19.10. 2023
Rozhovor pro Národní cenu za studentský design 2023 – Kolektiv 3. MSM ze Střední školy Strážnice – Tereza Blažková, Viola Gajdošová, Nela Svrčinová a Natália Turkovičová
rozhovory
Seznamujeme vás s účastníky soutěže Národní cena za studentský design 2023. Unikátní technika modrotisku se v současné době opět dostává do módy a velký podíl na tom mají mladí designéři. V následujícím rozhovoru vám Mgr. art. Alžběta Johaníková Presová zastupující Kolektiv 3. MSM představí kolekci Modrotisk.
Do soutěže jste přihlásila kolekci Modrotisk s podtitulem Tradice českého folklóru. Z kolika kusů se tato kolekce skládá? Kolik mladých designérů je pod označením Kolektiv 3. MSM ukryto?
Kolekci tvoří čtyři modely, které spojuje použitý materiál, barevnost (modrobílá) a design vycházející z české fauny a flóry. Každý model má svého autora ze třídy Móda, styling, média (Tereza Blažková, Viola Gajdošová, Nela Svrčinová a Natália Turkovičová).
Přibližte prosím čtenáři, co technika modrotisku obnáší. V čem je specifická, s čím designér musí při práci s ní počítat?
Modrotisk je výsledným produktem techniky barvení textilií, při níž se pomocí dřevěných nebo kovových forem nanese na plátno rezerva – hmota, jež chrání textilii v místech, která se nemají zabarvit. Matricemi se na tkaninu tiskne chemická směs, která později zabrání jejímu obarvení, takže vytištěné vzory zůstávají bílé. Spolupracovali jsme se Strážnickým modrotiskem (který je přes ulici od naší střední školy), ten nám poskytl bavlněné plátno, které se jim na barvení nejvíce osvědčilo. Na každém modelu byla zvolena žáky pak jiná technika nanášení rezervy (zašedlé nevábně vonící tekutiny): tisk pomocí dřevěné formy, malba, razítka z obyčejných brambor a otisk samotné rostliny – lnu. Takto připravený materiál musel dva týdny schnout a pak jej v dílně nabarvili. Bylo napínavé čekat, jak jednotlivé vzory vyjdou, a musela se věnovat velká péče nanášení rezervy, která nejde „vygumovat“.
Co bylo hlavním cílem tohoto projektu? Jak časově náročný byl celý proces?
Vytvořit outfit z vlastnoručně potištěného materiálu modrotiskovou technikou. Inspiraci na dezén měli žáci čerpat z naší fauny a flóry. Modely měly být vytvořeny z poloviny použitím modrotisku v doplnění jiným přírodním materiálem. Náročnost na čas byla opravdu velká, protože kromě navrhování, vytvoření střihu a samotného šití museli natisknout asi 2 metry plátna a vymyslet/vytvořit i samotný vzor.
Byla jste to vy, kdo přišel s nápadem vytvořit oděvní kolekci technikou modrotisku? Využít tuto techniku se vzhledem k tomu, že vaše škola sídlí ve Strážnici, vyloženě nabízí. Seznámila jste s ní své žáky v rámci tohoto projektu poprvé?
Naše škola se Strážnickým modrotiskem spolupracuje dlouhodobě – je to pro mě a doufám, že i pro žáky, velmi inspirativní místo (to dokazují i fotky této kolekce, které vnikly přímo v dílnách modrotisku ve Strážnici pod rukama skvělého fotografa Víti Maliny). Takže to nebyl úplně původně můj nápad, ale jsem určitě moc vděčná, že jsem si „kolečkem“ vzniku této textilní techniky mohla projít.
Váš projekt máte opravdu krásně odprezentovaný.
Ano, autora Víťu Malinu (https://malinaphoto.cz) jsem zmiňovala již v předchozí otázce. Jsem mu vděčná, že i on do focení vnáší svoje nápady a taky za ochotu majitelů dílny, kteří byli maximálně vstřícní.
Co všechno si v rámci tohoto projektu žáci vyzkoušeli a co se naučili nového? Nakoukli pod pokličku i samotnému barvení modrotisku v dílně ve Strážnici?
Ano, tomuto projektu předcházela exkurze do dílen. Museli se naučit vypočítat spotřebu na konkrétní oděv, trpělivosti při tisku či malbě na plátno (nanášení rezervy je zdlouhavý proces). A také pak na textilii správně, to znamená co nejvýhodněji, napolohovat střih tak, aby výsledný produkt působil co nejlépe. A náročné bylo i několikatýdenní čekání na to, jak jejich vzor bude vypadat po obarvení.
Proč si myslíte, že v současné době technika modrotisku v oděvní tvorbě, jak sama říkáte, zažívá velkou renesanci? A je to vždy dobře?
Určitě, díky „modernizaci“ tradičních technik tyto techniky přežijí dál, a to je pro naši kulturu jenom dobře. Modrotisk je vlastně minimalistická grafická technika – miluji například puntíky od Alice Klouzkové. A samozřejmě vznikají i zajímavé nové práce využívající sto let starých raznic v novém kontextu…
Proč jste se rozhodla přihlásit právě tyto práce vašich studentů do soutěže Národní cena za studentský design?
Ladily spolu jako celek nejen barevně ale i střihově (nadčasové řešení oděvu, ne pouze trendovost) a zapadly mi do konceptu NCSD.
Provázely tento projekt nějaké komplikace? S čím mívají studenti v rámci tvorby nejčastěji problém?
Zdlouhavé bylo čekání na nabarvený materiál a pak složitost polohování střihu u košile s brouky nebo bylo náročné otiskování lnu větvičky po větvičce na halence s kraťasy. Také strojová výšivka na vlněné vestě byla náročná na preciznost a čas.
Jinak je téma nadchlo, a když je u žáků nadšení, problémy samy mizí. :)
Jaké výhody přináší práce v kolektivu?
Pohledy jiných stejně naladěných lidí – snažím se je vést k tomu, že když nevíme, která varianta je lepší, svoláme spolužáky z okolí na poradu. Taky se navzájem ženou/vytahují jeden druhého. A u tohoto projektu i pomoc při tisku a hledání „vychytávek“ společně.
V čem Vás výuka na Střední škole Strážnice obohacuje? Sama se věnujete vlastní tvorbě, jste si s žáky vzájemnou inspirací?
Určitě se vzájemně inspirujeme (troufnu si říct, že tady – na střední škole inspirace učitelem ještě převládá… podle mě se to vyrovnává až na vysoké škole). Pozice učitele vás nutí se stále vzdělávat a je příjemné a přínosné, když je to v oblasti, kterou milujete. Také se mi povedlo znovu se prezentovat (módními přehlídkami) díky výuce ve Strážnici. A kolegyně z praktické výuky – mistrové jsou velkou oporou.
Děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí v tvorbě i pedagogické činnosti.
Julie Vojtková
Práci si můžete prohlédnout také na https://www.studentskydesign.cz/cs-cz/detail/814/
