15.11. 2024

Rozhovory k Národní ceně za studentský design 2024 - Magdalena Konečná, Žofia Fodorová

rozhovory

Seznamujeme vás s oceněnými účastníky soutěže Národní cena za studentský design 2024. Starý ateliér sochaře Bohumila Kafky už od revoluce využívá UMPRUM, v posledních letech se však jako Centrum pro umění a ekologii otevřel veřejnosti. Zajímá vás, co se v takzvané Kafkárně nyní odehrává? Pak jistě sáhněte po sborníku Kafkárna / Dům & zahrada, se kterým vás v následujícím rozhovoru seznámí jeho grafičky Magdalena Konečná a Žofia Fodorová. Sborník získal cenu Excelentní studentský design 2024.

Do soutěže jste se přihlásily s kolektivním sborníkem Kafkárna / Dům & zahrada.Jaký máte vztah ke knihám? Jste obě vášnivé čtenářky?
Magdalena: Já jsem teda hlavně vášnivý sběratel. Spoustu toho taky přečtu, ale nasbírám bohužel ještě víc. Staré knížky, nové knížky, tuny dětských knížek – cokoli, co mě nějak zaujme.
Žofia: Knihy sú pre mňa dôležité od mala. Mám určite nejaký základ z knižnice mojich rodičov, ale dnes sa snažím čítať všetko, čo si ku mne nájde cestu. Poslednou dobou čítam hlavne rôzne súčasné spisovateľky.

Vaše kniha se zabývá Sochařským ateliérem Bohumila Kafky, který je známý též jako Kafkárna. Tento objekt je v současné době již po tři roky využíván Centrem pro umění a ekologii UMPRUM. K čemu centrum slouží, a jak jsou prostory využívány?
Magdalena: Prostor Kafkárny poskytl UMPRUM Kurt Gebauer, následně si ho vzal pod záštitu Ateliér Volného umění I. Ten ho zpočátku využíval jako ateliér pro sochařské projekty, ale postupně z iniciativ Dominika Langa, Kateřiny Vídenové a Amálie Bulandrové vzniklo Centrum pro umění a ekologii. Na Kafkárně se dělají hlavně různé komunitní projekty – jeden z prvních byl třeba festival Hostina, další pak třeba příměstské tábory, umělecká sympozia, výstavy, workshopy… Všechno se obvykle točí okolo tématu komunit a udržitelnosti.

Jaký vy osobně máte k tomuto místu vztah, co jste zde za ty roky zažily, máte nějakou zajímavou vzpomínku, kterou byste chtěly se čtenáři sdílet?
Magdalena: Hodně akcí jsme se jako grafičky projektu zúčastnily, pár akcí pro děti i organizovaly. Moje nejoblíbenější vzpomínka je rozhodně na to, když jsme tam jeden podzim jako studenti chodili na přednášky Míši Pixové – zahrada byla celá zlatá a přednášky byly uvnitř Kafkova ateliéru, kde ovšem není topení. Asi do poloviny listopadu jsme tam zvládli zmrzat, pak se přednášky musely přesunout do školy. Ale celý tento první podzim v zahradě byl fakt kouzelný. A do toho ještě probíhal výše zmíněný a můj oblíbený festival Hostina.
Žofia: Na Kafkárnu som prvý krát zavítala, rovnako ako Magda, vďaka spomínaným prednáškam. Odvtedy sa tam vraciam vždy, keď je príležitosť. Zažili sme tam veľa večerných posedení pri ohni, ale aj niekoľko grafických workshopov pre deti, ktoré sme organizovali. To boli vždy super strávené dni.

Co vše je ve sborníku obsaženo? Kolik lidí se na něm vlastně podílelo a jakou roli jste hrály konkrétně vy?
Magdalena: Sborník má být shrnující publikací za poslední tři roky působení na Kafkárně. Obsahuje texty od různých autorů (jestli se nemýlím, tak je jich více než dvacet), které se týkají akcí pořádaných na Kafkárně, ale taky řešených témat obecně. Jsou v něm i historické fotografie, protože Kafkárna je místo s hlubokou a zajímavou historií. Já s Žofkou jsme grafičky této knihy a i různých dalších kafkárenských projektů. Mimo nás hrály velkou roli taky hlavní editorky a organizátorky, Amálie Bulandrová a Kateřina Vídenová, které celou knížku daly dohromady.
Žofia: Naša úloha bola asi hlavne nájsť spôsob, ako do jednej publikácie zmestiť tak veľa rôznych prístupov, či už literárnych alebo vizuálnych. Nakoniec sme vytvorili celkom jednoduché členenie, vymysleli úvodné strany, ktoré zjednocujú časť rozhovorov a esejí a v časti umeleckých textov sme ku každému textu pristupovali individuálne. Posledná časť knihy sú umelecké príspevky od rôznych súčasných umelcov a umelkýň, kde sme sa skrátka zmierili s tým, že to bude divoké a diela len typograficky doplnili.

Kniha Kafkárna / Dům & zahrada se snaží prezentovat nejen činnost UMPRUM, ale také důležitá témata, mezi něž patří například ekologie, inkluze, ekofeminismus, nerůst a komunitní soužití ve veřejném prostoru. Jste do této problematiky osobně zainteresované? Co je hlavním cílem vaší knihy a pro koho je primárně určena?
Magdalena: Myslím, že je určena hlavně pro lidi, co si o takových tématech rádi počtou. Autoři článků v knížce patří mezi špičky ve svých oborech a domnívám se, že by knížka byla super i pro někoho, kdo třeba o nerůstu nikdy neslyšel. Jen chápu, že se k takové knížce hůř dostane.
Žofia: Ja sa prirodzene o tieto témy zaujímam. Spolupráca s Kafkárnou je pre mňa dôležitá hlavne pretože súhlasím s jej svetonázorom a so šírením jej myšlienok. Málokedy sa stáva, že je práca grafického designéra spojená s tak dôležitými témami, ako bola tá naša, a to je pre mňa v tomto projekte veľmi cenné. Hlavným cieľom tejto knihy je podľa mňa začať debatu o mnohých témach, ktoré kniha predstavuje.

Máte už nějaké ohlasy od čtenářů?
Žofia: K nám sa skorej dostanú hlavne ohlasy na design a tie si myslím, že sú celkom dobré? Minimálne si nikto nesťažoval, haha. :)

Jakým způsobem vizuální část knihy doplňuje tu textovou? Co například symbolizuje zelená a růžová barva?
Magdalena: Vzhledem k tomu, že složek v knížce je opravdu dost (současné fotografie, historické fotografie, dokumentace různých uměleckých projektů, články, básně…), snažily jsme se na začátku hlavně v knížce udělat pořádek. Zároveň ale každý, kdo byl na Kafkárně ví, že divokost tohoto místa je to, co ho dělá Kafkárnou. Takže jsme se snažily trochu téhle živelnosti v designu udržet, i třeba skrz super ilustrace od naší kamarádky Jantry Šímové.
Žofia: Od začiatku našej spolupráce s Kafkárnou boli farby veľmi dôležité. Grafika bola zo začiatku jednoduchá, písmo bolo písané ručne, čiernym pastelom, a k tomu červené, výrazné ilustrácie. Po čase sme prirodzene cítili, že je treba nejaký upgrade a začali sme používať kombináciu zelenej a ružovej. Nejak to k identite Kafkárny prirástlo, a tak sa museli farby objaviť aj v knihe.

Čtenáře rozhovoru bude zajímat to, že kniha byla vydána nakladatelstvím UMPRUM. Kde si ji mohou koupit? Byla už chystána s tím, že bude realizován tisk, nebo toto rozhodnutí bylo učiněno až po dokončení knihy?
Magdalena: Tisk byl jasný už od začátku. Na UMPRUM je možné získat grant z nakladatelství po tom, co autoři odprezentují návrh chystané knížky. Amálka s Katkou nápad na knihu úspěšně odprezentovaly, takže nám byl poskytnut grant a možnost knihu vydat pod nakladatelstvím UMPRUM. Knížka se dá sehnat dole v galerii hned u vchodu do naší školy (kde je malý obchůdek se všemi knihami UMPRUM), ale i v různých dalších malých knihkupectvích, třeba v Artmapu. Zájemci si ji mohou taky objednat přes internet.

Setkaly jste se při práci s nějakými obtížemi? Byla práce v týmu spíše náročná nebo obohacující?
Magdalena: My už jsme s Žofkou pár věcí dohromady udělaly, takže to pro nás nebylo nic nového. Pracovat spolu jsme zvyklé. Rozhodně jsme ale nikdy nepracovaly na takto komplexním projektu, bylo to hodně dat a na začátku fakt dost uspořádávání a debatování.
Žofia: Pracujeme spolu vlastne vďaka tomu, že nás naši vedúci ateliéru Filip Kraus a Jan Čumlivski oslovili, či by sme chceli skúsiť vytvoriť grafiku pre Kafkárnu, keď bol projekt v úplných začiatkoch. Takže už asi tri roky spolupracujeme a za ten čas sme sa toho od seba naučili veľa. Dnes vidíme, že to vlastne bolo obohacujúce veľmi aj v našich samostatných projektoch.

Co vám tvorba této knihy přinesla? Naučily jste se něco nového?
Magdalena: To rozhodně! Pro grafika je to úplně za odměnu, když může pracovat na něčem, co pak bude fyzicky existovat. Mně dal projekt hodně zkušeností s reálnou výrobou knihy, ne jenom v rámci různých školních projektů – korektury, komunikace s tiskárnou, příprava všeho do tisku.
Žofia: Pre mňa bolo vlastne veľmi obohacujúce stáť pri vzniku takejto knihy a vedieť, že zmysel tej knihy je dobrá vec. To je pre mňa cennejšia skúsenosť ako čokoľvek iné, asi.

Jak dlouho celý proces přípravy publikace trval?
Magdalena: Náš grafický proces si myslím tak půl roku, ale co se týče sbírání a přípravy textů, tak mnohem víc. To bychom se ale musely zeptat editorek, já vlastně ani nevím.
Knihy jsou velkou součástí vašeho života, na kolika knihách už jste spolupracovaly a na kterou jste nejvíce hrdé?
Magdalena: Předtím jsme dělaly ještě jednu knihu pro Kafkárnu, kuchařku a sborník k festivalu Hostina. Na tu bylo hodně málo času, a i proto dopadla dost punkově, ale já se k ní ráda vracím. Nejvíc jsem ale rozhodně pyšná na Dům a zahradu.
Žofia: Súhlasím. Ešte mi napadá, že k tejto knihe bola zorganizovaná aj výstava v galérii UM, s rovnakým názvom Dům a zahrada. Vizuál tejto výstavy je zase moja obľúbená vec. Vytvorili sme k tomu aj krátky katalóg, kde sme zakreslili mapku exponátov, celé sme to sprodukovali na kolene za veľmi krátky čas a vytiskli v tiskovom sále na UMPRUM, a vlastne to dopadlo veľmi dobre.

Máte nějakou vysněnou knihu, na které byste se chtěly podílet a vytvořit pro ni novou vizuální podobu?
Magdalena: Já asi nutně nemám. Určitě by bylo fajn pracovat na nějaké edici třeba. Mě konkrétně taky baví výše zmíněné uspořádávání knihy a vytváření její struktury, takže bych moc ráda jednou pracovala třeba ještě na nějakém komplikovanějším sborníku, pokud bude příležitost.
Žofia: Rada by som spolupracovala napríklad s nejakým autorom/autorkou, ktorého/ktorej prácu mám rada. To by bol vysnený projekt.

Studujete na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Jste zde spokojené? Jak vás studium na této škole obohacuje?
Magdalena: Obě studujeme v Ateliéru tvorby písma a typografie. Spokojené jsme moc. Oba naši vedoucí jsou hrozně fajn a rádi nám pomůžou i mimo školní projekty. Honza Čumlivski s námi třeba konkrétně tuhle kafkárenskou knihu několikrát konzultoval a vždy poradil, když jsme se setkaly s něčím, na co nám naše limitované zkušenosti nestačily.
Žofia: Ešte študujeme a úprimne, mne sa študovať prestať ešte nechce, haha. Ateliér mi poskytol priestor rozvíjať to, čo potrebujem a ja si tento priestor veľmi vážim a bude sa mi opúšťať vlastne ťažko.

Co plánujete po dokončení studia? Chtěly byste se svou tvorbou živit?
Magdalena: Končíme za rok, teď jsme udělaly státnice a čeká nás diplomka. Tvorbou bychom se určitě hrozně rády živily, ale uvidíme, jak to půjde.
Žofia: Ja plánujem cestovať, získať nejaké skúsenosti v zahraničí a potom sa úpravou kníh ideálne živiť, ale uvidíme, ako to reálne dopadne, haha. :)

Proč jste se přihlásily do soutěže Národní cena za studentský design zrovna s touto prací, v čem je podle vás jedinečná?
Magdalena: Myslím, že hlavně rozsahem a doufám, že teda i tou grafickou úpravou.
Žofia: Je to proste super kniha. Dúfame, že to vyhrajeme!

Máte nějaký designérský či ilustrátorský vzor? Kdo je pro vás inspirací? Kde hledáte nápady pro svou tvorbu?
Sledujeme tvorbu napríklad Slanted Publishers, vydavatelství XAO, Take Take Take, domácí typo scénu jako Heavyweight a tvorbu našich spolužáků. Hodně čerpáme taky z historie, z archivů, nalezených knih a věcí.

Máte oblíbenou knížku z dětství, která vás zaujala svými ilustracemi či grafickým zpracováním a stále se k ní přinejmenším v mysli vracíte?
Magdalena: Co se týče ilustrací, tak já jsem jako malá šíleně zbožňovala Lesní noviny, ač teda je to stará sovětská kniha. V mysli se k ní vracím často, ale těžko říct, či mě nějak ovlivnila v mojí práci. Myslím, že to je spíš příjemná vzpomínka.
Žofia: Moja obľúbená detská knižka bola Mačka Žofka, aj keď to možno znie vymyslene, ale tá kniha existuje. Okrem toho Pejsek a Kočička od Čapka.

Jak jste se k umění dostaly? Myslely jste si odjakživa, že půjdete tímto směrem, nebo jste v dětství snily o jiné profesi? Co pro vás umění jako takové znamená?
Magdalena: Já jsem od malička bez přestání kreslila a chtěla jsem učit výtvarku, až vyrostu. Nakonec mě mimo pajdáku vzali i na Umprumku. Nepovažuji se úplně za umělce, ale mám ráda knížky, baví mě je číst a koukat na ně. To, že je jednou budu moct i psát, upravovat, vyrábět a tisknout mě ale asi nikdy nenapadlo.
Žofia: Na umeleckú strednú školu som išla, pretože mi to v tej dobe pripadalo, že nemám na výber (haha). Vždy som chcela maľovať a kresliť, takže som išla študovať voľné umenie na FaVU v Brne. Voľná tvorba mi ale nesadla a nejakou obkľukou som sa dostala zase ku knihám a do ateliéru písma, čo spätne vnímam ako najlepšie rozhodnutie. Umenie pre mňa určite znamenalo niekedy viacej, ako pre mňa znamená teraz, ale to myslím v dobrom. Myslím, že akákoľvek profesia by mala byť len profesia a je fajn mať voľný čas.

Máte nějaký sen v oblasti designu či umění? Čeho byste chtěly dosáhnout?
Magdalena: Určitě by bylo fajn se nějakou kreativní činností živit. Možná to nezní dost ambiciózně, ale je to teď pro nás jako pro studenty posledního ročníku hlavní téma.
Žofia: Môj cieľ je pracovať v obore a mať sa dobre.

Stává se, že vás někdy trápí tvůrčí krize? Máte nějakou strategii, jak ji překonat?
Magdalena: Občas se to stane, já v tomhle případě aplikuji strategii nového prostředí. Jít někam jinam, nejlíp do lesů a do hor, úplně se oprostit od zajetých kolejí. To pro mě vždycky fungovalo.
Žofia: Ja sa snažím vlastne krízy nijako neprekonávať. Proste si dám pauzu. Keď ma zrovna netlačí deadline, tak proste odpočívam, myslím na niečo iné, idem von, čítam si, proste žijem normálny život, dokedy nepríde impulz a energia to dokončiť. Niektoré veci proste potrebujú čas.

Jak jsou pro vás důležité reakce vašeho okolí na tvorbu? Snášíte dobře kritiku?
Magdalena: Ve dvou se snáší rozhodně lépe. Pokud vím, že jsem udělala stoprocentní práci, považuji všechna svoje rozhodnutí za ta nejlepší v daný moment a stojím si za nimi, tak pak většinou nemám problém přijmout jakýkoli feedback. Je to důležitá část naší práce.
Žofia: Mne je vždy z kritiky smutno, haha, ale učím sa znášať ju lepšie a lepšie. Je dôležitá a patrí to k tomu, čo robíme. Feedback je pre takúto prácu zásadný, či už je pozitívny alebo negatívny.

Pracujete právě na něčem? Jaké jsou vaše plány do budoucnosti?
Magdalena: Obě teď pomalu začínáme dělat naše diplomky, což budou s největší pravděpodobností knihy.
Žofia: Je to tak. Obidve sa venujeme tvorbe autorských kníh, takže diplomka bude náš ďalší “veľký” projekt.

Jak odpočíváte? Co vás kromě umění či designu baví a nabíjí energií?
Magdalena: Já chodím ráda do přírody a sportuju, hodiny u počítače nebo papírů můžou být občas hodně náročné. Nebo pak ráda maluju, čtu, pletu…
Žofia: Prechádzky. Stretávanie sa s kamarátmi, varenie, čítanie, hudba.

Co vám poslední dobou udělalo radost?
Magdalena: Mně udělalo radost, že jsme obě včera udělaly státnice. :)
Žofia: Haha, mne to, že sme sa stretli a dali si po štátniciach pivo.

Gratuluji ke státnicím! Děkuji za rozhovor a přeji vám hodně štěstí ve vaší tvorbě a taky hodně příjemných posezení u piva s přáteli. :)
Julie Vojtková

Více o Kafkárně třeba zde: https://www.umprum.cz/cs/web/o-umprum/udrzitelnost/kafkarna
V případě zájmu kontaktujete autorky zde: magda.konec@gmail.com, zofiafodorova@gmail.com
Autor fotografií: Šimona Němečková

---