03.02. 2021
Velikán italského designu Enzo Mari (*1932 - 2020†)
Historie a osobnosti
V nedávné době nás ve svých 88 letech opustil velmi nadaný italský umělec a designér Enzo Mari. V rámci šedesátileté kariéry vytvořil přes 1500 návrhů pro řadu společností, zejména však pro firmy Artemide, Zanotta a Magis. Připomeňme si jeho originální myšlenky a názory, které ovlivnily několik generací průmyslových návrhářů.
Enzo Mari se v 19 letech přihlásil na Akademii Brera v Miláně, kde studoval malbu, sochařství a později scénografii. V této době dochází ke klíčovému setkání s italským umělcem a designérem Brunem Munarim, který zakládá s Jacqueline Vodoz společnost Danese Milano (1957). Toto setkání bylo odrazovým můstkem pro kariéru Enzo Mariho. Jeho první designový produkt pro společnost Danese The 6 animali wooden puzzle měl velký úspěch. Inspiraci čerpal z hnutí Arts and Crafts. Řada jeho děl se vyrábí dodnes – nástěnné kalendáře Formosa a Timor, umělecké tisky a sítotisky Uno, La Mela a Duo, podnos Putrella, vázy Patros H a M a další.
Jeho politické názory byly ovlivněny levicovým hnutím, avšak především ve smyslu touhy po spravedlivějším a lepším světě. Dobrý design podle jeho přesvědčení musel být udržitelný, funkční, cenově dostupný, kvalitně provedený, trvalý, společensky prospěšný, emocionálněrezonující a krásný. V 60. letech napsal řadu knih, například publikaci The Apple and the Butterfly. Snažil se o tzv. demokratizaci designu, jehož příkladem může být publikace Proposta per un’autoprogettazione – návrh vlastního designu publikovaný v roce 1974. Šlo o návod pro výrobu nábytku pouze pomocí dřeva a hřebíků. Tento svépomocný průvodce byl velmi ekonomický a zároveň uživatele v procesu výroby mnoho naučil. Enzo Mari zaslal kopii návodu každému, kdo o ni požádal. Uhradil pouze náklady spojené s poštovným. Autoprogettazione byl protikladem sériově vyráběného nábytku. Mari tím bojoval vůči nadměrné spotřebě a přebytku produktů. V této době se také stal profesorem v The Humanitarian Society a v Miláně založil umělecké hnutí Nuova Tendenza.
Často se zapojoval do diskuzí ohledně designu. Znepokojovala ho nepříjemná situace jak studentů, tak i budoucnost továrních dělníků. Existovalo příliš mnoho designérských škol, a tím pádem byla i velká konkurence mezi jejich absolventy. Hodně studentů se ve vystudovaném oboru neuživilo. Mari pohrdal konzumem a věřil, že školy designu mají učit pravidla nikoli kreativitu. V rozhovoru pro Icon Magazine v roce 2009 řekl: „Pokud mi někdo řekne, abych byl kreativní, nejraději bych mu dal facku.“ Enzo Mari, což by mohlo být považováno za jakýsi akt vzdoru, nechal celý svůj archiv městu Milán pod podmínkou, že nebude využíván dalších 40 let. Pak nebude mít nikdo přístup do jeho archivu nejméně do roku 2060. Hlavní práce Enzo Mariho jsou k vidění v muzeu Triennale Milano.
Andrea Vaňourková
Zdroje:
https://www.avantgarde-museum.com/en/museum/collection/authors/enzo-mari~pe5758/
https://lzf-lamps.com/blog/enzo-mari-1932-2020-a-giant-of-italian-design/
https://www.nytimes.com/2020/10/30/arts/design/enzo-mari-dead-coronavirus.html
https://www.iconeye.com/design/features/enzo-mari
