03.06. 2017
Zemřela teoretička a historička umění Daniela Karasová
Historie a osobnosti
PhDr. Daniela Karasová, CSc. (*14. 11. 1944 – †13. 5. 2017) ještě začátkem května přednášela v pražské Trmalově vile o Janu Kotěrovi a jeho díle. Za necelé dva týdny poté, přes svou vitalitu a vůli překonávat nemožné, podlehla dlouhé těžké nemoci ve věku nedožitých třiasedmdesáti let.
Daniela Karasová (Dan.Ka.), teoretička a historička umění, je starší generaci nábytkářů a architektů známa především činností v Ústavu bytové a oděvní kultury (ÚBOK), od roku 1990 pak odborníkům i širší veřejnosti zejména působením v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu (UPM) ve funkci kurátorky sbírky nábytku 19. – 21. století.
Neméně důležitá byla pedagogická, přednášková, publicistická a výstavní činnost Daniely Karasové. Mimo to rozvíjela svůj výtvarný, hudební a jazykový talent, a tak po sobě zůstavila nejen dílo zaměřené na nábytek a produktový či autorský design ve vztahu k interiéru a architektuře. Její přátelé, kolegové, obdivovatelé a příznivci nemohou zapomenout na její kresby krajin z cest odborných i turistických. Mimo jiné, spolu s manželem, podnikali jízdy automobilových veteránů, či se zúčastňovali soutěží. Jakoby jméno bylo údělem, své svobodné Slavíčková vtělila do kolorovaných kreseb ptáků, své Karasová do ryb. Pro vernisáže výstav výtvarného a užitého umění a designu, jejichž byla iniciátorkou, si vždy vytvořila tématu odpovídající kostým, případně svůj projev doprovodila hrou na flétnu, dudy či ukulele. Její láskou bylo lyžování a další sporty. Spolu s manželem Pavlem slezla řadu tatranských vrcholů a zdolala několik skialpinistickým stylem ve Švýcarsku. Společně se také věnovali výuce lyžování během dětských zimních táborů v rámci YMCA.
Všechny rozmanité a různorodé aktivity rozšiřovaly Daniele Karasové vědomí souvislostí včetně sociálních či sociologických aspektů ve vztahu k odbornému zaměření. Více než deset let přednášela v angličtině americkým studentům na CIEE (Council International Education Exchange) při UK, na mezinárodních konferencích apod. Na vysoké škole chemicko-technologické vyučovala na katedře restaurování. V době svého působení v ÚBOK vydala řadu teoretických prací pro nejrůznější zadavatele (Ministerstvo průmyslu, Generální ředitelství nábytkářského průmyslu, pro Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský apod.). Na několika jsme se spolupodílely, stejně jako na tvorbě skripta pro Pedagogickou fakultu UK či pro Komenium. Její soubornou bibliografii naleznete v publikaci Ladislava Zikmunda-Lendera, Design/nábytek/interiéry, Praha 2014 a další informace například v jeho současném článku pro Bulletin Uměleckohistorické společnosti.
Za nezbytné považuji upozornit na základní oborové práce Daniely Karasové, jež chápu i jako její poselství čtenářům Dřevařského magazínu. Připravila nové vydání prvních tří dílů dějin nábytkového umění a doplnila o čtvrtý díl, v němž se věnovala designu nábytku ve 20. století, Praha 2001. Je spoluautorkou výpravné publikace Josef Gočár i nedávno vydané kolektivní monografie Design v Českých zemích 1900 – 2000. Pro výstavní prostory pražského Gočárova domu U Černé Matky Boží připravila expozici kubistického nábytku a dalších předmětů, jež se těší obdivu domácích i zahraničních návštěvníků. Velké úsilí spolu s architektem Karlem Lapkou věnovala vytvoření studijního depozitáře UPM v Kamenici nad Lipou, jak dokládá publikace Geneze designu nábytku (ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze). Nad videa, prostorové simulace a virtuální realitu je nejen pro budoucí designéry nenahraditelná přímá zkušenost s exponátem. Doufejme, že pokračovatelé díla Daniely Karasové budou mít dostatek sil a prostředků tento studijní depozitář rozšířit a doplnit. A tak končím s povzdechem, kam se poděli mecenáši a zakladatelé typu rytíře Lanny, pakliže se státu prostředků nedostává…
Ivana Čapková
Převzato z Dřevařského magazínu
http://www.drevmag.com/index.php/cz/informacni-servis/6597-poselstvi-daniely-karasove
