20.08. 2012 - 20.08. 2012
Slovenský design a Kruhy na vodě
Soutěže
Matúš Dulla jednou pronesl pozoruhodnou poznámku na téma inspirací evropských tvůrců – všichni autoři se prý dívají západním směrem. Někdy ale neuškodí otočit se i na východ. Co uvidíme, rozhodně stojí za naši pozornost. Slovenští designéři se snaží postavit čelem k lidovým tradicím a využít toto opečovávané dědictví v současné tvorbě. Rozdíl mezi situací na Slovensku a v Česku je pak ten, že lidové umění si dokázalo najít svoji živou cestu, za to u nás je pouze v rovině strnulého folkloru.
Historie dávná
Lidové umění je oblast, která od dob Marie Antoinetty patří mezi významné inspirace „vysokého umění". Z počátku romantická záliba v jednotlivostech stále nabývala na síle a vědeckosti. Vyvrcholila kolem roku 1900, kdy Evropu (a v určité modifikaci i další kontinenty) zachvátila vlna folklorismu, heimatstilu, swiss chalet stylu atd. Napříč kontinentem se setkáme s architekturou a uměleckým řemeslem obracející se pro inspiraci za lidovým uměním. Často se umění inspirované lidovým uměním označuje jako poslední historismus - lidové ornamenty doplňovaly řezby altdeutschových skříní, výšivky dekorovaly šaty s korzety atd.
Pro zaměření pozornosti na lidové umění mezi modernistickými tvůrci v oboru architektura a design vykonal mnoho architekt Otto Wagner. Své studenty na Akademii výtvarných umění ve Vídni nabádal sbírat zejména lidové výšivky a keramiku, které podle jeho názoru byly nevyčerpatelnou studnicí inspirace. Lidové vzory nebyly pouze přejímány, ale akademicky zpracovávány, a tím povyšovány. Schopnost dívat se na lidové umění jako na zdroj inspirace moderního umělce umožnila Wagnerovu žákovi Janu Kotěrovi najít vlastní odpovědi na otázky, co je to národní styl, a na počátku 20. století a po vzniku Československa vytvořit řadu pozoruhodných realizací. Obráceným směrem od lidového k akademickému šel Dušan Jurkovič, ale dosáhl stejného cíle.
Tito tvůrci vytýčili způsob práce s lidovým uměním, který se nadále rozvíjel na půdě Svazu československého díla, Artěle, Krásné jizby a vyvrcholil založením Ústředí lidové umělecké výroby - ÚLUV). Ten byl založen v roce 1945 jako instituce zastřešující výrobce v oblasti uměleckého řemesla. Její součástí bylo tzv. zvelebovacím oddělení soustřeďující výtvarníky a velká pozornost byla věnovaná dokumentaci lidového umění. Roku 1948 došlo ke sloučení se Svazem československého díla a přesídlení do Domu uměleckého průmyslu na Národní třídě v Praze. Další vývoj byl zvláštní, jako ostatně řada věcí v té době. Komunisté na jednu stranu likvidovali drobné živnosti, na druhou stranu právě lidové umění bylo mocensky prosazováno a ÚLUV měl oficiální podporu a dařilo se mu naplňovat i úsilí rozvíjet tradice jak stereotypně ale nikoli kýčovitě, tak ve značné části sortimentu i v kontextech aktuálního vývoje.
Historie nedávná
V existenci ÚLUV došlo k zásadní proměně s rozdělením Československa. Pro český ÚLUV to byl řez fatální. ÚLUV se stal objektem různých nedůstojných zájmů, až nakonec skončil roku 1995 v likvidaci. Produkce ÚLUV je stále k vidění v domácnostech a stále víc se její doklady snaží získávat do svých sbírek muzea a galerie - Etnografický ústav Moravského zemského muzea, Moravská galerie, Uměleckoprůmyslové museum v Praze ad.
Naopak na Slovensku se ÚLUV vypracoval na důležitou instituci, která úspěšně rozvíjí odkaz minulého století. Dokumentuje situaci v řemesle a designu, pořádá rozsáhlý archiv a také buduje sbírku výrobků. Provozuje výstavní galerii, prodejnu. Velký význam má práce pro veřejnost ve formě pořádání nejrůznějších kroužků tradičních řemesel. Pozornost zaslouží především neustálá snaha o aktualizování formy podporou spolupráce s řemeslníky i výtvarníky a designéry.
Když se hodí kámen do vody
Jedním z výrazných počinů, který představuje ÚLUV jako progresivní organizaci, je pořádání soutěže Kruhy na vodě. Přišla jakoby mimoděk v roce 1999 ve formě evropských grantů, které podpořily uspořádání soutěžní přehlídky, která měla ukázat veřejnosti, jak působí lidové umění na současné, především mladé, tvůrce. Přehlídky se zúčastnilo Norsko, jako hlavní iniciátor, který hodil první kamínek a rozhoupal stojaté vody. Dále Dánsko, Finsko, Estonsko, Španělsko, Sardinie a Slovensko. Na nejsilnější vlnu zřejmě nasedlo Slovensko, protože to jednorázovou akci proměnilo na národní bienále pořádané právě slovenským ÚLUV se záštitou ministerstva kultury. Soutěž se podařilo postupně vypracovat. Letos byla poprvé vyhlášená jako mezinárodní. Ze 181 přihlášených tvůrců (106 profesionálů, 75 studentů) bylo 160 ze Slovenska, 16 z Česka a 5 z Maďarska.
Zadání soutěže bylo jednoduché - představit dílo navazující současným jazykem na tradici. Výsledky byly záviděníhodné. Na Slovensku se podařilo vychovat generaci designérů, která zná možnosti řemesla a díky tomu dokáže vytvářet nejen vizuálně moderní, ale i řemeslně poctivá díla. Pokora a poctivost se v jejich tvorbě snoubí s ironií, kritikou a vtipem. Předměty tak mají v sobě jiskřivé napětí.
Mezi nejzajímavější kusy patřilo houpací lehátko. Jeho autor Emil Softič projevil skutečně velkou houževnatost. Lehací plochu sestavil ze štípaných šindelů, které adjustoval kolíky na dvě podnože - masivní dřevěné tyčky, které byly ohýbané! Syrový výraz šindelů byl vyvážený celkovým elegantním tvarem. Na Slovensku také patří mezi významný úkol v oblasti designu stavba hudebních nástrojů, a to u profesionálů Tomáš Brichta tak i u studentů Wanda Valihrachová.
Několik autorů se také vydalo cestou zkoumání vztahu lidové kultury minulosti, prezentované tradičními technikami výšivek a jiných ručních prací, a tzv. lidové kultury dneška, kterou do jisté míry reprezentují nadnárodní značky jako Tesco, Converse ad. Pozoruhodné práce bylo možné najít i mezi šperky a oděvy. Mnohost úkolů, kterými se designéři zabývali, byla široká a sahala od lžiček až například k včelímu úlu.
S výsledky soutěže se bude možné seznámit na výstavě, kterou bude pořádat ÚLUV v Bratislavě na začátku příštího roku. Výstavu bude doprovázet i tištěná publikace. Za dva roky se bude opakovat. Ambicí organizátorů výstavy je oslovit další tvůrce - i ty s českou občankou.
Martina Lehmannová
Více na:
http://www.uluv.sk/sk/web/podujatia-a-novinky/kruhy-na-vode-sutaz-dizajnu/kruhy-na-vode-2012/
