Design Cabinet CZ

14.08. 2024

Z historie: DIA-FILM Praha

Historie a osobnosti

S ubíhajícím časem přibývá vzpomínek dokumentujících činnost pražského DIA-FILMu, který existoval v létech 1968-1970.

Šlo o tvůrčí uměleckou organizaci mladých, která se zaměřovala nejen na volné umění (divadlo, film, fotografii), ale také na užité obory, zejména interiérový a oděvní design. Základní faktografie je již soustředěna v české wikipedii, a tu bude užitečné doplnit o další podrobnosti. Patří k nim například podrobný soupis míst, kde DIA-FILM působil. Centrálu měl na Hradčanech, v Kanovnické ulici č. 3, kde je dnes budováno muzeum paměti národa. Tam probíhaly zároveň vzdělávací kurzy a fungovalo audiovizuální studio k postprodukci filmové tvorby a diafonu. Studio se dalo využívat i k veřejným projekcím, ale těch tam moc neproběhlo. Akce pro veřejnost byly spíše na „Zahradě u letohrádku“ (Letohrádek královny Anny), zejména divadelní představení a zahradní slavnosti. Tam občas zavítali i studenti FAMU se svými profesory.

V zimní sezóně pak sloužila v přilehlém domě malá promítací síň a po celý rok fotolaboratoř. Fotografické tvorbě sloužil nedaleký ateliér v ulici Na valech, který obhospodařovala tvůrčí skupina Debut. Ta se také starala o malou galerii na Národní třídě, vpravo od vchodu do pasáže Laterny Magiky. V zimní sezóně provozovala divadelní sekce DIA-FILMu bytové divadlo v ulici Pod baštami. Organizace měla i svůj vlastní společenský klub v Břevnově na rohu ulic Šlikova a Heleny Malířové. Důležitá je také zmínka o lidech, kteří v organizaci působili nebo procházeli jejími veřejnými kurzy. K reportérům, kteří dokumentovali veřejný život Pražského jara a následnou okupaci, patří mj. odvážní Vratislav Hýsek nebo Jan Svoboda, pozdější lékárník v pražském Suchdole. Tvůrčí skupinu Debut vedl student FAMU, dokumentarista Vladimír Kabelík, pozdější majitel studia a pedagog filmové školy v kanadském Oakville. K jejím členům patřili fotografové Horák, Ptáček, Němec, Žufníček ad. Modelky Mirka, Ida a Néna vedly agenturu fotomodelek. Jména lidí z divadelní sekce Libora Ládka upadla bohužel v zapomnění. Břevnovský klub provozoval Otakar Frankenberger, synovec stejnojmenného historika, kterého komunisté arestovali za známou satirickou povídku „Jak se stal Švejk komunistou“. Není dobré zapomenout ani na obětavé barmany – Ladislava Šatavu a Janu Hellerovu. Z lidí, kteří prošli kurzy DIA-FILMu, je možné uvést třeba Zuzanu Bukovinskou, pozdější dlouholetou vedoucí fotostudia UMPRUM, Martina Steina, který se stal po absolutoriu FAMU vedoucím pracovníkem velkého pražského družstva Fotografia nebo Pravoslava Flaka, vedoucího šéfkameramana Televize Prima.

Na vzdělávacích programech DIA-FILM spolupracoval s pražskou střední průmyslovou školou grafickou a střední filmovou školou v Čimelicích, jako učebnice využíval skripta FAMU. Problémem zůstává, že se nedochovala dokumentace tvorby, zejména reportáží z veřejného dění let 1968-70. Z filmové tvorby lze na internetu nalézt jen dokument o východočeských Lázních Bělohrad. Zlomky z fotografické tvorby, interiérového a oděvního designu by mohly figurovat v archívu Moravské galerie. Pro historiky umění zůstává úkolem zařadit DI-FILM Praha do dobové tvůrčí atmosféry, případně sledovat osudy jednotlivých tvůrců v dalších souvislostech.