08.02. 2009
Střední uměleckoprůmyslová škola hudebních nástrojů a nábytku v Hradci Králové
Média
Hradec Králové, krásné město uprostřed polabské nížiny navždy spjato s architektem Gočárem prostřednictvím řady skvělých staveb, dostalo nedávno další skvost – budovu Studijní a vědecké knihovny. Stavba půdorysu písmene X není určena jen pro milovníky literatury. Její tvůrce si přál, aby budova městu a jeho obyvatelům „nepřekážela“. Proto skrze ni lze dokonce projet na kole k vedlejším budovám královéhradecké univerzity nebo fakultní nemocnice a po cestě se třeba zastavit v příjemné kavárničce nebo výstavní galerii.
Galerie knihovny zažila svůj křest - vernisáž výstavy „Barvy, tvary, vůně, tóny..." v říjnu minulého roku. Premiérově poskytla svoje prostory Střední uměleckoprůmyslové škole hudebních nástrojů a nábytku, instituci, která má svoje sídlo hned v protější čtyřpatrové budově. Během vernisáže hrála školní kapela africkou hudbu a „africké tanečnice" v působivé choreografii podtržené nasvíceným prostředím betonové fasády inspirovaly leckoho z okolí k tanci pod širým nebem.
Z historie
Škola vypadá mladě, ale její tradice sahají až do počátku výroby klávesových hudebních nástrojů v Čechách. Ani její sídlo v Hradci Králové není náhodné. Město je sídlem továrny na výrobu klavírů. Výrobky skvělé značky Petrof můžeme najít v leckterých domácnostech, ale i ve světových koncertních síních. Černý lesklý krasavec tohoto jména bývá často k vidění i za výlohou specializované prodejny klavírů v Paříži poblíž náměstí Bastily.
Antonín Petrof postavil svůj první klavír už v roce 1864. Využil poptávky po tomto hudebním nástroji v době, jež neznala televizi, internet ani IT a další novodobé „požírače času". Aktivní provozování i pasivní konzumace hudby patřily k oblíbeným činnostem, firmě se dařilo. Zpočátku si sama připravovala kvalifikované pracovníky, ale rozvoj výroby inicioval po 2. světové válce založení specializovaného učňovského střediska k výchově klavírníků, varhanářů a výrobců akordeonů s adresou ve Varnsdorfu. Později vznikla v Jiříkově Závodní učňovská škola a v roce 1972 přesídlila do Hradce Králové pod názvem Střední odborné učiliště hudebních nástrojů.
Od roku 1988 zde byly v souvislosti s potřebou místního průmyslu a příbuznosti výroby hudebních nástrojů a nábytku otevřeny další obory, např. Truhlář pro výrobu nábytku, Umělecký truhlář a nástavbové studium Dřevařská a nábytkářská výroba. V roce 1997 došlo v souvislosti s porevoluční restrukturalizací výroby k rozšíření zastoupení truhlářských oborů, novým zřizovatelem školy se stalo MŠMT a změnil se i její název na Střední odborné učiliště hudebních nástrojů a nábytku.
V roce 2001 nabídku školy rozšířily další dva obory: Nábytkářství a Konstrukce a tvorba nábytku, který byl později přejmenován na obor Design interiérů. Jejím stávajícím zřizovatelem je Krajský úřad Královéhradeckého kraje.
Před dvěma lety došlo k přemístění oborů zaměřených na výrobu hudebních nástrojů do zrekonstruovaného historického továrního objektu Petrof, který jeho majitel zakoupil pro rozšíření své výroby už v roce 1874. Výuka prastarého řemesla se tak symbolicky vrátí do míst, kde historie a tradice zlatých českých rukou dýchá z každého zákoutí.
SUPŠ hudebních nástrojů a nábytku připravuje v 16 třídách přibližně 400 žáků pro vykonávání široké palety profesí v oblasti výroby hudebních nástrojů a nábytku, truhlářského a řezbářského řemesla uplatnitelného v procesu restaurování nábytku, dále prodeje nábytku a poradenské činnosti a designu spotřebních a průmyslových výrobků. Další možností je pokračování ve studiu na vysoké škole, např. na Fakultě architektury VUT Brno, VŠUP a AVU Praha, UJEP Ústí nad Labem nebo na Ústavu nábytku, designu a bydlení MZLU v Brno. Absolventi školy zpravidla patří k těm nejlepším studentům vybaveným cennými praktickými zkušenostmi.
Výstava v galerii královéhradecké knihovny je jen kamínkem ve výstavní mozaice žáků školy. Ti svoje dovednosti pravidelně představují veřejnosti v Muzeu východních Čech nebo na brněnské výstavě Designstory pořádané v rámci veletrhu Mobitex a zúčastňují se i nejrůznějších soutěží. Posledním přírůstkem v řadě ocenění je i zvláštní cena za design produktu Ziiibra Renaty Sehnoutkové, získaná v rámci soutěže Národní cena za studentský design 2008.
Výstava „Barvy, tvary, vůně, tóny..."
A co vlastně bylo předmětem výstavy? Byly to především maturitní práce dvou studijních oborů. Úkolem oboru Konstrukce a tvorba nábytku bylo vyřešit prostorovou dispozici včetně barevnosti a vlastního designu vybraného prvku. Práce obsahuje technické postupy, kalkulaci a technickou dokumentaci výroby včetně vytipování dalších použitelných zařizovacích předmětů a samozřejmě dokonalý a pracný model. Doplňkem výstavy byly ukázky z výuky doprovodných výtvarných předmětů jako Výtvarná příprava, Písmo, Figurální kresba a Navrhování.
Ukolem oboru Uměleckořemeslné zpracování dřeva bylo zhotovení repliky nábytkového objektu z období kubismu nebo funkcionalismu. Předlohy prací studenti získali v muzeích, nebo jen na obrázku v učebnici či na internetu. Zadání mělo simulovat situaci, kdy má absolvent vlastní truhlárnu a přijde k němu zákazník s přáním vyrobit chybějící židle k jídelnímu setu po babičce, nebo vyrobit židle podle přineseného obrázku. Studenti si připraví 3 návrhy, z nichž komise pedagogů vybere takový, jenž je realizovatelný v daném období jednoho měsíce práce v dílně. Součástí projektu je návrh výrobního postupu včetně hrubé kalkulace výroby jednoho kusu. Materiální náklady může hradit škola, která je pak majitelem výrobku, nebo je hradí příslušný student a s hotovým výrobkem může volně nakládat. Při hodnocení se uplatňuje řada hledisek včetně slohové čistoty, kvality provedení (sesazení dýhy, konstrukční spoje, povrchová úprava) a estetický dojem.
Na výstavě došlo i k paradoxní situaci, kdy si škola musela zapůjčit jeden exponát, protože jej od studenta již odkoupilo Městské muzeum v Jaroměři a na výstavu ho laskavě zapůjčilo. Při financování materiálu převažuje varianta samofinancování studentem. Pedagogové mají zkušenost, že v tomto případě studenti k úkolu přistupují poctivěji. Úkolem školy je totiž především kultivovat řemeslo, nikoliv hromadit či prodávat hotové výrobky.
Součástí působivé výstavy ve scénografii Mgr. Jany Krejzové je i prezentace prací pedagogů Ing. Luďka Jekla a arch. Karla Brůny a v neposlední řadě i studentská práce Šárky Mecnerové - křeslo Henry, které již bylo vystaveno na několika veletrzích, oceněno cenou Moddom za nadčasový design a následně zařazeno do výrobního programu významného českého producenta čalouněného nábytku, královéhradecké firmy Polstrin Design. Napojení talentovaného studenta na prestižního průmyslníka je tím nejlepším vyústěním studia.
Ludvika Kanická
Převzato z časopisu Stolařský magazín 12/2008
Více informací na www.stolmag.com
