03.09. 2017
Židle, křesla, sedátka
Novinky
Část III – „Neokubismus“ a jiný nekonformní design
Kubismus v nábytkové tvorbě je jedním z českých fenoménů, které nemají ve světě obdoby. Z jeho odkazu dodnes čerpají i někteří současní designéři, a to nejen u nás, ale také v zahraničí. Do třetí části našeho seriálu o židlích, křeslech a sedátkách jsme zahrnuli jednu ukázku „nového kubismu“ a dva pohledy na poněkud nekonformní sedací nábytek.
Židle jako z učebnice
Zatímco čeští architekti na počátku minulého století při realizaci svých návrhů, které často nerespektovaly základní technologické možnosti a vlastnosti materiálů, spoléhali především na um a řemeslnou zručnost českých truhlářů, dnes již mají k dispozici nové technologie a materiály. Ty jim umožňují navrhovat konstrukce, které svojí vizáží popírají základní konstrukční principy, a to při zachování jejich plné funkčnosti včetně různých „bonusů“. Jedním z takových příkladů je židlička Stocker, jejímž autorem je německý designér Matthias Scherzinger, zakladatel a majitel studia Freudwerk. Označení „židlička“ je v tomto případě synonymem toho, jak svůj výrobek prezentuje sám autor – „Stocker je spojení mezi židlí a stoličkou“.
Celá konstrukce je tvořena pouze plochými deskami (dubová spárovka tloušťky 8 mm) trojúhelníkových a různoběžníkových tvarů, sestavenými vůči sobě pod různými úhly a v různých rovinách. Tím je nejen zdůrazněna prostorovost objektu (základní princip kubismu), ale také zvýšen komfort sezení díky tvarovanému sedáku a opěráku do kubisticky pojatého ergonomického tvaru. Po řemeslné stránce se jedná o výrobek náročný na přesnost provedení jednotlivých dílů, které jsou k sobě pod různými úhly pouze slepené (podle vyjádření autora).
Nábytek svými ostrými hranami a plochami prolamovanými pod různými úhly připomíná japonskou papírovou skládačku Origami. To má ale svůj účel. Kompaktní konstrukce, přestože je zhotovena z tenkých desek, nabízí při hmotnosti pouhých 2,3 kg vysokou tuhost a dobrou stabilitu. Židle je proto vhodná jako nábytek do bytových interiérů i do poloveřejných prostor. Bonusem je v tomto případě snadná stohovatelnost, umožňující úsporné skladování.
Židle jako 3D puzzle
Březový multiplex tloušťky 18 mm je základní a zároveň jediný konstrukční materiál rozkládací židle s názvem #87, jejímiž autory je dvojice portugalských designérů Danilo Olim a Susana Ferreira. Židle se montuje bez použití jediného vrutu, šroubu, lepidla či jiného spojovacího prvku.
Konstrukci tvoří 6 dílů: zadní díl s opěradlem, přední díl, 2 boční díly, trnož a sedák. Všechny díly jsou v místech, kde se vzájemně spojují, opatřeny systémem otevřených ozubů. Jednotlivé díly jsou znázorněny na připojeném obrázku. Na dalším obrázku je znázorněn postup při skládání židle, který připomíná sestavování trojrozměrné puzzle.
Pro zvýšení komfortu sezení lze horní část opěradla obalit silnější plstí apod.
Stolička jako od pekaře
Když se peče chleba, musí se nejprve nechat nakynout těsto. Podobné je to i s výrobou stoličky Swell (v překladu „kynout“), na jejímž designu se podíleli Ernest Studio (USA) a Rachel Grifin (Německo).
Stolička je složena ze 2 částí: podnože a sedáku. Podnož je zhotovena z masivního dřeva a tvoří ji 3 (nebo 6) hranolovité nohy a kruhový (nebo oválný) lub. Dřevěný a plstí potažený sedák je zhotovený z kruhové (nebo oválné) desky s obvodovým lubem a dal by se přirovnat ke kruhovému či oválnému pekáči. A to nejen po stránce vzhledu. Toto kuchyňské nádobí připomíná i z hlediska výrobní technologie. Sedák s podnoží se totiž spojují tak, že se sedák otočí horní plochou dolů, vnitřní prostor se vyplní montážní PU pěnou a do pěny se vnoří podnož. Pěna se nechá „nakynout“. Vypěněný polyuretan obemkne lub podnože a po vytvrdnutí ji zafixuje k sedáku.
Radomír Čapka
Foto: autor
Převzato z Dřevařského magazínu11/2016
