21.11. 2011
Whoop-de-doo!!! Národní cenu dostala Anna Marešová za erotické pomůcky!
rozhovory
Ke dvacátému výročí Národní ceny za studentský design nám nadělila porota opravdu specielní dárek. Můžeme s klidným svědomím konstatovat, že takovou bombu jsme v historii soutěže ještě nezažili... Nechceme být sexističtí, ale Anička Marešová nám moc na výběr nedává – je to první holka, která kdy Národní cenu vyhrála, a to ještě s prací, které bychom těžko hledali ožehavější konkurenci na poli témat z ženského života. Erotické pomůcky pro ženy (nejen) z gynekologického hlediska Whoop-de-doo rozšiřují hranice vnímání toho, co je vlastně v popisu práce designéra.
Design Whoop-de-doo odráží Aniččino přesvědčení, že erotické pomůcky by neměly v lidech vzbuzovat pocit studu, ale měl by to být běžný, utilitární předmět se specifickými nároky na funkčnost. Těm byla věnována pozornost téměř vědecká. Anna konzultovala své návrhy s odborníky z oblasti gynekologie, sexuologie, genderových studií, s technology a výtvarníky, zpracovala podrobné dotazníky pro veřejnost a dlouze vybírala nejvhodnější materiál i vnitřní komponenty pomůcek.
Tvary vibrátoru, vibračních vajíček a venušiných kuliček Whoop-De-Doo nejsou žádným expresivním designovým výstřelkem, ale jsou to vkusně, citlivě a pragmaticky pojaté formy, které mají uspokojit široké spektrum běžných uživatelek a pomoci odstranit jedno nepřiměřené společenské tabu. Za povšimnutí stojí také novátorské indukční nabíjení, kdy se předměty zasouvají do elegantního nabíjecího rámu. Tento způsob umožňuje především jednolitý povrch pomůcek, díky kterému jsou zcela vodotěsné.
Velký důraz položila Anička na obalový design a kvalitu celé prezentace produktů, kdy spolupracovala pro změnu s grafikem a podařilo se jí tak práci maximálně dotáhnout a vychytat do všech detailů. Zmiňovali jsme už nejednou všechna kritéria hodnocení soutěžních prací. Naši porotci zkrátka nenašli ani jediné, které by erotické pomůcky Whoop-de-doo suverénně nesplňovaly.
Aničce gratulujeme k nejvíc nejzaslouženější Národní ceně za studentský design a přejeme hodně štěstí a úspěchu v jejím doktorandském studiu a další designérské kariéře!
Aničko, proč jsi si zvolila jako diplomku tohle téma? Nedá se říct, že bys šla zrovna cestou nejmenšího předpokládaného odporu... Je to nějaké Tvé vyjádření odporu proti společenským tabu, nebo v tom hraje roli třeba i reflexe rozrůstající se populace přesvědčených singlů? Co se za tím skrývá?
Téma pro mojí diplomovou práci jsem hledala vlastně docela dlouho. Po tom, co jsem jako bakalářskou práci dělala tramvaj pro Prahu, nebylo lehké si vybrat podobně široký okruh. O tom, že designér by měl řešit všechny úkoly, tedy i například erotické pomůcky, jsem přemýšlela už dřív, ale těsně před odevzdáním tématu, jsem se definitivně rozhodla. Řekla jsem si proč o tom pouze přemýšlet a neudělat to?
Spoustu lidí určitě napadne, že za tím stojí i čirá snaha být vidět... Kolik je na tom pravdy?
To byl právě jeden z důvodů, který mě trochu od toho zrazoval. Záměrem nebylo udělat něco extravagantního, ale udělat z věcí, které mají v naší společnosti poměrně neotřesitelné stigma, běžnou pomůcku, která bude něžná, a jak po vzhledové i funkční stránce uživatelsky co nejpříjemnější.
Jaké jsi sklidila ovace za tuhle volbu od svého okolí? Chápu, že kamarádi v hospodě se zasmějí a poplácají Tě po zádech, ale fakt si neumím představit, jak se svěřuji třeba babičce s tím, že se za účelem získání magisterského titulu chystám následující dva semestry zabývat tématem masturbace... To tedy chce odvahu! A jak se k tomu stavělo vedení ateliéru?
Tak s tímhle jsem taky trochu bojovala. Oznámit to doma nebylo úplně jednoduché. Vlastně se mi to nakonec povedlo celkem bez újmy, a to díky jednomu rozhovoru v radiu, kde se mě ptali, co budu dělat jako svou diplomovou práci. Řekla jsem to, a naši už si to poslechli ze záznamu. Takže u toho okamžiku, kdy se dovídali, co jejich dcera řeší, jsem nebyla.:) Ze začátku si mysleli, že si dělám srandu, ale vysvětlila jsem jim, jak to myslím, a pak už to brali asi v pohodě.
A v ateliéru to bylo k mému překvapení přijato také dobře, sice občas docházelo k nějakým neshodám, ale to je možná pochopitelné.
Kolik času jsi strávila studováním podkladů, než jsi se pustila do návrhů samotných? Nebo to šlo ruku v ruce? Teoretická část Tvé diplomky by vydala na knížku...
No začala jsem rešerší, kdy jsem zjišťovala, co současný trh nabízí, jakým způsobem se to prodává a předkládá zákazníkovi. Měla jsem štěstí, protože jsem loni před Vánoci byla čtrnáct dní na stáži v New Yorku, takže jsem viděla, jakým způsobem se erotika nabízí za oceánem. A musím říct, že mě to mile překvapilo. Žádné „nenápadné" maskování. Jen pěkná grafika, diskrétnost a elegance. Vypracovala jsem dotazník, který mi poskytl skvělou zpětnou vazbu. A udělala jsem si i poměrně rozsáhlý historický průzkum. V rámci rešerše jsem také pár kousků nakoupila a vyzkoušela. Pak jsem stroječky rozebírala a zkoumala, jak fungují vevnitř. No a v průběhu jsem začala pracovat na té praktické části.
Jak se to mělo s realizací pomůcek? Vím, že jsi se mimo mnoho jiného zabývala důsledně i materiálem a součástkami uvnitř. Spolupracovala jsi přímo s nějakou firmou, nebo to bylo experimentování ve školních a domácích podmínkách?
Ideální by samozřejmě bylo spolupracovat s nějakou firmou, ale nějak mi na to shánění nezbyly síly.
Ale i tak jsem zapojila hooodně lidí. Jak kamarády a spolužáky, kteří jsou šikovní a rozumí materiálům a technologiím, tak i odborníky například gynekologa, sexuologa i lidi z technických oborů.
Podle čeho jsi vybírala, které erotické pomůcky budeš navrhovat, uvažovala jsi i nad nějakými dalšími? Že by třeba taky něco hezkého pro pány? Nezdá se mi, že by na tom byli s výběrem lépe než ženy.
Já jsem se zcela zaměřila na ženy. Vlastně nevím, jak bych navrhovala něco pro muže. To by měli dělat asi muži ne? Jinak v tom jaké typy pomůcek bude obsahovat tento Whoop-de-doo set mi byl velkou nápovědou právě již zmiňovaný dotazník. Byl rozdělen na otázky pro muže a pro ženy. Tam jsem se pak například dozvěděla, jaký materiál by ženy rády, i jaký typ pomůcky je pro ně nejpříjemnější. Bylo skvělé, že to naprosto korespondovalo s mojí představou.:)
Ve své práci píšeš, že by se Whoop-de-doo mělo stát prostě obyčejným spotřebním zbožím. Šlo Ti přímo o úplnou detabuizaci používání erotických pomůcek? Totiž možná že se v Čechách stydíme pořád ještě víc než na západě - máš ale dojem, že je to vlastně tak úplně špatně? Není to spíš přirozená lidská reakce, snaha ochránit zbytky soukromí a intimity, což dneska obecně vzato není nic snadného?
Je to takový paradox. O sexu se mluví vlastně dost intenzivně a z médií to na nás kolikrát přímo křičí, ale na druhou stranu to je absolutní tabu a zákaz.
Právě že jsem vůbec nechtěla tuhle potřebu hodit do modu „každý máme svého psychologa, právníka a vibrátor". Chtěla jsem to postavit jen do jiného světla. Erotické pomůcky jsou pro mě stále intimní záležitostí, ale ne proto, že jsou příšerné a cítím se trapně, jen když se na ně podívám, ale proto, že sex a erotika jsou věci velice osobní. Tak proč nenavrhnout erotické pomůcky funkční a krásné zároveň?
Vítězky Národní ceny za studentský design 2011, Anny Marešové, se ptala Eva Grochová
Design Cabinet CZ
Fotografie: Kristina Hrabětová, Adam Dvořák
http://www.designcabinet.cz/dvacaty-rocnik-narodni-ceny-za-studentsky-design-zna-sve-viteze
http://www.designcabinet.cz/odorico-pordenone
http://www.designcabinet.cz/sklenik-pestovani-rostlin-pod-umelym-osvetlenim
http://www.designcabinet.cz/giuseppe-variabilni-nabytek-nejen-pro-deti
http://www.designcabinet.cz/lumen
http://www.designcabinet.cz/ventus-energie-sbalena-na-cesty
http://www.designcabinet.cz/zivena-sbira-ostruziny-logopedicka-kniha
http://www.designcabinet.cz/individualista
http://www.designcabinet.cz/mullatem-vesmirne-pusobivy-sperk
http://www.designcabinet.cz/air-clean-bridge-most-do-cistejsi-budoucnosti
http://www.designcabinet.cz/vinarstvi-josef-korenek
http://www.studentskydesign.cz
http://www.facebook.com/Studensky.design
