21.01. 2022
Vysoká škola uměleckoprůmyslová - UMPRUM vyslala novostavbou technologického centra signál o svém směřování
Novinky
Ještě než se dáte do čtení dalších řádek, zkuste se zamyslet na tím, jaký typ signálu sami očekáváte. Pokud patříte ke konvenční většině (hezky česky řečeno mainstreamu), řeknete si: nové technologické centrum v Mikulandské je od projektanta Kroupy funkčně a atraktivně architektonicky řešeno. Jeho dílny jsou plné moderní techniky. Je to jasný signál, že škola jde s dobou, nakonec to potvrzují i díla jejích slavných pedagogů a žáků. Ale s jakou dobou jde? S tou, kterou oprávněně kritizujeme za zbytečnou uspěchanost, povrchnost, konzumerismus, formální inovace pro inovace a nechuť k omezením přehnaného pohodlí, která jedině by dokázala přibrzdit devastaci životního prostředí i negativní vliv techniky na lidský organismus?
O směřování a metodách výuky designérských škol se diskutuje nedostatečně. Důsledkem je i rozpačitý způsob mezinárodního hodnocení jejich kvality, kde dominují umělecká kritéria – estetika a sláva. Existují diskusní fóra, kde se lidé shodnou, že to, co se rychle mění (technologie), nemá smysl příliš učit, ale raději se zaměřit na podporu komplexního hodnotového myšlení integrujícího nejen poznatky historie umění a marketinku, ale zejména ekologie, ergonomie, psychologie, sociologie a etiky. Didaktické testy také prokazují, že výsledný efekt výuky zploštělé do slovního výkladu ilustrovaného promítáním se zejména u umělecky (nikoliv vědecky) zaměřených studentů diametrálně liší od výuky prováděné názorně ve školních laboratořích. Že to zatím nepochopili na Royal College of Art ve Velké Británii, nás nemusí zajímat, ale na didaktických metodách českých uměleckých škol by nám záležet mělo. Málokdo má však energii a odvahu postavit se pohodlí zavedeného systému a prosazovat tyto poznatky do reálného života.
A tak se v novém technologickém centru setkáme v podstatě jen s moderně vybavenými dílnami sloužícími k naplňování tradičních klišé. Abychom však byli spravedliví – ještě není vše hotovo. V budově možná bude sídlit pobočka známé užitečné „knihovny materiálů firmy Matério, která se zaměřuje na vzdělávání v oblasti nových hmot sloužících k realizaci designérských i architektonických návrhů. Z činnosti této instituce je však známo, že prezentuje své téma pouze prostřednictvím komentářů a možností osobního dotyku vzorků, což je ale nedostatečně účinné. K dobré výuce by byla potřebná laboratoř, která by umožňovala alespoň základní prvky testování, k nimž patří například tepelná vodivost, vztah k elektrostatické elektřině, pevnost, trvanlivost, odolnost teplu a chemikáliím, metody recyklace atd. Podobné laboratoře by ale měly sloužit praktické výuce i v oblastech práce s barvou, osvětlování, vizuální komunikace, ergonomie apod. Jedna z nich – laboratoř ergonomie je také ještě v plánu, nechme se tedy možná překvapit. Nakonec jistě také nejdůležitější vědecká rovina tvorby i užití designu či architektury – kognitivní psychologie – by měla svou výukovou laboratoř mít.
A když už jsme u psychologie – inteligentní instituce dnes zřizují pro své zaměstnance promyšlená relax-centra. O studentech umění je známo, že jsou senzitivní, citlivě reagují na problémy doby i samotného studia, a proto se často setkávají s poměrně závažnými zdravotními problémy. Mnohé školy to musely chtě-nechtě vzít na vědomí a začaly řešit různé typy podpor, od školení až po psychoterapii. Pokud by mělo jít o neformální účinný přístup, nepochybně musí být relax-centrum v Mikulandské také k dispozici. A nebylo by v Praze prvé. Studenti designu po mnoha stránkách inspirativní Fakulty architektury ČVUT už si svá Relax-centra několik let užívají.
To vše ale představuje poněkud odlišný typ vize, než s jakým zástupci školy v médiích veřejnost seznámili. V televizním Artmixu jsme se mohli setkat i s odkazem na sbírání zkušeností pro realizaci projektu technologického centra. Jako následováníhodná tam byla vyslovena jména některých slavných světových škol, které jsou uznávané především pro uměleckou atraktivnost. V ostatních kvalitativních rovinách, které jsou jistě významnější, dominují ale ve světě mnohdy školy na první pohled nenápadné. Kvalita se vždy skrývá pod povrchem, a ten je třeba umět odkrývat. Zde konkrétně to znamená odkrytí atraktivního líbivého designového pozlátka a objektivní nahlédnutí ostatních vlastností, které se nám jinak nabízejí jen formou klamavých marketinkových komentářů.
Že nejde o náhodnou shodu okolností, potvrzují pamětníci. Umprum měla možnost diskutovat o řešení své nové budovy již od roku 2000, kdy byla plánována novostavba podle projektu architekta Josefa Pleskota v pražských Ďáblicích. Historici pro zajímavost také připomínají že, první pokusy o potřebné výukové a výzkumné laboratoře designu překazilo v 60. létech minulého století ve zlínské pobočce školy Zdeňku Kovářovi její konzervativní pražské vedení.
Jiří Hálek
