25.05. 2014 - 09.06. 2014
Ticho, které křičí
Výstavy
K výstavě Tichá síla Liu Xia v DOXu
Žijeme spolu s panenkami
Obklopeni sílou ticha,
Svět kolem nás se otevírá,
Dorozumíváme se gesty
Liu Xia, „Síla ticha", listopad 1998
Centrum současného umění DOX nyní hostí putovní výstavu čínské básnířky a fotografky Liu Xia. Stranou hlavního prostoru galerie, který opanovalo nesčetné množství plakátů, bojující za rozličné ideologie a politická přesvědčení, se nachází tato výstava kontemplativního a zároveň děsivého charakteru. Z černobílých fotografií vystupují panenky němě křičících, vyděšených, smějících se a pokřivených grimas. Tato „ošklivá mimina", jak je autorka sama nazývá, představují samu umělkyni, jejího muže a čínský lid. Většina snímků vyjadřuje represi, věznění a mučící praktiky. Ukazují děj a zároveň jsou jaksi uzavřeny ve svém světě. Navzdory bezvýchodnosti situace, do které jsou vrženy, se snaží vyjádřit svůj němý protest.
Světově uznávaná umělkyně Liu Xia je ve své zemi zakázanou autorkou, jejíž tvorbu je možno vidět jinak pouze neveřejně či na internetu. Manželem Liu Xia je nositel Nobelovy ceny míru a politický vězeň Liu Xiaobo, který se v roce 2008 podílel na sepsání liberálního manifestu Charta 08, jehož přímou inspirací byla Charta 77 a myšlenky Václava Havla. V důsledku tohoto činu byl Xiaobo odsouzen k jedenácti letům vězení a poté, co byl oceněn Nobelovou cenou míru v roce 2010, se jeho žena Liu Xia ocitla nezákonně v domácím vězení, pod permanentním dohledem policie a bez možnosti kontaktu s okolním světem. To vše navzdory tomu, že se v tomto ohledu politicky neangažovala ani nesignovala Chartu 08.
Vystavené fotografie jsou technicky skvěle provedené, ale při procházení výstavy je zcela zřejmé, že tu jde o víc. Liu Xia poodhaluje fungování čínské společnosti, aniž by k tomu potřebovala jediného slova (fotografie jsou bez názvu). Výmluvným doplněním výstavy však je ukázka z básnické tvorby Liu Xia a krátký videozáznam pořízený jejím přítelem, kterému se podařilo na malou chvíli vniknout do jejího ostře sledovaného bytu, aby zjistil, jak se osamělé umělkyni daří. Je zřejmé, že tento čin je ojedinělý, z nahrávky je cítit strach, stísněnost, nátlak a beznaděj. Liu Xia je v důsledku dlouhodobé izolace ve špatném psychickém i fyzickém stavu, což vyústilo v tzv. urgent action, kterou vydala Amnesty International v únoru tohoto roku.
V širším kontextu je pozoruhodná již zmíněná kombinace této komorní výstavy s poměrně monumentální expozicí Plakát v souboji ideologií 1914-2014 v hlavním prostoru galerie DOX. Plakát je tu povětšinou použit jako médium pro politické sdělení. Jeho funkce je veřejná a má se tedy dostat k co největšímu počtu lidí. Tomu odpovídají i použité prostředky a výsledný pocit, že na vás plakáty „útočí" ze všech stran a snaží se překřičet jeden druhého. V případě výstavy Liu Xia je pro (zašifrované) politické sdělení použito médium fotografie v základní barevné škále. Výsledný apel této „klidné" výstavy však působí na vnímavého diváka nepochybně více než nejkřiklavější afiše.
Andrea Bartáková
Tichá síla Liu Xia
Centrum současného umění DOX, 28. 2. - 9. 6. 2014
Kurátor: Guy Sorman
