21.09. 2024
Šaškárna s vizuální komunikací placená z našich daní
Design v souvislostech
Zatímco o problémech zdravotně postižených média moc nepíší, méně podstatná témata hledají snadno. Navíc je ale zpracovávají nekonstruktivním stylem, který nepomůže k nápravě. Platí to i o současném pozdvižení nad změnami stylu nápisů na tramvajích a busech v Praze:
„Z malých písmen na kapitálky (nesprávný termín, jde o verzálky) začal DPP v tichosti měnit nápisy názvů konečných stanic v displejích na čelech svých tramvají. Velká písmena o velikosti malých tiskacích (Co to je?) jsou však podle některých cestujících zdálky špatně čitelná. (To není žádný argument, i když by to byla pravda, text je použitelný i zneužitelný libovolně, náhodné názory veřejnosti nic neznamenají.)“
Změna se zatím netýká všech tramvajových souprav v metropoli. Většinu z nich lze momentálně v ulicích potkat s oběma typy nápisů. Jako například linku číslo 5 do Slivence stejně jako linku 39 z Lazarské do Vodičkovy. Jednoslovné názvy pak patří mezi nejvíc kritizované.
„U dvouslovných názvů to ještě jde, ale takový Vypich či Lehovec jsou natolik titěrné, že to zdálky prostě nepřečtu,“ posteskl si jeden z cestujících na sociální síti. (Opět to není argument, stejně jako následující názory:)
Z diskuse lze vyčíst, že cestující jsou se změnou nespokojeni a doufají, že nápisy v této podobě nezůstanou. „Je to pidi font,“ poukazuje například Richard, který na ukázku přidal i fotografii linky číslo 27 s titěrným nápisem Libuš uprostřed černého displeje. Eduard se připojuje s tím, že písmena nemohl přečíst na tramvaji linky 22 na Bílou Horu a měl za to, že jde o chybu. Vyslovil se tak pro návrat k čitelnosti.
Pouze velká písmena (laik má na mysli asi verzálky) jsou dlouhodobě používána pro zobrazování konečných zastávek u všech autobusových linek. „Byl zahájen proces sjednocení tohoto postupu i s tramvajemi. Stejně jako u autobusů je ale možné u krátkého názvu použít mnohem vyšší velká písmena ????, jak je to právě i u autobusů. Některá zobrazení, která se aktuálně v ulicích objevila, jsou skutečně nevhodná, neschválená, s naší organizací nekonzultovaná a neodpovídající zobrazení (a co odborné testy čitelnosti?), která jsou používána u autobusů,“ sdělil MF DNES náměstek ředitele ROPID Martin Šubrt s tím, že chybu kolegové z DPP jistě brzy odstraní. Dopravní podnik se ani přes opakovanou žádost nevyjádřil.
Pokud by měl mít text smysl, musel by obsahovat informaci, jaký typ odborníka o změně rozhodl, z jakého důvodu. O DPP je známo, že přes 16 let arogantně odmítá možnost zaměstnat ergonoma, nebo s nějakým spolupracovat. To že DPP hned neodpoví na každý dotaz novináře je běžné, novinář musí dotaz opakovat a upřesňovat.
Odehrávají se tak běžně a opakovaně trestuhodné procesy, které k ničemu nevedou, neumožňují zlepšení, jen berou čas a energii, a to vše je v naprostém klídku konáno z peněz daňových poplatníků.
Dana Vetchá
Popisek k obrázku
Takto média ilustrují a komentují problém: „Proměna. Menší a hůlkové písmo v názvech konečných (vpravo) nahněvalo cestující.“ Hůlkové písmo je laický termín užívaný pro jiné účely. Samotný problém se už v základě týká konstrukce displeje, výběru typu znaků, které nesmí mít uzavřené tahy, musí mít přiměřenou sílu tahů a nastavení rozpalů. O tom slavní laici samozřejmě nic neví. Kdyby DPP dal aspoň občas otestovat čitelnost vědecky například do laboratoře UMPRUM, byla by to pro podnik základní orientace. Ale ono je pro uzavřenou instituci snadnější otevřenost předstírat marketinkem a populárními průzkumy.
