14.10. 2024

Rozhovory k Národní ceně za studentský design 2024 – Julia Fukiet

rozhovory

Seznamujeme vás s účastníky soutěže Národní cena za studentský design 2024. Julia Fukiet z Polska miluje procházky u moře, staré filmy, odlesky neonových světel a především hudbu! Ta je pro ni univerzálním jazykem, který ji fascinuje. V následujícím rozhovoru vám představí svůj projekt Jazz.

Do soutěže ses přihlásila se svým projektem Jazz s podtitulem Série plakátů s ikonami jazzu a blues. Kolik plakátů tato kolekce zahrnuje, které hudební ikony jsi zobrazila, a podle jakého klíče jsi je vybírala?

Můj projekt se skládá ze šesti plakátů. Ve skutečnosti obsahuje také devítiminutovou animaci, kterou právě dokončuji. V plakátech jsem se jednoduše zaměřila na hudební ikony, které osobně obdivuji a ráda poslouchám. Také jsem chtěla ukázat různé stránky jazzu, od jeho kořenů v Blues (Leadbelly) – po hip-hopovou skupinu (Tribe Called Quest), která byla silně inspirována jazzovou hudbou a samplovala ji ve svých skladbách. Rozhodla jsem se ztvárnit i takové ikony jako Billy Holiday, Miles Davis, Screamin’ Jay Hawkins a Louis Armstrong.

 

Které ztvárňování hudebníka sis nejvíce užila a které bylo naopak oříškem?

Myslím, že nejvíc mě bavilo ztvárňovat Billie Holiday, která přirozeně vypadá jako obraz se všemi těmi květinami ve vlasech a tajemným leskem v očích. Já už neměla tolik práce! :)

Neřekla bych, že to byla noční můra, ale plakát Tribe Called Quest byl docela náročný, protože jsou z jiné doby než ostatní hudebníci. Snažila jsem se vyvážit, jak to sladit se zbytkem plakátů, ale zároveň ponechat trochu tu odlišnou atmosféru.

 

Proč jsi zvolila zrovna toto téma? Čím tě upoutává jazzová hudba? Kdo je tvůj oblíbený hudebník? Věnuješ se sama také aktivně hudbě?

Ráda se učím prostřednictvím svých projektů a vždy jsem chtěla vědět více o jazzu a jeho kořenech. Jazzová hudba mě přitahuje, protože je zdánlivě chaotická, ale svým způsobem dává smysl. Moc se mi líbí ta nepředvídatelnost, a jak málo slov potřebuje. Také celá vizuální stránka jazzu je nádherná. Miluji všechny obaly vinylových desek z 50. a 60. let s výraznými barvami, geometrickými tvary a černobílými obrázky. Je pro mě těžké vybrat oblíbeného hudebníka – opravdu se to mění ze dne na den, ale musím přiznat, že vždycky ráda poslouchám soundtrack z Twin Peaks. Když jsem byla mladší, hrála jsem trochu na klavír, snad se k němu brzy vrátím. :)

 

Jak jazzová hudba a s ní spojená nespoutanost a závan nostalgie ovlivnily vizuální podobu plakátů?

Snažila jsem se hlavně napodobit ducha všech jazzových vizuálů, které miluji, těch, které vždy obdivuji na klasických vinylových obalech, starých filmových plakátech a ilustracích z 50. a 60. let – barevná paleta, tvary a živost. Typografie. Tato specifická záře starých filmů, nočního času a neonových světel.

Co tě vedlo k tomu zvolit jako hlavní barvu kobaltovou modř s akcenty jiných výrazných barev. Jakou atmosféru chceš prostřednictvím svého díla na diváka přenést?

Tuto barvu naprosto miluji a často se objevuje v jazzovém kontextu! Blues, Blue Note Records, „Blue Moon“, „Kind of Blue“ od Milese Davise – seznam by mohl pokračovat. Je to také barva, kterou Matisse hodně používal ve své knize „Jazz“, která je skvělým zdrojem inspirace. Tento odstín modré je opravdu zářivý a nutí mě myslet na neony.

 

Jaké je tvá oblíbená technika? Preferuješ digitální kresbu nebo tradiční tužku a papír? Jakým způsobem jsi vytvářela tyto plakáty?

Ráda je míchám. Obvykle začínám se spoustou různých náčrtů tužkou, abych si vybrala ten, který se mi líbí nejvíce. Pak to naskenuji a pohraji si s tím na svém tabletu. Díky tomu se méně stresuji, že bych zničila základní kresbu, protože se vždy mohu vrátit. Ráda také sestavuji různé kresby a dělám z nich koláže. Tak jsem také vytvořila své plakáty!

 

S jakými obtížemi jste se při práci na těchto plakátech setkala?

Měla jsem problém zkombinovat kresby s typografií. Musela jsem na tom hodně zapracovat. Spolu s animací to byl velmi dlouhý proces. Jsem velmi netrpělivá, takže pro mě bylo náročné udržet si motivaci a soustředit se na jeden projekt tak dlouho.

 

Co ti práce na projektu přinesla? Naučila ses něco nového?

Myslím, že mi to ukázalo, že když pracuji systematicky, třeba jen deset minut během dne, zvládnu projekt, co jsem začala, také dokončit. To pro mě byl dlouhou dobu velký problém.

 

Jak dlouho jsi na plakátech celkem pracovala?

Moje diplomka byla docela dlouhý proces a těžko říct, kolik jsem na ní přesně strávila času. Zároveň jsem se také věnoval své animaci jako další části diplomového projektu, psaní samotné diplomové práce, nastoupila jsem na rok na další studium a pracovala na volné noze.

 

Na kterou ze svých prací jsi dosud nejvíce pyšná? Je to právě Jazz?

Určitě! Myslím, že tento diplomový projekt zabral tolik času, že jsem opravdu nevěřila, že ho někdy dokončím, a nějak se to stalo. 

 

Hudba je pro tebe častým komunikačním prostředkem. Narážím třeba na animaci Iggi. Myslíš, že hudba je univerzálním jazykem, který boří bariéry?

Ano, sleduji spoustu filmů a opravdu se mi líbí, jak v nich hudba dokáže tolik říct bez přílišných slov. 

Souhlasím s tímto tvrzením, v hudbě je něco, co na lidi působí podobně, navzdory jejich odlišnému původu. Vždycky mě to přimělo přemýšlet, proč jsou některé akordy považovány za veselé a některé za smutné. 

Věřím, že hudba je také skvělý způsob, jak se dozvědět více o různých kulturách, jejich problémech nebo o věcech, které mají rádi, nebo prostě o jazyce samotném.

 

Proč ses přihlásila do soutěže Mezinárodní české cena za studentský design? Jak ses o této soutěži dozvěděla?

Můj profesor mě povzbudil, abych to udělala, také je hezké zkoušet nové věci.

 

Kolekce plakáty Jazz jsou tvým diplomovým projektem z ateliéru ilustrace na varšavské Akademii výtvarných umění. Jsi se studiem na této škole spokojená? Jak tě zdejší prostředí obohacuje?

Líbilo se mi, že je studentům umožněno si vyzkoušet spoustu různých tradičních tiskových technik, jako je litografie a tak dále. Šlo mi to hrozně, ale byla to zábava. Povzbuzovali nás také k tomu, abychom měli svůj vlastní styl, byli soběstační a sebevědomí ve svých nápadech. Potkala jsem zde také spoustu skvělých a talentovaných lidí.

 

Máš umělecký nebo designerský vzor? Kdo tě inspiruje?

Moc se mi líbí David Lynch. Je talentovaný v tolika oborech a je vidět, že ho baví tvořit. Nikdy se neobtěžuje vysvětlováním své práce. Je také velmi milý a respektuje své herce.

 

Máš v oblasti designu nějaký sen. Čeho bys chtěla dosáhnout?

Ráda bych dělala filmové plakáty nebo hudební videa. Uvažuji také o módním návrhářství, moc ráda bych si uměla vyrobit vlastní oblečení.

 

 

Jak ses dostala k designu? Co pro tebe design a umění jako takové znamená?

Pořád jsem si něco čmárala na okrajích školních sešitů. Byl to způsob, jak se soustředit na výuku. Mám vizuální paměť, takže jsem si psala spoustu poznámek s kresbami, protože mi to pomohlo zapamatovat si věci, a tak to dělám dodnes. 

Pak jsem se rozhodla zkusit výtvarný kroužek na střední škole a už to tak zůstalo. 

Design a umění prostě dělají život hezčím. Ráda se obklopuji krásnými věcmi, díky kterým se cítím lépe. Mám ráda filmy a umění, které jsou uklidňující a jsou zábavné.

 

Trpíš někdy uměleckým blokem. Pokud ano, jak s ním bojuješ?

Ano, docela dost, jen se teď snažím nebrat věci příliš vážně. Pokud mi to zrovna nejde dobře od ruky, nenutím se do toho. Zdřímnu si nebo si dám svou oblíbenou svačinu a začnu další den s čerstvým přístupem.

 

Kde hledáš inspiraci a nápady pro svou práci?

V podstatě všude. Ráda se dívám na staré filmy a screenshotuju si konkrétní záběry, které se mi hodně líbí. 

Dále pak třeba knihy, písničky, články, podcasty, procházky. Nikdy nevíte, kdy najdete něco zajímavého.

 

Pracuješ právě na něčem? Co plánuješ do budoucnosti?

Mám animační projekt, který bych ráda dokončila. Je založen na opravdu hloupé staré kriminální rozhlasové show, kterou jsem našla v hlubinách internetu. Také právě pracuji na svém portfoliu, protože hledám práci v designu, držte mi palce! :)

 

Co děláš ve svém volném čase? Jak odpočíváš a dobíjíš baterky, když netvoříš?

Ráda se dívám na opravdu špatné filmy a jím. Také si užiju spoustu zábavy při hraní her, háčkování, čtení a jízdě na kole.

Také nepřetržitě hledám nové skvělé písničky.

 

Co ti v poslední době udělalo radost?

Jen tak se poflakovat se svými blízkými u moře a hledat zajímavé kameny.

 

Děkuji za rozhovor. Přeji hodně štěstí v tvorbě a také při hledání práce.

Julie Vojtková

 

Více o autorce třeba zde: https://online2020.asp.waw.pl/en/autorzy/fukiet-julia/

---