16.10. 2019
Tomáš Chludil_Rozhovor v rámci Národní ceny za studentský design 2019
rozhovory
Jak bys sám sebe charakterizoval?
TCH Běžec na dlouhou trať.
Co pro tebe znamená umění a design?
TCH Design je pro mě řemeslo s určitým přesahem do umění. Má svá pravidla, která se dají různě porušovat a v tom je jeho kouzlo. Dokáže prodat skoro cokoliv, což často vnímám spíše negativně. Je to kreativní činnost ve službách jiných oborů. A konkrétně u mé práce to platí dvojnásob. Umění beru jako ryze svobodný, často osobní projev člověka, který se nemusí na nic ohlížet. Mám rád, když provokuje.
Co považuješ doposud za svůj největší úspěch?
TCH Pokud to mám brát profesně, tak nejspíš to, že jsem u designu vydržel, stále mě to baví a občas i dělá radost.
Co plánuješ do budoucna a jaký je tvůj cíl ve vlastní tvorbě?
TCH Před rokem jsem zakotvil ve Škoda Transportation a myslím, že v tomhle přístavu ještě zůstanu. Zároveň bych rád pracoval i na vlastních věcech, kde budu mít větší volnost.
Kdybys vyhrál národní cenu za studentský design, co by to pro tebe znamenalo?
TCH Měl bych radost a musel bych všechny kamarády pozvat na panáka. :)
Proč ses rozhodl studovat průmyslový design?
TCH Byla to trochu náhoda, původně jsem ani nevěděl, co to design vlastně je. Chtěl jsem být grafik a chystal jsem se na přijímačky na střední uměleckou školu u jedné slečny. Ta mě nakonec přesvědčila, že mám zkusit design, když pořád kreslím ty vesmírné lodě. Takže za to vděčím nakonec asi jí :)
Co podle tvého názoru musí splňovat autonomní tramvaj z hlediska bezpečnosti a rušné dopravy v budoucnosti? Měla by svým designem navazovat na předešlé typy tramvají a na charakteristickou lokální architekturu?
TCH Pokud řešíme autonomní řízení, tak kolejová vozidla mají určitou výhodu a tou jsou právě koleje - předem daná trasa. Bude asi jednodušší předvídat, co se může stát, pokud víme, kudy přesně tramvaj pojede. Samozřejmě bude potřeba velké množství ujetých kilometrů a dat, aby tramvaj správně reagovala na různorodé situace. Na začátku bude nejspíš v autonomních vozidlech ještě stále přítomen řidič. Jednak kvůli kontrole, ale také kvůli pocitu cestujících, kteří si musí pomalu zvyknout. Později bude velkou roli hrát to, jak bude vozidlo bez řidiče vizuálně komunikovat s cestujícími a kolemjdoucími. Nakonec je ale, co se týká bezpečnosti, nejdůležitější pozornost lidí samotných, protože ani nejbezpečnější autonomní tramvaj některým nehodám nezabrání. Myslím, že navazovat na design starých tramvají je těžký úkol, stejně jako na konkrétní lokalitu a její architekturu. Většina starých tramvají má hodně technický charakter a není se čeho chytit. Občas se to povede, ale je potřeba najít něco opravdu typického či výrazného a propsat to do designu tak, aby to působilo přirozeně.
Děkuji za rozhovor.
Andrea Vaňourková
