08.06. 2016
Rubensův dům v Antverpách
Design v souvislostech
Petr Pavel Rubens zaujímá v dějinách umění zcela nezastupitelné místo jako významný představitel barokního malířství 17. století. Jeho osobnost je spojena s městem Antverpy díky nádhernému obydlí, které se tak stává tichým svědkem každodenního života movitých občanů uměleckého světa 17. století.
I když se narodil ve vestfálském Siegenu, kam odešel z náboženských důvodů jeho otec, významný protestantský soudce, vrátil se Rubens po jeho smrti do Antverp, kde byl vychováván v katolické víře. Zde se rovněž věnoval studiu malířství. Svoje znalosti mohl maximálně prohloubit během osmiletého studijního pobytu v Itálii. S velkým zápalem studoval zejména antické sochy a díla vrcholné italské renesance. Velmi ho přitahovala tvorba Tiziana a Michelangela. Po návratu do Antverp pak tyto zkušenosti zúročil.
Zde se v roce 1609 oženil s Isabellou Brantovou, se kterou o rok později v ulici Vaartstraat koupil dům. Rozsáhlý pozemek umožnil Rubensovi původní stavbu rozšířit o zastřešenou půlkruhovou galerii soch a vlastní atelier, nově vybudoval vstupní portikus, vnitřní dvůr a barokní zahradu s pavilonem. Uprostřed Antverp tak vzniklo italské „palazzo“, které dokonale reflektovalo jeho umělecké ideály: italskou renesanci a umění Starého Říma. Ve svém domě Rubens shromáždil úctyhodnou sbírku antických soch a pláten, které přitahovaly mezinárodní pozornost. Nádhera zde vystavená neměla široko daleko žádnou konkurenci.
V domě navštěvovali Rubense i jeho žáci (nejznámější je Antony van Dyck, pozdější zakladatel aristokratického portrétu), přátelé i spolupracovníci. Narodily se zde rovněž jeho děti a vznikla zde převážná část jeho díla. Rubens vytvořil většinu velkých kompozic úplně sám. Pokud pověřil svoje spolupracovníky rozpracováním skic, velmi pečlivě vše kontroloval a netoleroval žádnou chybu.
Jeho obrazy jsou snadno identifikovatelné podle kyprých postav žen představujících dobový ideál krásy (např. Tři grácie). Maloval ale také portréty a obrazy s náboženskou tématikou. Některé dnes zdobí místní katedrálu Panny Marie. Na rozdíl od svého součastníka Rembrandta ale neměl ve velké oblibě autoportrét. Namaloval jen čtyři a zobrazil se na nich v důstojné civilní podobě, nikdy jako malíř. Malířskou profesi občas obohatil svou činností diplomata. V domě žil a tvořil až do své smrti v roce 1640.
Dům si zachoval původní tvář až do poloviny 18. století, kdy byl bohužel zcela zrekonstruován. Portikus a zahradní pavilon jsou dnes jediným zbytkem původního stavu 17. století. Zůstaly takřka netknuty. Zato části Rubensovy sbírky jsou dnes roztroušeny po celém světě.
Další rekonstrukce domu proběhla ve čtyřicátých letech. K jeho uvedení do podoby v umělcově době byly použity i dvě zachovalé prastaré rytiny jeho původního majitele. Dnes je dům bezpochyby největším návštěvnickým magnetem půvabných Antverp. I když vypadá zvenčí poměrně nenápadně, překvapí návštěvníka ohromující prohlídka rozsáhlého interiéru. Ta zahrnuje prakticky všechny místnosti přízemí a prvního patra, privátní prostor, galerii obrazů, galerii antických soch, mistrův ateliér i ateliér jeho žáků. Představuje prostory, kde vznikala umělcova malířská díla, ale i místnosti intimní, jež dokladují privátní složku malířova života. Na svoje si přijdou milovníci malířského umění, ale i zájemci o historický nábytek. Ani 400 let od doby svého největšího rozkvětu dům neztratil nic ze své autentičnosti a mysticismu.
Zdroj: tiskové materiály muzea
Ludvika Kanická
Foto: autorka
Převzato z časopisu Dřevařský magazín 1-2/2016
