03.11. 2015
Zdeňka Fusková_rozhovor v rámci Národní ceny za studentský design
rozhovory
Zdeňka je nominovanou účastnicí letošního ročníku soutěže. Do soutěže přihlásila svůj návrh urny s názvem Příběh kapce.
Zdeňko, jak šlo zadání funerálního designu ruku v ruce se zaměřením tvé fakulty - tj. multimediální komunikace?
Zadání šlo určitě ruku v ruce, protože studuji v ateliéru Design skla, který spadá pod program výtvarná umění.Téma nám bylo přiděleno v rámci klauzurní práce, což pro mě znamenalo zajímavou výzvu.Myslím si totiž, že urny, které jsou běžně dostání na trhu,nejsou nijak osobní. Proto jsem chtěla přijít s něčím novým. Vytvořit urnu, která by měla svůj příběh-myšlenku a zároveň byla pro potěchu pozůstalým. V této souvislosti mě napadla možnost dát do víčka urny květiny, kterými vyjádřísvou úctu a vztah k zesnulému. Se svou vizí jsem sepřihlásila i do soutěže funerální design, kde se můj prozatímní návrh této schránky dostal (k mému velkému potěšení) do výběru 35 nejlepších prací. Mám tak pocit, že se mi tyto cíle v určitém smyslu podařily splnit a něčím podnětným jsem přispěla.
Potkala jsem se s tvou prací již na přehlídce v Karlových Varech, jak ses k práci se sklem dostala?
K výtvarnému umění jsem tíhla už od malička. Chodila jsem do ZUŠky na výtvarku a keramiku. Rodiče mě v mém tvořivém nadšení podporovali. Když přišlo na rozhodování, kam na střední školu, vybrala jsem si uměleckoprůmyslovou sklářskou ve Valašském Meziříčí, obor Výtvarné zpracování skla. A to se mi stalo osudným. Práce se sklem mě oslovila natolik, že jsem se jí chtěla věnovat i po maturitě. Pokračovat studiem na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně v ateliéru Design skla pod vedením doc. MgA. Petra Stanického, proto bylo jasnou volbou. Můžu se tak nadále realizovat v tom, co mě baví a naplňuje.
Daří se ti oba obory - sklářství a multimédia - propojovat?
Náš ateliér není orientovaný jen na design, ale také na volné umění. Tím pádem můžeme libovolně pracovat s multimédií a propojovat je se sklem. Tvorba některých mých spolužáků se ubírá tímto směrem. Já s tím zkušenosti prozatím nemám. Možná někdy v budoucnu . Ale co mě v poslední době hodně baví, je vytvářet obraz pomocí světla a skla. Jako příklad bych uvedla svou předešlou práci – světelný objekt “Posed“, kterou jste viděla v Karlových Varech.
Nebyly při návrhu omezující pravidla pro uchovávání popela zesnulých?
Při navrhování jsem brala v potaz rozměry urny, tak aby se mohla umístit do kolumbárního okénka. Dalším kritériem pak byl jen přesně stanovený objem schránky na popel. Takže trochu ano, ale nijak zvlášť.
Jaké téma je pro tebe další výzvou?
Nyní pracuji na báječném zadání. Máme vytvořit pokladničku . Nicméně největší výzvou nejspíš bude bakalářská práce, která mě čeká příští rok na jaře. Zatím ještě nemám jasno v tom, jaké téma si zvolím, ale určitě bych chtěla pracovat na něčem, co mi bude blízké.
Co pro tebe znamená nominace v soutěži o Národní cenu za studentský design?
Nominace mě velice potěšila a motivovala do další práce. Kromě toho, je moc fajn, se v této soutěži ucházet i o ocenění.
Děkuji za rozhovor
Květa Čulejová
