21.07. 2013 - 21.07. 2013
Trendy čalounění v Miláně 2013
Festivaly a veletrhy
Retro tvary – nová zdobnost – krajky i barevné paspule – umné strojové prošívání (vyšívání) švů hran i ploch – roztodivné švy naruby – čalouněné soukromí
Čalouněný nábytek většiny zahraničních firem na Salone Internazionale del Mobile v Miláně jako by vysílal signál o současné nejistotě a touze vrátit se do dob zdánlivě (z pohledu dneška) šťastných a pohodových. Hledání jistot, touha zastavit běh času, nostalgie, retro tvarosloví a materiálů zejména z šedesátých let dvacátého století, bylo patrné nejen v čalouněném nábytku. O přízeň návštěvníků se ucházely plasty spolu s ušlechtilými přírodními materiály, dřevo masivní, vrstvené, spárovky i dýhy, usně (výrobek z kůže zvířat) bez i s vlasem, vlněné tkaniny i směsové vícevrstvé pleteniny, „leskymo" let šedesátých a syntetické vlasové textilie"kožešiny", zdobné krajky všité do potahů, koberce odřené do vzhledu „koberců kontejneráků", záměrná skromnost i rafinovaně náročné technologie 3D zpracování vrstveného dřeva i tvarování a šití, spojování potahů a prošívání strojové, ale jako by ručním způsobem. Vše je dovoleno, nic není nemožné.
Cílem je upoutat, šokovat, vyvolat emoce. Kromě umného strojového vyšívání (speciální průmyslový šicí stroj lze nastavit na více než 100 různých stehů) bylo vidět švy hran potahů s vloženými různobarevnými paspulemi (všechny barvy na jednom výrobku) ukončenými před rohovými spoji. Vedle dokonale provedených přeplátovaných nebo podšitých a na dvoujehlových strojích prošitých švů koženého nábytku bylo vidět kožené potahy z usní s viditelnými ustřiženými okraji, sešité nezačištěně, s hřbetovými švy směrem ven. Nebo švy na textilním potahu s vloženými nastříhanými pásky nezačištěných usní. Vrcholem jsou potahy pohovek a křesel se švy, kterými se běžně začišťují vnitřní okraje potahů, obrácenými zvnitřku ven. Takže to, co bývá skryto - okraje obnitkované na vícenitném obnitkovacím stroji - se předvádí jako nový zdobný prvek. Zdobné strojové šití, vypadající jako by se jednalo o ruční šev, je sice již dva roky známé, ale nyní si speciální šicí stroj zřejmě zakoupilo více firem a ty ostatní, které na drahý stroj nemají, vymýšlí jiné novinky. Za tři dny v Miláně, na výstavišti a v Zona Tortona, jsem získala bohatou fotodokumentaci rozličných švů, daleko přesahující možnosti uveřejnění v krátkém článku, takže zde jen ukázky.
Jediné dvě české firmy na výstavišti - TON a LD seating měly své židle potaženy dokonale šitými potahy, obě potěšily krásnou expozicí a TON mile překvapil dvěma novými židlemi z nichž Moritz, návrh rakouského designéra Kai Stania, nejen tvarem, ale i funkcí. Poprvé TON použil v čalouněném sedadle židle pružinovou kostru s nízkými pružinkami stlačenými v sáčcích v kombinaci s kvalitní polyuretanovou pěnou a výsledkem je perfektní pružné sezení. Druhou novinkou je židle Tram, která vznikla jako výsledek spolupráce společnosti TON s rakouským designérem Thomasem Feichtnerem a jejíž název a tvar vychází ze židle architekta Miroslava Navrátila (1913-1999), kterou navrhl do nyní již padesátiletých tramvají T3. (Židli arch. Navrátila lze do 27. 10. 2013 shlédnout na výstavě v Jurkovičově vile v Brně).
Další české nábytkářské firmy vystavovaly v Zona Tortona („Kdo židli má, bydlí" a „Helena Dařbujánová") a v Museo Nazionale della Scienza a della Technologia (Lugi spolu s výrobcem svítidel Brokis). Lampy Lucie Koldové svítily jak v expozici TON, tak Lugi.
Čalouněné soukromí - tak by bylo možno nazvat velká křesla, z nichž první před šesti lety v Kortijku představila firma Prooff Lab. Tato firma tehdy vymyslila podivná hranatá křesla zajišťující uživateli či uživatelům v interiéru určitou míru soukromí a současně ochranu před hlukem. Na I saloni 2013 i v Zóna Tortona nabídla řada firem křesla/domečky s různou mírou invence. Ovšem nejzajímavější, neboť s proměnou funkcí - hovorové křeslo/křeslo domeček (překlápění horního „ochranného" dílce) jsem viděla koncem března na For Furniture v Praze, křeslo Mushka, české firmy Form s.r.o.
Helena Prokopová
Převzato z časopisu Dřebařský magarín 5/ 2013
www.drevmag.com
