04.10. 2020
Co je International institute for information design
Recenze
International institute for information design je organizací, kterou čeští designéři včetně grafických většinou neznají, protože je u nás zvykem zajímat se spíše o zahraniční dění spojené s atraktivní estetikou a slavnými osobnostmi. Mezinárodní institut informačního designu má však v programu podporu vzdělávání v rovině funkčnosti vizuální komunikace, tedy srozumitelnosti a čitelnosti. Je proto spojen s vydáváním v podstatě jediného zahraničního tištěného periodika věnujícího se této praktické rovině – Information Design Journal (IDJ – ke studiu v knihovně Vysoké škol umněleckoprůmyslové Praha). Příznačné je, že se v českém prostředí téměř nesetkáte s odborným textem nebo přednáškou, které by odkazovaly na tento bezpochyby užitečný časopis.
International Instituce for Information Design byl založen roku 1985 s centrem ve Vídni a pobočkami zejména na univerzitách po celém světě. Jeho výkonným ředitelem byl dlouho Rakušan Peter Simlinger, který měl vřelý vztah k České republice. Na brněnském Bienále grafického designu proto podnítil Čechy v čerstvě osvobozené zemi k vytvoření pobočky IIID. Vznikla v nově založeném Muzeu umění a designu v Benešově, které započalo s širokou akvizicí informačního designu. Následující léta ukázala, že šlo o mimořádně užitečnou symbiózu. Institut z Vídně poskytoval odborné konzultace a množství studijního materiálu, zval Čechy na sympozia a začal odborně a organizačně podporovat projekt vytvoření českých učebnic a slovníků globální vizuální komunikace. Čtenáře je však nutné upozornit, že v posledních létech IIID ve Vídni značně korigoval své aktivity, které se nyní vyvíjejí jiným směrem než v prvním třicetiletí.
V Benešově se tak podařilo nejen vydat první české publikace tohoto typu, ale ve spolupráci se státním centrem pro doškolování pedagogů připravit i kursy pro učitele základních škol, aby mohli zařadit druhou gramotnost do běžné výuky. Postupným rozšiřováním vznikla tak propracovaná učebnice, že o ní projevili zájem i ve vídeňském centru IIID a šířili ji v anglické verzi do knihoven celého světa.
Institut vytvořil v 90. létech také první český informační web „Svět českého grafického designu“ mapující tuzemské aktivity a instituce. V rámci svého webu také nabídl veřejnosti malou učebnici a slovník globální vizuální komunikace. K nejvýznamnějším osobnostem spojeným se začátky českého Institutu patřili např. „grafik pražského metra“ Jiří Rathouský nebo teoretik komunikace prof. Mgr. Ján Šmok.
Česká pobočka Institutu ale vykonávala i všednodenní běžnou činnost poskytování konzultací při tvorbě systémů vizuální informace. Veřejnost z celé republiky se obracela se svými dotazy a šlo mnohdy o významné instituce – ministerstva, pražský magistrát, jeho dopravní podnik ad. Jediný, kdo nejevil zájem, byli samotní grafičtí designéři. Důvod byl prostý. Pravidla vedoucí ke srozumitelnosti berou grafikům svobodu. Zkuste se dnes zeptat kteréhokoliv grafického designéra na respektované principy vizuální gramatiky, obecný barevný kód nebo mezinárodní komunikační normy ISO.
Součástí výzkumu probíhajícího v rámci IIID byl také vznik laboratoře vizuální komunikace v benešovském muzeu umění, kde bylo možné mj. testovat čitelnost a srozumitelnost. Institut také podpořil tvorbu interaktivní expozice informačního designu, jaká by byla užitečná i v dalších českých muzeích. Přirozeným efektem činnosti bylo také postupné vytvoření bohaté specializované knihovny a archívu vizuální komunikace pokrývajících celosvětové dění oboru. Většina materiálů v nich obsažených nebyla dostupná nikde jinde v ČR.
Český Institut mezioborově spolupracoval s mnoha partnery, laboratoř navštěvovala nejen běžná veřejnost, ale i pedagogové se svými studenty z celé republiky. Někteří odborníci přitom vyslovili myšlenku, že muzeum by mělo podnítit tuzemské vědecké instituce, aby se více zabývaly jazykem globální vizuální komunikace, neboť patří k fenoménům doby.
Známým problémem české muzejní sféry je, že v ní vinou chybné legislativy neexistuje ochranný mezistupeň mezi vzdělávacími ústavy a jejich zřizovateli. Každou chvíli proto čteme, jak zvůle politiků zasahuje do odborné práce muzeí, čím snižuje nejen efektivitu, ale komplikuje také ekonomiku jejich práce. I v Benešově došlo roku 2017 k takovým krokům, čím byl bez náhrady ukončen popsaný vzdělávací program muzea a skončila i činnost vědeckého sdružení – českého IID.
Odborníci spolupracující s muzeem však cítili potřebu smysluplného pokračování alespoň multioborových seminárních diskusí a založili neformální sdružení Institut inteligentního designu. Jde o think tank, ve kterém k prospěchu teorie designu přispívají svými obory psychologové, teoretici vizuální komunikace, ergonomové, ekologové či inženýři. Název Institutu, který se již nevěnuje jen informačnímu designu, je postaven na aplikaci teorie vícečetné inteligence v navrhování. Jde o otevřený think tank, do něhož je možné se přihlásit na adrese institut.id@atlas.cz.
Bohuslava Nekolná
