23.09. 2024
Zmizelý designový poklad Apple objeven
Design v souvislostech
Média se v posledním období opakovaně zabývala cennými domy ve staroměstské Husově ulici, které byly po dlouhá léta sídlem Středočeské galerie. Na turisticky frekventované Zlaté cestě přinášely významnou propagaci českému umění i Středočeskému kraji.
V době vlády hejtmana Ratha o ně galerie přišla a byla zde založena nová Galerie Gate. Pak ale nastalo období pronájmů a veřejnost se právem obávala, zda nebudou domy na lukrativním místě prodány. Významným nájemcem před obdobím epidemie covidu byl sběratel, kterému se podařilo shromáždit ojedinělou atraktivní sbírku designu dokumentující podrobně vývoj slavné značky Apple. Do Husovy ulice zářil přitažlivý neon Apple Muzeum a Praha měla opravdu mimořádný magnet pro domácí i turisty.
Unikátní Apple muzeum bylo otevřeno v roce 2015. Nabízelo kromě celistvé kolekce výrobků „jablíčkářské“ firmy, včetně některých prototypů, i řadu artefaktů ze života vizionáře a jejího zakladatele Steva Jobse. Například věrnou kopii motorky, na které jezdil, či jeho oblečení. Média uvádějí, že sbírka svým celistvým obsahem udivila i současné vedení firmy Apple.
Epidemie však po roce 2019 uzavřela většinu muzeí a sbírka zmizela z očí veřejnosti. Lidé se obávali, že byla rozprodána a vinili krajské politiky, že se nesnažily ji zachránit. O skutečném osudu sbírky však mezi odbornou veřejností nebylo nic známo. Situace s cennými domy v Husově ulici se nadále zhoršila, když je nezodpovědní politici pronajali komerční firmě, která v nich zřídila pod krycím názvem Beer Museum turistickou pivnici.
V minulých dnech (13. 9. 24) ale redaktor Marek Pokorný z Hospodářských novin přišel s informací, že sbírka nebyla rozprodána a její komplexní kolekce je pod státní ochranou uložena v policejním skladu. Zasvitla tak naděje, že tento cenný poklad užitého umění zůstane pro Českou republiku zachován. V jaké formě, záleží na aktivitě všech zúčastněných, kde může užitečnou roli sehrát i Středočeský kraj, který by tak po volbách ukázal, zda si cení kulturního dědictví, jak nemovitého, tak movitého.
Hospodářské noviny uvedly, že již čtvrtým rokem se sbírkové předměty nacházejí na nezvyklém místě – jsou zamčené ve skladech Obvodního soudu pro Prahu 1. Ocitly se tam poté, co v červenci 2020 Miloslav Žáček, manager muzea Apple, nahlásil vykradení budov. Většinu sbírky pak policisté po několika dnech objevili v prostorách bývalého atomového krytu na okraji Prahy. Takřka sto beden s exponáty ukryla v areálu firmy svého otce tehdejší ředitelka Apple muzea a dnes už bývalá Žáčkova životní partnerka Sandra Pokorná. Ta stála v čele Nadace Art 21, která muzeum provozovala.
Unikátní sbírka Apple muzea, kterou v minulosti navštívily desetitisíce lidí ročně, nadále zůstane zamčena ve skladech Obvodního soudu pro Prahu 1. Tam je již čtvrtým rokem kvůli sporu o její vlastnictví, který mezi sebou vedou bývalí partneři Miloslav Žáček a Sandra Pokorná. Rozhodla o tom v září soudkyně Jaroslava Novotná, která zamítla Žáčkovu žalobu na vydání sbírky.
Žáčkovi přitom nepomohlo, že soudu předložil například kupní smlouvu s kanadským sběratelem, od kterého převážnou většinu exponátů pořídil, ani doklady o tom, že sbírku při dovozu proclil. Žáček předložil soudu i přesný seznam zakoupených předmětů a e-mailovou korespondencí se svou tehdejší partnerkou – která byla současně jeho asistentkou –, z níž je vidět, že při pořizování sbírky plnila jeho pokyny.
Podle soudkyně Novotné nesplnil Žáček výzvu, aby řádně označil důkazy a upřesnil svá důkazní tvrzení. To, že dodal kupní smlouvu se seznamem exponátů, které ze svých peněz zaplatil, podle ní nestačí. A ani to, že měl podepsanou nájemní smlouvu, kdy mu Nadace Art 21 v čele s Pokornou, jež muzeum provozovala, za zapůjčení exponátů platila 60 tisíc korun měsíčně. Platnost nájemní smlouvy přitom již v jiném sporu mezi oběma bývalými partnery potvrdil i Obvodní soud pro Prahu 9, když přikázal nadaci, aby Žáčkovi za pronájem exponátů zaplatila dlužné nájemné.
Nic z toho ale podle soudkyně Novotné nebylo rozhodující a trvala na splnění formálních náležitostí. „Žalobce nesplnil svoje procesní povinnosti. Neoznačil, co má který konkrétní důkaz prokazovat,“ rozhodla. A poukázala na judikaturu Nejvyššího soudu, který podle ní vyžaduje, aby to žalobce přesně specifikoval.
To, že měla sbírka nemalou hodnotu, potvrdil i znalec, když si ji nadace nechala ocenit kvůli pojištění – došel k hodnotě 150 milionů korun. „Teď by byla několikanásobně vyšší, většina exponátů byla navíc funkční,“ popisuje Žáček. Ten přitom poukazuje na to, že měl řadu nabídek na její nové umístění. Ať již ze zahraničí, tak například od majitele nově zrekonstruovaného obchodního domu Máj. Tím, že je sbírka stále zamčená ve skladech soudu, mu vzniká další mnohamilionová škoda. Na internetu je stále alespoň virtuální prohlídka muzea.
Hospodářské noviny uvedly, že případ bude dále řešit odvolací soud, ke kterému se chce Žáček odvolat. Soudkyně Novotná přitom bude muset sama řešit ještě reciproční žalobu Pokorné, která chce, aby soud sbírku vydal jí.
Podle Hospodářských novin spory přitom podpořilo i to, že se Žáček k vlastnictví muzea, respektive jeho exponátů, původně veřejně nepřiznal. I v propagačních materiálech muzea bylo tehdy uvedeno, že patří „soukromému sběrateli, který si přeje zůstat v anonymitě“. Žáček se svojí asistentkou Sandrou Pokornou tvořili pár osm let, než se počátkem roku 2020 bouřlivě rozešli. A v červenci Žáček zjistil, že celá sbírka z muzea zmizela a zůstaly jen prázdné a částečně poničené vitríny či uřezané kabely trčící ze zdí.
Takřka sto beden s exponáty pak policisté po několika dnech objevili v prostorách bývalého atomového krytu v areálu firmy na okraji Prahy, kterou vlastnil otec Pokorné. Policie kvůli krádeži zahájila trestní řízení, v němž podezřívala Pokornou ze zpronevěry. Nakonec ale případ odložila s tím, že případ si musí vyřešit oba dva aktéři sami mezi sebou v civilním řízení. A se souhlasem státního zastupitelství uložila rozsáhlou sbírku do soudní úschovy.
Bývalí partneři od té doby vedou řadu sporů. Kromě vydání sbírky ze soudní úschovy Žáček také žaluje Pokornou o vrácení 23 bitcoinů, které si uschoval na jejím účtu – jejich současná hodnota je 29 milionů korun. Na odvolací verdikt pak také čeká spor o zaplacení nájemného za zapůjčení Žáčkovy sbírky nadaci v čele s Pokornou.
Nicméně Hospodářské noviny uvádějí, že spory by mohly skončit, kdyby Žáček přistoupil na nabídku smíru, který během prázdnin navrhl právní zástupce Pokorné Jan Hrnčár. Když prý Žáček vůči její klientce stáhne všechny žaloby, do budoucna nebude mít žádné nároky a zaplatí jeho klientce jeden a půl milionu korun, tak již nebudou bránit ve vydání sbírky ze soudní úschovy.
Podle Žáčkova advokáta Roberta Cholenského ale nabídka nemá logiku. „Tvrdí, že jim patří něco, co má podle znaleckého posudku hodnotu hodně přes sto milionů korun, a chtějí se toho vzdát za méně než jedno procento této hodnoty,“ řekl.
Spor proto nebude brzy ukončen, ale stojí za to mu věnovat průběžnou pozornost, neboť je důležité, zda se mimořádnou sbírku podaří zachránit ať již v soukromém nebo jiném vlastnictví pro Českou republiku.
Tomáš Fassati
