type může tedy uspokojit i zcela vidomého uživatele a písmo může být použito i na běžné orientační systémy.
Co ti práce na tomto projektu přinesla? Máš nějaký nový náhled na práci?
Práce mi umožnila nahlédnout do pro mne zcela novéproblematiky, ať už co se světa zrakově postižených týče či samotného designu. Uvědomila jsem si, jak i zde, kde by to člověk možná nečekal, může být důležitá role grafického designéra. Propojily se zde jak mézkušenosti s produktovým designem z dřívějších let, tak zkušenosti s grafickým designem a tvorbou písma. Poznala jsem, jak je důležitá důkladná rešerše a konzultace s odborníky příslušných oborů před samotnou realizací. Žádný jiný projekt pro mne dosud tolik nevystihoval slovo design jako tento. Myslím, že se na projektu ještě mnoho naučím, pokud ho budu chtít uvést do praxe.
Děkuji za rozhovor.
Katrin Bittnerová
