13.08. 2022
Západočeské muzeum zazářilo
Recenze
Pro muzea je charakteristické, že často shromažďují poklady, které skrytě září. Skrytost nespočívá ani tak v problematice marketinku, jako spíše využití potenciálu hodnot sbírek. A to může být, jako vše na světě, smysluplné nebo povrchní. Vystavit předměty samy o sobě atraktivní, které přitáhnou pozornost, dokáže každý. Ale přínosný společenský efekt to mít nemusí. Miliony turistů jezdí po památkách celého světa, obdivují jejich krásu i historii, ale neodvážejí si podstatnější poznání, které by viditelně zdokonalilo jejich životní filosofii. Planý turismus sice působí jako podpůrný prvek ekonomiky, ale energie vložená do dopravy, a nakonec i ubytovacích a stravovacích zařízení rozhodně nepodporuje dnes tolik žádanou udržitelnost fungování civilizace.
Proto je rozhodující, jak s muzejními hodnotami pracujeme. Sbírkotvorné instituce jsou vědeckými ústavy, ve kterých hraje základní úlohu výzkum. A ten je orientován nejen na samotné sbírkové předměty, ale také na způsob jejich využití při vzdělávání veřejnosti. Zatímco odborníci chápou, že vědecká práce je východiskem muzejní činnosti, veřejnost o ní moc neví. Málo se zvýrazňuje v informačních materiálech, mnohdy zaniká i v samotných výročních zprávách. Její kvalitu nedokážou zřizovatelé posuzovat a přiměřené správní rady u našich muzeí nefungují. Nakonec při zvýraznění jména ústavu hraje větší roli povrchní marketink, než posouzení hodnotného základu činnosti.
Nedávná medializace vědecké práce Západočeského muzea v Plzni proto patří k příkladným výjimkám. Český rozhlas například uvedl, že oblast vědy a výzkumu je pro tuto instituci dominantní. Provádí jak základní a aplikovaný výzkum, věnuje se i experimentálnímu vývoji. Vědci zde pracují v oborech, jako je archeologie, paleontologie, etnografie, historie umění a další. Účelem vědecké činnosti není dosahování zisku, proto jsou výnosy z této činnosti zpět vkládány do rozvoje vědy a výzkumu. Financování vědy je velice náročné. Plzeňský kraj muzeu poskytuje tzv. institucionální podporu na základě dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace. Letos dostane muzeum od kraje 720 tisíc navíc. Finance získává také z interního grantového mechanismu na podporu vědy a výzkumu. Na vybrané projekty získá letos muzeum kolem 800 tisíc korun.
Věda má v muzeích své tradiční postavení. „Muzea se vědou zabývala od svého samého počátku. Vzpomeňme na vznik Národního muzea v roce 1818. To byl od počátku vědecký ústav a až později vznikla taková pracoviště jako Akademie věd ČR,“ vysvětlila Anna Matoušková, koordinační, projektová a programová pracovnice Západočeského muzea v Plzni. „Vzhledem k dosaženým výsledkům má toto muzeum velice dobrou úroveň. Srovnatelných krajských organizací je velmi málo“, uvedla redaktorka Veronika Albrechtová v rozhlasovém pořadu 10. srpna tohoto roku.
Na webu Západočeského muzea se můžeme setkat s podrobným přehledem jeho vědecké činnosti, kde figuruje i muzeologie. Ta může společně s pedagogikou hledat cesty k výukovým metodám, které hodnoty obsažené ve sbírkách smysluplně užije ke vzdělávání veřejnosti.
S designem pojí Západočeské muzeum jeho sbírky. Při jeho vzniku koncem 19. století figurovaly tehdejší ideje podporující rozvoj uměleckého průmyslu. Dnes funguje v Plzni uznávaná Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara, pro kterou může být muzeum zdrojem významných poznatků o historii oboru.
Bohuslava Nekolná
